HIM II. - The Cruel Summer✔️

25. kapitola

A tak se stalo, že jsem na nějakou dobu vypnul a přestal úplně všechno řešit. Chvilky se Stewartem mě začali naplňovat obrovskou dávkou štěstí a nešlo jen o to, že jsme se uspokojovali jen po té tělesné stránce, ale i po té psychické. Uplynuly až neskutečné dva týdny od toho, co jsem k němu přišel večer s tím, že s ním strávím noc a od té doby se takové večery konaly ještě několikrát s tím rozdílem, že jsme je pokaždé nezakončovali tím stylem, jako tu první noc. Jindy prostě jen stačilo obtočit svou ruku okolo jeho pasu a usnout v jeho přítomnosti. A jak se zdálo, ani jemu nic nechybělo k tomu, aby byl spokojený. Nejsme ve vztahu, ale nejsme ani takoví ti typičtí kamarádi s výhodami. Spíš jako bychom byli zaseknutí někde mezi.

Moje city jsou stále rozvířené a já nevím, jestli k němu cítím lásku. Vím, že ho mám rád. Vím, že hodně, ale netuším, jestli je to ten cit, protože většinu mého srdce si pořád zabírá Dominik, který nás oba pokaždé zabíjí pohledem, když nás někde potká. Cassandra, ta dělá jako bych ani neexistoval. Jako by se mě nesnažila zpacifikovat u mě v pokoji. Nějak jsem to ale neřešil. Bylo mi dobře a já si přál, aby to tak zůstalo. Vlastně jsem byl tak zahloubaný ve všech těch pocitech, o něž jsem se dělil s Lucy a ta se naopak svěřovala mě, že je s Jasonem čím dál tím víc spokojená, že jsem zapomněl na Crestonskou každoroční tradici. Týden jídelního festivalu.

Ono vlastně ani o nic nejde. Když nadejde týden jídelního festivalu, většinou je akce jen v pondělí a pak až v neděli. Jednou, asi před deseti lety, jídelní festival dostala na starosti mamka a samo sebou, že se mohla zbláznit, jak to všechno připraví a zorganizuje. Věděla o tom prakticky rok dopředu, ale i když to celý ten rok plánovala a šetřila peníze, stejně byla vystresovaná ze všeho. Svou úlohu však splnila na jedničku, neboť dodnes se o tom ročníku mluví, jako o tom nejpovedenějším.

Letos však tento festival pořádají Santiagovi, což je vlastně i důvod Dominikovy a Cassandřiny přítomnosti. Santiagovi už ho mají na starosti po paté od založení této tradice a jejich ročníky patří mezi nejvytříbenější. Ještě aby ne, když celá ta španělská rodina má otevřenou obří restauraci, do níž chodí absolutně všichni. Jídla jsou skvělá, porce velké a ceny přijatelné. Jejich festivaly jsou nabušené specialitami a zábavy je také vždycky dost. Jenže letos to všechno mění můj pohled na ně. Vím, že bych neměl soudit celou rodinu jen podle jednoho člověka, ale přesto si nemohu pomoci a musím je soudit podle Cassandry. A nejsem sám, i moje mamka se letos netváří bůh ví nějak nadšeně, jako každý rok. Jako by přítomnost té holky ovlivňovala i generaci před námi.

Festivalový týden, jak jsem zmínil, začíná v pondělí, což je dnes, a to plesem, na němž Santiagovi představí ochutnávku všech specialit, které budou pak v neděli večer rozestavěné na stolech po náměstí. Tyhle plesy se většinou organizují pro to, aby měli dospělí čas se také trochu zabavit a užít si. Je to jen zástěrka pro to, aby se mohli opít a zažít nějakou zábavu, když většinu času drží tohle město v provozu. 

Je tu však jedna věc, na níž se opravdu moc těším a co ve mně vyvolává chuť tam jít. Dnes ráno se totiž vrátili Lana s Nickem ze své dovolené a právě večer jsme domluvení i s Lucy, že se tam sejdeme jako ta čtyřka za starých časů. Moc toho vlastně o nich dvou nevím. Od té doby, co jsou spolu buď někam jezdí a nebo pracují, takže nemají moc čas na videohovory či na různá setkání. Neviděl jsem je vlastně už skoro rok a lhal bych, kdybych řekl, že mi nechyběli. Sice už k sobě nemáme tak moc blízko jako tenkrát, ale pořád patří mezi sortu lidí, s nimiž rád ztratím čas.

Právě teď stojím před zrcadlem v tmavě modrém obleku s načesanými vlasy a s růží v kapsičce u saka a připadám si opět jako někdo jiný. Modré oči jen všemu tomu dodávají vzezření, jako kdybych přišel z noční oblohy hledat spásu. Můžu ale říci, že si připadám opravdu nějak nadlehčený oproti všem těm problémům, které se na mě pořád lepí. Těším se na ten ples a zároveň se toho bojím, protože se tam sejdou úplně všichni z města. A budou mít prostor pro to zdrbnout to nejhlavnější, co se za poslední týdny stalo.