Nenávidím Tě, Wolfharde

20.

,,Tam..Zítra je ten ples..Půjdem spolu?" zeptal se mě Finn, když jsme se jen tak procházeli. ,,Že se ptáš" zasmála jsem se. S Finnem jsme se tak různě procházeli po městě. Nikdy jsem neviděla jak je naše město tak krásný, když je tma.

,,Tam hele..když spolu chodíme, tak by jsi o mě měla něco vědět.." zastavil se Finn. Zamračila jsem se a dál poslouchala. ,,Jednou jsem udělal velkou chybu..No a teď po mě jdou a chtějí mě zabít, tak jen aby jsi to věděla a nedivila se, když se třeba budu schovávat, nebo tak.." držel mě za ruce. ,,Finne..Ať se děje cokoliv budu tě milovat a budu s tebou. Budu tě krýt a chránit" objala jsem ho a pevně stiskla. ,,Děkuju" šeptl.

Asi si říkáte, že bych chtěla vědět co Finn udělal za chybu, ale nechci to vědět. Kdyby chtěl, řekne mi to sám.

Dále jsme si s Finnem povídali, až uběhlo několik hodin a já dorazila domů pozdě v noci.

Stojím s Finnem před mým barákem a loučím se. ,,Dobrou noc Tam" políbil mě. ,,Dobrou Finne, miluju tě" objala jsem ho. ,,Já tebe taky" pousmál se a odešel.

Otevřela jsem dveře a hned mě vyděsila moje máma. ,,Kdes jako byla a kdo je ten kluk" dala si ruce křížem. ,,Venku jsem byla. A kdo je ten kluk? Jmenuje se Finn a je to můj přítel. Nějakej problém?" pozvedla jsem obočí.

Možná jsem na svou mámu moc drzá a hrubá, ale vracím jí to co dělala mě.

Vyběhla jsem schody a hned to zamířila do mého pokoje. Odlíčila jsem se a udělala potřebnou hygienu, pak se převlíkla do pyžama. Ještě jsem zkoukla sociální sítě a pak šla šťastně spát.