Nenávidím Tě, Wolfharde

33.

Po rozhovoru s mámou jsem se vydala do svého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a ze stolu si vzala notebook.

Sedla jsem si s nim do postele. Zapla ho a čekala až se načte. Po dlouhém čekání se načetl a já se připojila na wifinu. Začalo mi přicházet hrozně moc upozornění. Všechny jsem si prohlídla, ale zasekla se u jednoho. Byla to zpráva od Finna. Rychle jsem zprávu rozklikla a přesměrovalo mě to na Facebook. Vyskočila na mě zpráva:

Potřebuju si s tebou promluvit. Je to důležitý.

Protočila jsem očima a zprávu vykřížkovala.

~Finn~
Jelikož mě Tamara ve škole nevnímá, rozhodl jsem se jí napsat zprávu. Potřebuju ji sakra říct, něco o tom rozchodu! Štve mě a mrzí, že mě neposlouchá.
Přihlásil jsem se na Facebook a hned rozklikl konverzaci s Tamarou.

Potřebuju si s tebou promluvit. Je to důležitý.

Zprávu jsem odeslal a už jen čekal na odpověď. Tak moc mi bilo srdce, že to není ani možný.

Mezitím, než si to Tamara přečetla, jsem šel na večeři se svými rodiči, do nějaké restaurace, která je tu nově postavená. Neříkám, že se mi chtělo, ale měl jsem hlad.
Celou večeři mi vrtalo, zda si to už Tamara přečetla a odepsala. Fakt si s ní potřebuju promluvit o tom rozchodu.

Když jsme přišli domů, rychle jsem si zul boty a sundal bundu. Rychlostí blesku jsem běžel do pokoje a zapl počítač. ,,Křáp jeden! Nechtěl se načíst."
Po chvíli nadávání a mlácení do přístroje se konečně načetl a běžel jak měl.

Rychle jsem se přihlásil na Facebook a otevřel konverzaci s Tamarou.

Zobrazeno

,,Logika naší generace. Rapidně míří do ztracena. Celé dny čekáme na odpověď, ať si pak můžeme dát zobrazena." šeptl jsem a silou zaklapl notebook.

Spousta z vás chce Tinna zpátky, ale vrátím vám ho?🤔🤔😹😹