Nenávidím Tě, Wolfharde

28.

,,Tam..Tami..Tamaro" třásl semnou Finn, jelikož jsem stále spala. ,,Co je" řekla jsem ospale. ,,Spali jsme až moc dlouho" zasmál se. ,,Kolik je?" řekla jsem se zavřenýma očima. ,,No hele.. 12:00" zasmál se Finn. ,,Cože?" rychlostí blesku jsem se probudila. ,,Děje se něco?" zamračil se. ,,No celkem. Slíbila jsem rodičům, že s nima pojedu k příbuzným" hrábla jsem si do vlasů. ,,Rychle jim zavolám" vzala jsem si telefon z nočního stolku a vytočila mámino číslo. ,,Prosím?" ozvalo se z telefonu. ,,Mami to jsem já Tamara. Vy už jste u tety?" řekla jsem klepavým hlasem. ,,Ne. Jedeme tam až déle" zasmála se. ,,Už jsem se lekla. Tak ahoj" zasmála jsem se a rychle hovor ukončila. ,,Takže semnou tady můžeš ještě zůstat" chytl mě za pas a táhl zpátky do postele. ,,Bohužel nemůžu. Musím jít domů Finne" dala jsem jeho ruce pryč a z batohu si vytáhla džíny. ,,A máš aspoň nějak večer čas? Šli by jsme k jezeru, kde jsme se vlastně poprvé začali bavit" pousmál se na mě. ,,Promiň Finne, ale opravdu nemám" dala jsem mu pusu na tvář a dávala si své věci do batohu. ,,Tak já tam teda půjdu sám" zasmál se. ,,Dobře, ale dávej pozor jasný?" ukázala jsem na něho prstem a u toho si brala batoh. ,,Ty už jdeš?" koukl se Finn smutnýma očima. ,,Hmm" ušklebila jsem se.

,,Tak se měj hezky" objal mě Finn a dal mi pusu. ,,Ty taky" usmála jsem se a odešla domů.

S rodičema jsme vlastně jeli hned, jak jsem přišla. Pouze jsem nasedla do auta a jeli jsme. Do uší jsem si nasadila sluchátka a koukala z okna na svět.

U příbuzných se nedělo nic zajímavého. Jen se mě ptali, zda už někoho mám. Jak jinak. Řekla jsem samozřejmě, že ano.

~Finn~
Už bylo celkem pozdě večer a já se chystal na menší procházku k jezeru. Miluju procházky, když je tma. Vzal jsem si svou šedivou mikinu a vyrazil. Do uší jsem si dal sluchátka a koukal na svět ve tmě.

U jezera jsem si na chvíli sedl na lavičku, kde jsem se vlastně s Tamarou poznal. Nad tou myšlenkou jsem se musel usmát.

Něco jsem zamnou uslyšel, ale neřešil jsem to. Určitě je to nějaký pták. ,,A heleme se! Wolfhard je tady" sáhl mi na rameno nějaký kluk. Otočil jsem se a uviděl ho. Je to ten co po mě jde s jeho partičkou za to, co jsem udělal tý holce. Rychle a vyděšeně jsem se postavil a jen koukal na bandu kluků. Jeden z nich držel v ruce zbraň. Odteď jsem věděl, že je to můj konec.

Tady to bohužel musím ukončit, protože je to teď napínavý😂😂 Uvidíme se u příští kapitoly🤔❤️