"Bude spát nejméně půl dne. Bylo v tom i něco navíc, takže by jí pak mělo být lépe. Každopádně je tu něco, co bys měl vědět."
"Povídej," vyzval ho Baekhyun.
"Musíš jí povědět pravdu a to co nejdříve. Jinak se může stát, že pak už na to bude pozdě."
"Snažím se o to, ale-."
"Tak se snaž víc, pokud o ni znovu nechceš přijít," skočil mu Kyungsoo do řeči.
"To nechci."
"Dobře, poslouchej," řekl o něco smířlivěji. "Její otec nás zkontaktoval. Nevím, jestli byl tohle tvůj plán, ale předpokládám, že ne. Může se totiž stát a to s velkou pravděpodobností, že se Bo bude muset vrátit do léčby, jestliže se jejím rodičům podaří to, o co jim jde. Za každou cenu ji dostat od tebe. A budete to nakonec vy, kdo se bude muset schovávat. Jednej proto rychle, jinak už ti pak totiž nebudu mít jak pomoct."
"Co když to ale dopadne špatně? Nemyslím si, že by to teď mohla zvládnout."
Bylo toho přeci jen tolik...
"I kdyby potom odešla, tak není možnost, že by se za tebou nevrátila. Toho se obávat nemusíš."
Obávat?
S významem toho slova se nijak neztotožňoval. Protože to, co pociťoval, bylo mnohem silnější.
YOU ARE READING
HIDE AND SEEK | bbh ✔
Fanfiction"Mám pocit, jako kdybych měla někoho neustále za zády." ~~~ "Nikdy neutečeš před tím, kdo skutečně jsi, nikdy se neschováš."
