Pohled třetí osoby:
Čas plynul rychlostí světla a nastal konec roku. Dům, který Sirius s Nicole koupili, byl již celý hotový a připravený na nastěhování. Vděčili za to i profesoru Brumbálovi, který jim téměř každý druhý týden dovolil odjet na víkend z Bradavic, aby mohli na domě pracovat.
Snoubenci jen čekali na konec školního roku, kdy se společně přemístí do ulice a začnou v domě aktivně bydlet. Měli naplánované dům poprvé ukázat rodičům až o prázdninách, kdy je tam společně pozvou, aby ještě probrali plány na svatbu.
Na to se Nicole těšila ze všeho nejmíň. Věděla, že tam Siriusova matka bude chtít většinu těch čistokrevných rodin. Byla však rozhodnutá, že si za Jamesem, Sarah a Hannou bude stát. Chtěla alespoň je na své svatbě.
Brunetka stála ve svém pokoji a kontrolovala, zda si sbalila vše. Nemohla uvěřit, že konec školního roku už nastal a ona tu bude už jen rok. Navíc, čím blíž byly prázdniny, tím blíž byla její svatba se Siriusem.
S pomocí holek si navrhla šaty, které by chtěla mít a společně se shodly na bílo zlaté barvě. Poslala onen návrh matce, načež jí došla kladná odpověď. Její matka zašla za Madame Malkinovou, která byla švadlena, zda by šaty nemohla ušít. Jeden víkend, kdy se Siriusem měli pracovat na domě, se na jeden den uvolila a zašla s matkou do obchodu, aby jí švadlena vzala míry.
Před týdnem jí došla sova se zprávou, že už má šaty doma. Nemohla se dočkat, až si je zkusí. Podle matky byly nádherné.
Naposledy přejela kufr pohledem a konečně ho zavřela. Byl už čas večeře, a tak se vydala do společenky, kde byly ostatní její kamarádky.
Byli tam i Poberti, se kterými se poté dívky vydaly na večeři. Byla to slavnostní večeře, které se konaly na začátek roku, na Halloween, pokud byl, tak i na Vánoční ples a na konec školního roku. Vždy tam byl velký dostatek jídla a pití. Každý se na tuto hostinu těšil.
Další, na co se studenti těšili, bylo vyhlášení školního poháru. Poslední měsíc profesoři schválně schovávali nádoby s počtem bodů každé koleje, aby to pro studenty bylo překvapení.
Nebylo však tajností, kdo vyhrál pohár za famfrpál. James Potter měl od posledního závěrečného utkání, které Nebelvír vyhrál, značně zvednutou náladu. Byl rád, že pod jeho vedením Nebelvír vyhrál a nemohl se dočkat, až příští rok obhájí titul.
Když si všichni studenti posedali ke kolejním stolům, od profesorského stolu se zvedl ředitel a přešel ke svému řečnickému pultu se sovou. Albus Brumbál měl na sobě sváteční hábit ve fialové barvě, ruce semknuté za zády. S jiskřičkami v očích sledoval netrpělivé studenty.
,,Další školní rok je za námi, stejně tak i další etapa života," začal a jeho hlas se rozlehl po celé síni. ,,Chtěl bych popřát sedmým ročníkům hodně štěstí do života, neboť již vstupují do světa, kde je nebudou chránit zdi hradu, ale budou se muset spolehnout sami na sebe.
Dopředu bych chtěl také pogratulovat všem, kteří úspěšně zvládli jako zkoušky klasické, tak i NKÚ a OVCE.
Nebudu už vás více napínat a přejdeme k udělení školního poháru." Síní to zašumělo. Všichni čekali jen na tenhle okamžik, kdy se konečně dozví, na jakém místě skončila jejich kolej. Poslední měsíc se všichni snažili, aby své koleji nahnali co nejvíc bodů.
,,Na čtvrtém místě Mrzimor s 318 body." Zbylé tři koleje si oddechly. Stále měly šanci být na prvním místě.
,,Na třetím místě Havraspár s 350 body." Nebelvír, Havraspár a Mrzimor začali tleskat. ,,Na druhém místě se 405 body-" Ředitel se na chvíli odmlčel, aby navodil ještě větší napětí, ,,Zmijozel," dořekl a stejné tři koleje začaly tleskat. Jenom Zmijozel netleskal a nenávistně se díval na nebelvírský stůl.
,,A první místo obsadil Nebelvír se 425 body!" Síní se rozlehl hlasitý potlesk, pískání a jásání. Havraspár s Mrzimorem se radovali z toho, že nevyhrál Zmijozel, zatímco Nebelvír z absolutní výhry tohoto roku. Nejenže vyhráli famfrpálový pohár, ale i školní. Vlajky, které se houpaly nad síní a do této doby byly v barvách všech kolejí, se změnily do nebelvírských barev s erbem jejich koleje.
Čapky, které měli na hlavách, vyletěly do vzduchu. To zopakovali i havraspárští a mrzimorští. Jen zmijozelští seděli a nevrhali se do všeobecného jásání.
,,Gratuluji Nebelvíre!" přerušil jásání Brumbál a úsměvem. ,,Nyní se však pusťte do jídla!" Ředitel tleskl a na stolech se objevila hromada jídla.
Všichni se usadili zpět na místa a začali jíst.
Druhý den ráno si všichni vydatně užívali snídani, hlavně sedmé ročníky. Byla přece jejich poslední. Poté si šli dobalit poslední věci a zamířili ke školní bráně, odkud je měl odvést kočár na nádraží v Prasinkách.
Zavazadla nechali ve vstupní síni, ze které je školní skřítci přemístili přímo do zavazadlového prostoru ve vlaku.
Skupinka nebelvírských, společně se dvěma havraspárkými, si našla volné kupé a obsadila ho. Protože by se tam všichni nevešli, Nicole a Hannah se uvolnily a sedly si svým klukům na klín.
Netrvalo dlouho a vlak se dal do pohybu. Hrad i Prasinky jim nenávratně mizely z dohledu a nahradily je zelené pláně.
,,Nemůžu uvěřit, že příští rok už pojedeme z Bradavic naposledy," povzdechla si Lily a smutně koukala z okna.
,,Jo," přitakala brunetka.
,,Ještě nás čeká jeden rok," snažil se rudovlásku uchlácholit James.
,,Já vím," pousmála se Lily a odvrátila zrak od okna. Její vztah s Jamesem se ještě víc od Velikonoc zlepšil. Většina studentů už si zvykla, že viděla na chodbě jít onu rudovlásku s tím blbečkem Potterem, jak ho kdysi ráda nazývala. Normálně si spolu povídali a ke svému překvapení Lily zjistila, že mají i spoustu společného.
Cesta rychle ubíhala. Remus si četl, Peter spal, Chris hrál se Jamesem, Hannah a Sarah Řachtavého Petra, zatímco Lily s Nicole a Siriusem debatovali o současné situaci ve světě.
,,Hlavně kvůli tomu se chci stát bystrozorem. Chci pochytat ty smrtijedské zmetky a poslat je do Azkabanu, kam patří," řekl Sirius a v očích se mu blýskla nenávist.
,,Já taky," přitakala Lily. Poslední dva roky se rozhodovala, jestli se má vydat na dráhu bystrozorky, nebo lékouzelnice. Obě dvě ji lákal, nedávno se však rozhodla pro bystrozorství. Chtěla zastavit toho šíleného černokněžníka, který zabíjí nevinné.
,,Já půjdu na lékouzelnici," oznámila jim brunetka. ,,Sice nebudu moct pomáhat, tak jako vy, ale pokud by se něco stalo, budu moct alespoň léčit."
,,Mám dojem, že i Sarah říkala, že chce na lékouzelnici," zamyslela se rudovláska. Nicole přikývla. Vzpomínala si, jak se o tom bavili. Hannah zase chtěla na ministertvo na Odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce. Měla výhodu, že se už od pátého ročníku učila aktivně rusky, francouzsky a španělsky, což by se jí v práci mohlo hodit.
,,Alespoň nás budeš moct ošetřovat, abychom zbytečně nelezli k Mungovi," zasmál se Sirius. Nicole nad tím protočila oči, ale taky se zasmála.
,,Myslím, že už vidím Londýn," ozvala se Lily, čímž upoutala pozornost všech. Brunetka se také podívala z okna a musela své kamarádce dát za pravdu.
Netrvalo dlouho a vlak začal zpomalovat. To byl pro všechny impuls, aby si začali balit věci a některým, aby se převlékli. Jakmile vlak zastavil na nástupišti, studenti, zejména ti mladší, se začali hrnout ven. Nemohli se dočkat, až se zase uvidí s rodiči. Šesté a sedmé ročníky se nikam nehrnuly a počkaly, až se vlak trochu uvolní.
Nicole se svými kamarády vystoupila, vzala si kufry a zamířila kousek dál do ostatních.
,,Jakmile budeme vědět datum svatby, napíšeme vám," řekla brunetka a se všemi se objala.
,,I tak si budeme psát," přitakala Lily a pevně svou kamarádku sevřela v objetí.
,,Stejně se brzy uvidíme," připomněla jim Sarah s úsměvem.
,,Měli bychom jít. Naši mě určitě budou hledat," ozvala se Lily.
,,Jo, jasně," přikývla Nicole a ještě jednou se se všemi objala. Počkala se Siriusem, až jejich kamarádi projdou přepážkou a chytili se za ruce. Společně se pak přemístili do ulice, kde byl jejich dům.
Tímto končí šestý ročník našich hlavních hrdinů :)
Ale nezoufejte, čeká nás toho ještě mnoho :)
Už jenom jedna kapitola a ta následující bude svatba :o :) Snad se na ni někdo těší, přestože to bude nejspíš o ničem :)
Dopředu bych vás ale chtěla upozornit, že svatební noc nebude nic moc..netroufám si popisovat něco, co jsem nikdy nezažila (myslím reálnou věc) ...bojím se, že bych to pokazila a to nechci :) snad ale všichni ví, co se o svatební noci děje, tak si to můžete představit :D
Doufám, že vám to moc vadit nebude, přestože si myslím, že někteří z vás se na to těší :/
Ještě bych chtěla požádat každého, kdo si mě skrz wattpad přidal na snapchatu, aby mi poslal snap a napsal tam, že je z wattpadu, abych v tom měla přehled a věděla, komu mám a komu nemám posílat ukázky z kapitol :)
Hrozně moc bych vám chtěla poděkovat za +30k reads a téměř 3k votes <3 :O
Je to tak neuvěřitelné, že tahle povídka má takový úspěch :3
Moc vám děkuji za tohle všechno, i za komentáře, které mě pohánějí dál k psaní :)
BTW. MOC SE OMLOUVÁM, ŽE MINULÝ TÝDEN NEVYŠLA KAPITOLA ! :/
Nikky