10.

3K 141 22
                                    

Čaj jsme měli vypitý hned. Hrnky jsme dali do myčky a potom ji Finn zapl. ,,Pojď půjdem ke mě do pokoje" chytl mě za ruku. Já jen cupitala za ním a u toho si prohlížela každý kout domu.

Finn otevřel dveře. ,,Wau!" šeptla jsem pro sebe. Ten pokoj byl velký jako obývací pokoj! Měl tam obrovskou televizi. Prostě všechno na co si vzpomenete.

Tak počkat! On má jenom jednu postel. Manželskou obří postel! Úplně nehorázně nádherná postel! Jediný problém nejspíš je, že budu muset spát vedle něho. Úžasný..

,,Jsi tady zase jako Alenka v říši divů" zasmál se. Opravdu jsem si jako Alenka připadala. Taková nádhera sakra! ,,Asi budu muset spát s tebou v jedný posteli co?" otočila jsem se na něho a kousla se do rtu. ,,No nejspíš jo" usmál se jako sluníčko. Protočila jsem očima a u toho se zasmála.

,,Co budem dělat?" stála jsem naproti Finnovi. ,,Teď?" chytl mě za ramena a přimáčkl ke zdi. Začínala jsem se bát, ale nedávala jsem to na sebe znát.

,,Teď tě donutim říct miluju tě" pustil má ramena a koukal se mi do očí. ,,Finne věř, že nedonutíš" dala jsem mu ruku na rameno. ,,Jsi si jistá?" usmál se. ,,Ano jsem" vrátila jsem mu úsměv. ,,Tak fajn. Řekni modrá" olízl si rty. ,,Modrá" zasmála jsem se. ,,Teď řekni růžová"... ,,Růžová" protočila jsem očima a u toho se uculovala. ,,A teď řekni láska" chytl mě za pas. ,,Láska" zvedla jsem obočí a u toho se divila proč to vlastně opakuju. ,,Kolik je 1 + 1?" usmál se a já viděla jeho krásný usměv. ,,2" řekla jsem. ,,Kolik ti je?" namotával si můj pramínek vlasů na svůj prst. ,,16" kousla jsem se do rtu. ,,Vidíš? Říkal jsem, že tě donutím říct 16!" zasmál se a rozhodli rukama. ,,Nene! Říkal si, že mě donutíš říct miluju tě" zamračila jsem se. ,,A to jsem právě udělal" políbil mě.

Chvíli jsem nespolupracovala, ale pak se tedy přidala. Nemůžu uvěřit, že se právě teď líbám s klukem, kterej mi dělal celej život peklo.

Položila jsem svoje ruce na jeho ramena a stále pokračovala. Najednou jsem cítila jeho ruku pod mým tričkem. S líbáním jsem nepřestala, ale jeho ruku z trika rychle vytáhla. Finn se pousmál a stále pokračoval.

Došlo mi, že tohle není dobrý. Není dobrý se líbat s někým, kdo mi furt něco dělal.

Odpoutala jsem se od Finna, který na mě koukal pohledem jako "co se děje". ,,Už by jsme měli jít spát. Zítra je škola" vyhrkla jsem ze sebe. ,,Nemusíme tam jít" olízl si rty. ,,Ale já musim. Mám dost zameškanejch hodin Finne" pokrčela jsem ramenama. ,,Ale noták! Naše třídní je až moc hodná na tohle" mávl na mě rukou. Možná má Finn pravdu..

No ale co jsem teď měla dělat. Nemůžu se dál líbat s Wolfhardem! Přemýšlela jsem jak to zazdít, ale vážně mě nic nenapadalo.

,,Tak fajn.. Ale už jsem vážně unavená" falešně jsem zívla. ,,Jo já taky.. Tak pojď půjdem spát"

Lehli jsme si do postele. Finn obmotal ruku kolem mého pasu a já se jemně pousmála. ,,Dobrou Finne" chytla jsem ho za jeho ruku. ,,Dobrou Tamaro"

Nenávidím Tě, WolfhardeKde žijí příběhy. Začni objevovat