Čas ubíhal až nepřirozeně rychle. Nastal nový rok a s tím se i studenti vrátili zpět do Bradavic.
Zima se postupně přehoupla v jaro. Příroda se začala probouzet ze zimního spánku, stejně tak i malá zvířátka. Slunce začalo více svítit a pálit do zad.
Přestože nebylo dostatečné teplo na pouhé tričko, studenti si oddechli, že mohli odložit teplé kabáty, čepice a rukavice.
Zkoušky NKÚ a OVCE se také nenávratně blížily a do jejich skládání zbýval jen jeden měsíc.
Všichni, dokonce i James se Siriusem, se učili na nejdůležitější zkoušku jejich studentských let.
Knihovna byla téměř stále plná, police s odbornými knihami téměř prázdné a madame Pinceová měla práce nad hlavu. K jejímu štěstí se ale našlo pár studentů, kteří jí rádi pomohli s úklidem knih.
-------
Nicole Blacková, stejně jako její kamarádky, se učila. Dnes ovšem ve svém pokoji.
Rozhodly se, že v knihovně bude zase moc lidí na to, aby se mohly soustředit.
Brunetka si pročítala poznámky, které měla z hodin obrany proti černé magii, když se jí žaludek obrátil vzhůru nohama.
Odhodila pergamen před sebe, vyšvihla se na nohy a utíkala do koupelny.
Dívky překvapeně zvedly pohled, když se z koupelny ozval dávivý zvuk a následné šplouchání.
Lily se zvedla ze svého místa a šla své kamarádce na pomoc. Nebylo to poprvé, co se tohle stalo a ona začínala mít obavy a jisté podezření.
Když tam došla, Nicole se zvedala ze země a splachovala to, co z ní vypadlo.
,,Jsi v pořádku?" zeptala se rudovláska starostlivě. Nebelvírka přešla k umyvadlu a pustila studenou vodu.
,,Jo," vydechla a vypláchla si ústa vodou. ,,Nejspíš jsem jen něco špatného snědla."
,,Čtvrtý den?" pozvedla obočí Lily.
,,Nechápu, na co narážíš."
,,Nicole," oslovila ji jemně, ,,zvracíš už čtvrtý den, máš divné chutě a nechtěla jsem ti to říkat, ale trochu jsi přibrala."
Brunetka se zarazila. Nevědomě si sáhla na břicho. Lily měla pravdu. Ve všem.
,,Myslíš, že.." ani tu větu nedokázala dokončit. Nedokázala si to ani představit, natož, aby to byla pravda.
,,Pojď," vybídla ji rudovláska.
,,Kam jdeme?"
,,Za Pomfreyovou."
-------
,,Stalo se něco?" zeptala se ihned madame Pomfreyová, když za sebou dívky zavřely dveře.
Jakmile uslyšela otevírání dveří od ošetřovny, vyšla ze své kanceláře.
,,Ani ne," zavrtěla hlavou Lily, která se ihned ujala slova. ,,Jen máme menší podezření."
,,A na co?"
,,Těhotenství," vydechla Nicole místo své kamarádky. Ošetřovatelka chvíli nečině stála na místě, poté však zavrtěla mírně hlavou.
,,Pojďte si tady lehnout," řekla a ukázala na lůžko nejblíž k nim. Nicole si poslušně lehla. ,,Vyhrňte si tričko, aby bylo vidět na břicho."
Jakmile to udělala, ošetřovatelka pozvedla hůlku a začala odříkávat kouzelnou formuli.
Nad jejím břichem se vzápětí objevila fialová záře. Ošetřovatelka mávla podruhé a fialová záře se změnila na fialovou osmičku.
,,Mám pro vás dvě zprávy," promluvila madame Pomfreyová a hůlku si schovala. ,,Domnívaly jste se správně, jste těhotná a to v osmém týdnu, tudíž v druhém měsíci."
Brunetka nevěděla, co říct. Do očí se jí nahrnuly slzy. Zahnala je však do pozadí. Stáhla si tričko zpět a stoupla si.
,,Každopádně to musím nahlásit panu řediteli a poslat sovu vašim rodičům. Tu ale pošlu až zítra, abyste měla možnost jim to napsat první.
Budete se tu muset každý týden stavovat, abychom zkontrolovaly dítě, jestli jde všechno správně, ano?"
,,Ano," přikývla Nicole. Poté se s ošetřovatelkou rozloučily a zamířily zpět na kolej.
--------------
,,Musíš to říct Siriusovi," proťala ticho rudovláska.
,,Co mi musí říct?" ozvalo se za nimi. Dívky se poplašně otočily. Pár schodů pod nimi postával Sirius.
Nicole se prosebně podívala na Lily, ale ta zavrtěla hlavou a dala jí jasně najevo, že mu má říct teď. Dřív, než se to dozví její rodiče a ostatní kamarádi.
,,Tady ne," povzdechla si, sešla pár schodů a vzala Siriuse za ruku. Místo, aby mířili do vrchních pater k Nebelvíru, šli dolů.
Dvojice sešla ke dveřím vedoucí ven a vyšli na pozemky školy. Prošli kolem nádvoří a šli ještě dál, až k Černému jezeru. Tam se zastavili.
,,Co mi musíš teda říct?" zopakoval svou předchozí otázku. Nicole k němu stála zády a dívala se na klidnou hladinu jezera. Celou cestu si dodávala odvahy, aby mu to řekla. A to je prý nebelvírka.
,,Já-" zasekla se. Rozhodla se otočit k němu čelem, aby viděla jeho reakci. Bála se jí, to nemohla zapřít. ,,Jsem těhotná."
Ticho, které nastalo, považovala za to nejhorší, jaké kdy zažila. Nedokázala rozeznat, co se Siriusovi honí v hlavě a to ji dostávalo do nervozity.
,,Říkal jsem si, že jsi trochu přibrala," poznamenal zamyšleně.
,,Cože?" vyhrkla zaskočeně. Čekala jakoukoliv reakci, vztek, radost, překvapení, dokonce i nesouhlas. Ale rozhodně ne tohle.
,,Víš to jistě?" ignoroval její otázku.
,,Jo," přitakala a sklopila pohled.
,,Já budu táta?" zeptal se nevěřícně a Nicole tam zaslechla i nadšení. To jí donutilo zvednout pohled.
Sirius se šťastně usmíval od ucha k uchu až se divila, že jde mít tak široký úsměv. Než stačila něco dalšího říct, nebo se zeptat, chlapec už ji objímal.
Ale ne tak, jako vždy. Dával si pozor, aby ji moc nemačkal. Bude si muset zvykat, protože za chvíli bude mít větší bříško. Nicole si však byla jistá, že minimálně ještě dva měsíce bude schopná ho zakrýt pod volným oblečením. Nebo v to alespoň doufala.
,,Takže nejsi naštvaný?" ujišťovala se. Sirius se odtáhl a překvapeně zamrkal.
,,Naštvaný?" zopakoval její slova nevěřícně. ,,Jsem šťastný. Vždyť budeme mít mimčo!"
,,Měli bychom to jít říct ostatním a napsat rodičům dopis," navrhla s úsměvem nebelvírka. Chlapec souhlasně přikývl, chytil ji za ruku a vydali se zase zpět.
---------
,,Pořád tomu nemůžu uvěřit," pronesl zasněně Sirius, když vycházeli schody do sedmého patra.
,,Jen mě mrzí, že jsme ještě ve škole," povzdechla si Nicole.
,,Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom už měli po škole," přitakal, ,,ale mě to vůbec nevadí."
,,Každopádně je dobré, že do konce zbývají jen dva měsíce," přiznala brunetka. ,,Neumím si představit, že bych musela celé těhotenství strávit ve škole. Vždyť bych ani nevyšla schody!"
Oba dva se tomu zasmáli ve chvíli, kdy vyšli poslední schody a stanuli u obrazu Buclaté dámy. Ta na ně zasněně hleděla.
Nicole si vzpomněla, jak se Buclatá dáma rozplývala nad představou jejich dětí, když zjistila, že jsou zasnoubení. Tehdy jí řekli, že je na děti ještě brzy. To bylo před rokem a pár měsíci. Osud má někdy dobrý smysl pro humor.
,,Godric Nebelvír," vyslovil heslo Sirius. Buclatá dáma se odklopila a umožnila jim tak vstoupit.
Jakmile vešli, spatřili své přátele. James s Lily seděli na sedačce v objetí. Sarah a Remus, kteří se za nimi poslední dobou stavovali málo, díky povinnostem a učení, seděli v křesle. Hannah s Chrisem, který tu byl poslední dva roky jako doma, seděli vedle Lily a Jamese.
Jediný Peter chyběl, zase. Nicole nebyla jediná, která si jeho časté nepřítomnosti všimla. Všem to vrtalo hlavou. Kromě Pobertů přátele neměl, tak kam pořád chodil?
,,Musíme vám něco říct," vydechla brunetka a všimla si, jak se Lily culí.
,,Jsi těhotná!" vyjekla Sarah. Nicole se usmála. Tohle přesně řekla před rokem a něco Lily, když jim chtěli oznámit, že se budou brát.
,,Počkej, jako opravdu?" narovnal se James. Lily se vedle něj začala tiše smát. Toho si však on všiml. ,,Tys to věděla?"
,,Byla jsem u toho, když jí to Pomfreyová řekla," pokrčila rameny. ,,Navíc jsem podezření měla, když už jí čtyři dny bylo špatně."
Sarah rychle vyskočila na nohy a běžela svoji kamarádku obejmout. Stejně jako Sirius byla opatrná, aby jí nijak neublížila. To samé Hannah a nakonec i Lily.
Kluci jí k tomu vtiskli ještě pusu na tvář a poplácali Siriuse po rameni.
,,A už víte, co to bude?" zeptala se Hannah a posadila se zpět na své místo. Nicole se posadila do křesla a Sirius si sedl před něj.
,,Je moc brzo," zavrtěla hlavou nebelvírka. ,,Ale za měsíc bychom to měli vědět. Musím každý týden chodit na kontroly k Pomfreyové."
,,A co hodiny obrany? Celý rok neděláme skoro nic jiného, než souboje," připomněl jí James.
,,To nevím," přiznala.
,,Pomfreyová tě nejspíš omluví ze všech soubojů," zamyslela se Lily a Nicole přikývla.
,,Měli bychom jít napsat ten dopis a před večeří ho poslat," navrhla Nicole a chtěla si stoupnout, ale Sirius ji předběhl.
,,Zůstaneš pěkně tady a budeš odpočívat. Dojdu pro pergamen, brk a napíšu to. Můžeš mi to diktovat," rozhodl nesmlouvavě už vybíhal schody.
,,Jestli bude takový zbylých sedm měsíců, dostanu se k Mungovi dřív kvůli šílenosti než porodu."