Léčba láskou

46 - Zamilované přezdívky

Když jsme zavítali do školy, došlo nám, že cukrárna nebyla moc dobrý nápad. I učitelka se chytala za hlavu.

,,Bože, bože," skuhrala, ,,proč jsem tak blbá?" Začala se smát a s ní celá třída.

Za půl hodiny jdeme na večeři, pizzu a v tom je ten zakopaný pes.
My jsme najezení! Proboha.

No nic, mně to zas až tak nevadí. Občas si říkám, že můj žaludek mi připomíná pytel Santy Clause.

,,Jakou si dáš? Sýrovou nebo šunkovou?" Vyzvídám od Chrise.

,,Asi šunkovou," pokrčí rameny Chris. Přitakám na znamení, že jsem na tom stejně.
Ta sýrová je spíš pro vegetariány a vegany, mi přijde. Ale samozřejmě nemusí to tak být.

Dostavíme se do jídelny, kde už to voní. Měli jsme kliku, jelikož tam nebyla skoro žádná řada.

,,Mmm!" Kousnu si do pizzy. ,,Mňam! Je dobrá," rozplývám se nad soustem. Určitě ji někde koupili. Nemám pro to jiné vysvětlení.

Chris přikývl. ,,Je to divný. Většinou tady ta jídla stojí...vždyť víš za co," zároveň jsme se uchechtli.
Wau! On mi snad čte myšlenky!

Vychutnávala jsem si nezvykle dobrý oběd, tedy večeři, a při tom se utápěla v jeho očích.

,,Zdaar, lidi!" Přiřítila se k nám Pam s kupou dobré nálady a hned za ní Tommy. ,,Čau."

A je po klidu, proletělo mi hlavou.

,,Ahoj!" Pozdravili jsme je s Chrisem.

A dopadlo to tak, že jsme si navzájem povídali, co jsme měli za program. Spíš to bylo: já Pam, Pam mně, Tommy Chrisovi, Chris Tommymu.

,,Eem," začala jsem, když mě naprosto užaslá Pam pustila ke slovu. ,,Byli jsme v cukrár-" a je to! Můj prostor k mluvení právě skončil.

,,Heej! Já chci taky do cukrárny!" Pam mi skočila do řeči a dělala uraženou. Zkřížila si ruce na prsou. ,,To je tak strašně nefér!"

,,Zajdem si tam spolu, zlato," Pam se rozzářila. Tommy nás zřejmě vnímal, i když to tak rozhodně nevypadalo.

,,Díky, Tommíku!"
,,Nemáš zač, Pamíku!"
Navzájem se obejmuli a nebrali ohled na stůl mezi nimi.

Cože? Co to mleli?, vyměnila jsem si s Chrisem podivný výraz. Tommíku? Pamíku?

,,Tommíku? Pamíku?" Zeptal se jich se smíchem Chris. On mi asi fakt do tý hlavy vidí!

,,To jsou naše zamilované přezdívky," vysvětlila Pam. Tommy se uculil.

,,Můj nápad," ukázal na sebe.

Dojedli jsme svou porci a šli směrem ke třídě. Museli jsme protočit oči nad přezdívkami našich kamarádů.

Celá třída už čekala jen na nás. Musím se přiznat, že jsem to i čekala. Když se totiž zakecáte s Pam, je to na dlouho.

,,Taak! Za deset minut nás čeká ohňostroj," učitelka se radovala jako malé dítě. ,,Navrhuji, abychom se šli do šaten obléct. Potom tam bude nával." Šli jsme tedy.

Nával už tam byl teď. Aspoň jsem se s Chrisem mohla držet za ruku, aniž by to někdo viděl.

Už jsme stáli na hřišti obklopení velkou spoustou lidí. Celá škola se právě sešla na jednom místě a čeká pouze na jednu věc. Pro většinu, krom naší třídy, je to poslední událost tohoto stého výročí.

,,Odstartujte to!" Zařval nějaký učitel.

,,Tři, dva, jedna, teeeď!" Všichni naráz zaječeli a...nic.
.
.
.
.
.
Další díl..nečekaně..je tady. Yeah!:3
Líbí se? Co myslíte, že je s tím ohňostrojem, když se nic nestalo?

Děkuju vám. Za votes i obyčejné přečtení. 💝
Thank you very much, people!