21 - Amy

131 5 0
                                    

Z pohledu Chrise:

No tak, Chrisi! Mysli! Musíš přijít na to, kdo poslal Silke ten vzkaz. Pořád mysli na to, že to děláš pro ni, pak to půjde líp!

,,No jo, to se ti řekne," mumlal si Chris sám pro sebe, ,,ale když já se na to nemůžu soustředit. Stále mám v hlavě jen ji. Ale nechci ji zklamat tím, že na to nepřijdu. Nechci ji vlastně zklamat ničím. Láska je nádherná věc, ale je strašně složitá."

Celý volný den jsem věnoval pátrání. Pátrání po asi tajemné dívce, která poslala Silke tak odporný vzkaz. Stále jsem tomu nedokázal uvěřit. Amy i Miu znám hodně dlouho a taky hodně dobře. Nechce se mi věřit, že by jedna z nich něco takového mohla udělat. Podle mě na to nemají žaludek. Ale všechny důkazy ukazují na ně, takže budu je muset proklepnout.

Další den už jsem musel do školy. Jako pokaždé jsem se tam netěšil, protože mi tam chybí Silke, ale tentokrát to bylo trochu jiné. Do školy jsem docela pospíchal. Těšil jsem se, že si můžu Miu a Amy vyslechnout.

Došel jsem do třídy a Amy už tam byla, což jsem tušil. Vždycky bývá ve třídě brzy. Dojíždí autobusem, a tak je kolikrát i první ve třídě. I dnes. A to mi situaci jen ulehčilo, protože jsem mohl mluvit otevřeně a nikdo nás přitom nepozoruje.

,,Ahoj, Amy," začal jsem pozdravem s milým úsměvem.
,,Čau, Chrisi, dnes nějak brzo, ne?"
,,No, přivstal jsem si. A...chtěl bych se na něco zeptat."
,,Ptej se," a Amy mi věnovala veškerou svou pozornost, které jsem dostával do této chvíle jen velmi málo.
,,Víš, hraju si na detektiva," zasmál jsem se, aby atmosféra nebyla tak napjatá. ,,A jsi jeden z podezřelých. Mohl bych se tě zeptat, co jsi dělala minulý týden, jak jsi chyběla ve škole?"

Amy se nepřestávala smát, ale když se uklidnila. S úsměvem mi odpověděla. ,,A co takového vyšetřuješ?"
,,Nechci ovlivnit tvou výpověď, a tak tě poprosím o odpověď."
,,Když jinak nedáš," povzdechla si Amy, ,,byla jsem nemocná. Měla jsem čtyřicítky horečky. Jestli nevěříš, tak se zeptej mé mámy. Dokonce jsem byla i v nemocnici u doktora," a ukázala na svůj mobil.
,,Tak jestli můžu.. ne že bych ti nevěřil, ale všechno si potřebuju prověřit, abych tě mohl stoprocentně vyloučit ze seznamu," omluvně jsem se ušklíbl.
,,Jasně, chápu," a se smíchem mi podala svůj černý Samsung, kde už se vytáčela Amyina máma.

Ta mi vše potvrdila, a tak mi nezbývalo nic jiného, než jí dát pokoj. Ze seznamu jsem ji však neškrtl, protože si z domu mohla na chvíli odskočit. A nebo když byla u doktorky s horečkami, tak se "stavila" u Silke.
.
.
.
.
.
Další díl je tady!
Krapet kratší, i dvacátá druhá bude trochu kratší, takže se předem omlouvám.
Děkuji za ⭐ i přečtení 📑📕

Léčba láskouWhere stories live. Discover now