"Co to mělo být?"
Bo ztratila veškerou svou trpělivost. Nic z tohohle už nemohla přejít tak jako vždy. Nehodlala se nechat zmást jeho slovy.
"Vysvětli mi, jak víš o té restauraci a o mých rodičích. Otec tě podle všeho zná."
"Bo-."
"A opovaž se cokoli popřít, už ti neuvěřím."
"Dobře. Tak jo. Zná mě. A já znám jeho. A taky vím, co ti společně s tvou mámou udělal."
"O čem to mluvíš?"
"Bo, přede mnou nemusíš dělat, že se nic nestalo."
"Chtěli mi pomoct," zamumlala v obranu její rodiny.
"Ne, nechtěli. A ty to víš. Ublížili ti, zbavili se tě, vymazali tě ze svého života a pak dělali, že neexistuješ. Že žádná Bo není."
"Přestaň," hlesla v okamžení, pažemi úzkostně objímající sebe samu. "Nic z toho co říkáš, není pravda. Udělali pro mě to nejlepší. Nebyla jiná možnost. Musela jsem tam jít. Říkali mi, že je to nutné, že mě tím chrání, protože-." Na malý moment se zasekla.
Nechápala to, co se v její hlavě najednou začalo odehrávat.
Jelikož takhle to přece nebylo...
Báli se, ano. Ale ne o ni.
Báli se jí.
"Protože?" pobídl ji tak Baekhyun a to s nezpochybnitelným očekáváním ve tváři.
Avšak Bo byla na rozcestí a netušila, kudy kam.
"Já přece nejsem blázen." Pokroutila slabě hlavou.
"Jenže přesně toho z tebe udělali."
YOU ARE READING
HIDE AND SEEK | bbh ✔
Fanfiction"Mám pocit, jako kdybych měla někoho neustále za zády." ~~~ "Nikdy neutečeš před tím, kdo skutečně jsi, nikdy se neschováš."
