"Všechno to tedy byly jen lži. To mi chceš říct?"
Baekhyun přikývl.
Viděl v její tváři, jak moc velký boj se sebou sváděla, se svými vzpomínkami a mezi tím, co z jejího života je pravda a co ne. Byla však stále ve fázi, kdy to sama rozeznat nedokázala.
"Krev."
Bo se nepříjemně ošila.
"Nezačínej s tím prosím, ne teď, je toho na mě už příliš," zamumlala.
"Právě naopak. Je potřeba, aby sis co nejdříve uvědomila, jak se věci mají."
"Ale v tomhle případě to vím."
"Opravdu?"
"Ano. Krev... Je mi odporná. Zvedá se mi žaludek jen při pomyšlení na ni."
"Jen dobře vytvořená iluze, pamatuješ?"
Jak by nemohla...
Nůž a vlastní krev na jeho rukou.
A taky...
Jeho rty. A to malá kapička na tom spodním. A pak na jejím.
Vyděsilo ji, s jakou jasností si pamatovala její chuť.
Její vůni.
"Ne..." Hlesla tiše.
Jeji myšlenky však byly rychle zastínění dalšími slovy Baekhyuna.
Naštěstí?
"Dělali s tebou hrozné věci. Vím to. Změnili tě, Bo, všechno, kým jsi skutečně byla, zničili, jen abys byla další z mnoha. Vím to sakra moc dobře, vím všechno, a tak ti říkám, že už jenom kvůli tomuhle se tě nikdy nevzdám. Všechno bude zase jako dřív. Slibuju. Proto jsem tě našel a vzal ke mně. Proto jsme spolu a spolu taky zůstaneme."
Bo jej s údivem sledovala.
Emoce.
Tvrdil jí tolikrát, že to on ovládá je, ne ony jeho.
No nyní viděla pravý opak.
Měl jich plné oči.
I hlas.
Vyvolalo to v ní tak jednu jedinou otázku.
"Vážně jsme předtím byli jen nejlepšími přáteli?"
YOU ARE READING
HIDE AND SEEK | bbh ✔
Fanfiction"Mám pocit, jako kdybych měla někoho neustále za zády." ~~~ "Nikdy neutečeš před tím, kdo skutečně jsi, nikdy se neschováš."
