Tamara Anderson 16 let. Chodí do devátého ročníku. Její spolužák je Finn. Finn Wolfhard 17ti letý kluk. Finn je největší drsňák na škole a každý se ho bojí. Stejně tak Tamara. Má z něho hrůzu. Proč si ale Finn zrovna vybral Tamaru, jako oběť šikany?
Byl už večer a já s Finnem se připravovala na párty.
,,Vem si nějaký šaty, ať ti je můžu kdyžtak jenom nadzvednout" mrkl na mě. ,,Finne venku je zima" zasmála jsem se a ze skříně si vyndala černé džíny. ,,Zlobíš mě" zasmál se. ,,Já ráda" mrkla jsem na Finna a ze židle si vzala křivák. ,,Hele neviděla jsi ten můj maskáčovej bomber?" prohrabával se Finn ve skříni. ,,Je za tebou" ukázala jsem prstem na postel. Finn se otočil a hned si na sebe bomber vzal. ,,Tak můžem" řekl a vzal si ze stolu klíče od baráku.
S Finnem jsme si objednali taxíka, aby jsme nemuseli takovou dálku pěšky.
,,Dáma má přednost" otevřel mi Finn dveře a já vstoupila. Bylo to tam překrásný. ,,Zas jak Alenka v šíři divů" zasmál se a chytl mě za ruku, abych se mu neztratila. Bylo to tam totiž obří!
,,Čau Kámo!" pozdravil Finn nějakýho kluka, který pracoval za barem. Byl to nejspíš jeho známej. ,,Tak co si dáš Tam?" otočil se usměvavej Finn na mě. ,,Um..To co si dáš ty" usmála jsem se a čekala, co Finn vybere. ,,Dáme si vodku s džusem" zasmál se Finn na barmana jménem Leo. ,,Tak tady to máte" podal nám dvě skleničky s drinkem. S Finnem jsme poděkovali a šli si sednout ke stolu. Leo by jinak furt mluvil.
,,Je to tady hezký co?" koukl se na mě. ,,Hezký? Přímo překrásný!" zasmála jsem se. ,,Potřebuju chcát. Hned jsem tady" zvedl se Finn. ,,Utíkej" zasmála jsem se a napila se svého pití.
Uběhla nějaká ta doba a Finn se stále nevrátil. Přišlo mi to divný a tak jsem se zvedla a šla za Leem. ,,Leo? Neviděl si Finna?" zeptala jsem se klepavým hlasem. ,,Hele okolo mě projde miliony lidí, takže bohužel neviděl. Zkus to tady projít" usmál se na mě. ,,Díky" usmála jsem se a vydala se hledat Finna.
Jako první jsem se vydala na záchody. Prošla jsem mužský i ženský. Divím se, že mě z mužských nikdo nevyhodil. Finn tam nebyl.
Rychle jsem vyběhla ze záchodů a běžela do druhého patra. ,,Finne!" snažila jsem se zařvat co nejvíce přes hlasitou hudbu a uřvaný lidi. Žádná odezva, žádná kudrnatá hlava. Prošla jsem každý kout areálu, ale Finn nikde. Rychle jsem běžela zpátky za Leem k baru. ,,Nikde" řekla jsem se slzami v očích. ,,Hele běž domů a jestli ho tady uvidím, tak ti napíšu a nebo zavolám. Jen mi dej svoje telefonní číslo" podal mi papírek s propiskou. Ryhle jsem mu číslo napsala a rychlostí blesku vypadla z areálu.
Před budovou jsem vytočila Finnovo číslo. Padla tam hlasová schránka a já se před budovou silně rozbrečela. Tu čtvrť jsem neznala, tudíž jsem nevěděla na jakou stranu a kam zabočit, abych se dostala domů. Hrozně moc se mi klepaly ruce a nevěděla jsem co dělat. Ani svojí mámě nebo tátovi jsem zavolat nemohla, protože odjeli a ani nevím kam. Rozhodla jsem se počkat na Lea a doufat, že mě odveze domů.
Tady máte Lea 😂❤️
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Snažila jsem se to udělat zajímavý 😏❤️ Jinak kam myslíte, že Finn šel?
