HIM II. - The Cruel Summer✔️

32. kapitola

Čekat, jestli se vám dotyčná osoba ozve, je nesmírně zdlouhavé, stresující a v konečném důsledku i zklamáníhodné. Nejen, že totiž ztratíte spoustu času tím, že zevlujete u mobilu a každých deset minut kontrolujete snad všechny platformy, na nichž se dá psát zpráva, ale navíc tím ztrácíte i chuť do dalších aktivit. Od Lucy jsem odcházel s novým pocitem, že už je čas pro to, abych si dal všechny věci do pořádku. Léto se kvapem blíží ke svému závěru a já fakticky nevyřešil skoro nic, kromě toho, že když se mi podařilo urovnat jeden spor, přišlo jich dalších deset. Nemluvě o tom, že nechci z Crestonu odjíždět s pocitem, že jsem všechno spackal. 

Doma jsem na posteli zíral na Dominikovu svítící tečku, kterak mě vyzývala k tomu, abych mu napsal, že si s ním potřebuji promluvit. Ovšem nakonec z toho plánu sešlo. Sám sebe jsem se ptal, zda jsem opravdu připravený vzdát to. Zda už je opravdu čas přestat bojovat za to, čím se zaobírám skoro tři a půl roku. A zda je opravdu správné vzdát se jeho přítomnosti ve svém životě. Odpověď na vše zněla ne. Nejsem připravený jen tak vzdát svůj boj, ale je to to nejsprávnější co hlavně sám pro sebe po těch letech mohu udělat. Upustit od toho neustálého kolovrátku, který mezi námi kraluje.

Nečekal jsem však na jeho zprávu, která by mě potěšila. Čekal jsem na Stewartovu, u něhož také svítila jasně zelená tečka oznamujíc mi, že i on v tuhle dobu tráví svůj život online. Čekal až mu napíši já? Pochybuji. Myslím, že nečekal na nic. Anebo se po včerejšku chtěl zabavit prostě s někým jiným. Nevím. Připadám si jako ten největší idiot. 

Kdo si ale všiml mé zelené tečky u fotky, byla Ashley, která mi napsala, zda bych nemohl přijít k ní domů, že pro mne má překvapení. Popravdě, ležení na posteli a zírání do mobilu není bůh ví jak kontraproduktivní, ale i tak mi bylo příjemně, když opomenu ten pocit ztráty. Každopádně jsem neměl nic lepšího na práci, jelikož Josh šel hrát svou roli za Cassandrou, která mu chvíli poté, co jsme domluvili, volala, a Lucy šla otevřít květinářství, kde se měla setkat zase s Jasonem. Takže jít k Ashley domů byla asi nejlepší varianta. Stejně jsem ji dlouho neviděl, takže by mě zajímalo, co za pikle kula.

„Jsem moc ráda, že jsi přišel," oznamuje mi, když se zavíráme v projektorové místnosti u Reesových doma. Když jsem zazvonil, nečekal jsem, že by mi mohl přijít otevřít nikdo jiný, než Ashley, ovšem to byla razantní chyba, protože mezi dveřmi se objevila bývalá výchovná poradkyně Crestonské střední. Paní Reesová, starší verze Ashley. Ačkoliv ví o tom, že jsme s Ashley uzavřeli příměří a dá se jakž takž říci, že jsme přátelé, neodpustila si svůj pohrdavý tón, když mě pouštěla dovnitř. Stále si pamatuje, že Ashley ty intriky dělala jen kvůli tomu, aby dostala Joshe zpět. A stále si pamatuje s kým se Josh Matthews v té době bavil nejvíc. 

„Cos mi chtěla ukázat?" zeptám se s úsměvem. Černovlasá dívka vypadá, jako by týden nespala. Černé kruhy pod očima zvýrazňují červené bělmo, zatímco její tvář pobledla o tři odstíny. Dá se i říci, že během té doby, co jsem ji neviděl, zhubla. Nepatrně, ale přesto na ní to oblečení visí. 

„Posaď se prosím," ukáže mi na jedinou židli, která je přistavena přesně metr od projektorového plátna. Možná už tuším, o co by mohlo jít. Nic ale neříkám a posadím se. „Asi si říkáš, že vypadám jako bubák. No, nevadí, já se dám brzy do pucu, tohle ale bylo důležitější. Chtěl u toho být i táta, ale nakonec mu volali, že na dálnici směrem do Crestonu se střetli dvě auta a oni potřebují reportéra, který je nejblíž, takže jsem na to zbyla já. Jde o to, že jsme s tátou pomalu čtrnáct dní pracovali na těch reklamách o nás." Přesně, jak jsem tušil. „Proto jsme vlastně nebyli ani na tom plese, což mě ani trochu nemrzí. Nevím proč, ale u tebe jsem tak strašně nervózní, že vůbec nevím, co ti k tomu mám říkat. Už tu před tebou byli Shane, Courtney i Aaron, pak jsem psala tobě. Jde o to,  že chci, aby ses na tu reklamu podíval a řekl mi o tvých pocitech, jestli se ti líbí nebo ne. Tvou reklamu jsem totiž dělala já sama, táta mi nepomáhal a právě tvojí a Stewartovu bych pak chtěla předvést i ve škole na předmětu IT designu. Neudělám to ale, dokud od tebe nebudu mít svolení. Takže se pohodlně usaď a dívej se."