Kapitán z popelu a hvězd

I.

 „Ve čtrnácti se přidal k armádě a ještě téhož roku se účastnil čtyř nájezdů. V šestnácti letech se z něho stal právoplatný muž našich vojsk. V osmnácti letech byl za zásluhy povýšen na plukovníka a se svými třiceti muži zničil za jedinou noc kmen Slimů, kteří se ukrývali ve skaliskách na východě. Jenom o rok později zvýšil díky vpadnutí do jihovýchodního území průměrný počet otroků na kraj z dvanácti na čtrnáct. A ve dvaadvaceti vážně zraněn Slimem, který předstíral mrtvého. Avšak! Po půl roce opět stanul mezi tiberatskými vojáky a za další, nyní je to rok, co se pyšní hodností kapitána a k tomu všemu nejmladšímu z těch, kterého naše armáda kdy měla," smál se voják s rukama jako lopaty.

Větrem ošlehanou a sluncem opálenou pleť mu hyzdilo velké množství malých jizev, šedinami protkané vlasy měl rozčepýřené, černý kabátec čistý a těžký medailon na jeho krku značil pozici generála tiberatské armády. Jmenoval se Ruhaw Verenel, byl čistokrevným Tiberathem a byl nejstarším aktivně sloužícím generálem. V jedné ruce držel křišťálový pohár do půlky plný hutného červeného vína, druhou ruku měl položenou na rameni mladého muže.

Ruhaw mluvil k muži, který měl stejně jako on, černý kabátec a na krku lesklý medailon generála. Conton od Bílých písků byl sotva čtyřicetiletý přísný generál, který tvrdil, že koncem roku přejde do pasivního stavu a pro armádu bude pouze podporou, protože noha, kterou mu před lety rozdrtil kůň, se mu stále zhoršovala.

„Takže tohle je Sévil Derees?" zeptal se Conton s úsměvem na tváři a pokynul oběma mužům, aby se k němu a jeho tichému společníkovi, který topil neznámý žal ve víně, přisedli. Oba dva muži tak učinili, Ruhaw přikyvoval, že se skutečně jedná o toho muže, zatímco mladý kapitán mlčel.

„Ve skutečnosti je to Sévil Malcius Derees," dovolil si černovlasý kapitán opravit necelé pronesení jeho jména.

„Dvě jména?" podivil se generál, který se vyhýbal na rozdíl od zbývajících dvou vínu. „Nebývalo to zvykem Orwelů?"

Sévil Malcius Derees přikývl. „Má matka je Orwelka, otec Tiberathem," podal krátce na vysvětlenou.

„Ach tak," zasmál se tiše Conton.

„Vy nemáte dvě jména?" zajímal se kapitán. Rozeznat Orwela od Tiberatha bylo snadné a před ním dozajista seděl právě Orwel, zatímco zbývající dva muži byli Tiberathy.

„Jak se to vezme," pokrčil generál rameny a zvedl lesklou nádobu s vínem, kterou nabídl svému hostovi. Ten však odmítl se zakroucením hlavy. Konvice se však ujal Ruhaw, který dolil sobě a tichému muži. „Narodil jsem se a dostal dvě jména. Avšak byl jsem z nich unaven a spojil je v jedno. Jmenoval jsem se Condor Tonres. Posléze pouze Conton."

„Zajímavé," přikývl se zaujetím Sévil. „Tímto způsobem bych se dle vás jmenoval... Sémal?" usmál se na jeden koutek pobavením, ale Contonovi ten úsměv spíše připomínal výsměch silného slabému, který právě prohrál ve hře o svůj život.

Generál Conton přikývl. „Ale Sévil Malcius ostatně více k sedí muži tvých hodnot."

Rozdíl mezi národem Tiberathů a Orwelů byl prostý. Pleť Tiberathů byla bledá, vlasy většinou světle hnědé, výjimečně tmavé a ohnivé, a oči bledé. Od Orwelů se lišili velikostí, muži měli větší a pevnější svaly, ženy větší ňadra a širší boky. Orwelové byli naopak černovlasí lidé s tmavší pokožkou než Tiberathové, oči měly vždy černé, menší a zdály se až zešikmené.

Kapitán Sévil Malcius Derees, syn slavného generála Bernarta Dereese byl křížencem těchto dvou nadřazených ras. Byl vysoký jako otec, ale ramena měl mnohem užší. Bledý s vysokými lícními kostmi, ale havraní oči a vlasy měl po matce. Takhle tomu bylo u všech tří potomků Bernarta Dereese, avšak pouze jeho syn zdědil jeho ambiciózní povahu.