Léčba láskou

43 - Stmelování

,,.....2D! Tedy Thomas Nickson a Pamela Rothers!" Zaburácel rozjetý biolog a já byla strašně nadšená z výsledku.

Oni si to zaslouží!

,,Pojďte sem za mnou!" Zařval do mikrofonu a já popostrčila Pam, aby už šla. I s Tommym. Protože oba stáli na místě jako opaření. S pusou dokořán a vyvalenýma očima.

,,Běžte! Vyhráli jste právem!" Podpořila jsem je. Chris kývl na souhlas a to už si to ruku v ruce kráčeli po schodech před všechny v tomhle sále.

,,Máte slovo," pronesl do mikrofonu biolog a předal ho Pam.

,,Emm..tak jak bych začala. Chtěla bych asi poděkovat všem, kdo nám dvěma," natočila hlavu na Tommyho, ,,dal hlas. Popravdě, vůbec jsem to nečekala. Myslela jsem si, že to budou mí dobří kamarádi Silke s Chrisem, kterým jsem taky dala hlas," úsměv jsem jí oplatila. ,,Ale tak když už tu stojíme, tak bych chtěla podotknout, že tady ráda stojím vedle Tommyho a chtěla bych tady přede všemi říct, že ho moc miluju! Dnes jsem si to uvědomila." Pam to završila láskyplným polibkem, který se Tommymu jednoznačně líbil. Lidi okolo tleskali a pískali. Byla to pěkná chvilka.

Když Pam chtěla dát mikrofon mladému učiteli, Tommy jí ho opatrně vyškubl z ruky.

,,Taky bych chtěl něco říct," Pam mu věnovala omluvný pohled. ,,Jsem vám stejně jako Pam moc vděčný za všechny hlasy a taky bych chtěl tady přede všemi říct, že k tobě," celým tělem se otočil k zářící Pam, ,,cítím to stejné, co ty ke mně. Takže tě miluji! A nestydím se za to. Jsi ta nejlepší holka na celé planetě a jsem moc rád, že sis vybrala zrovna mě. A že si máš z čeho vybírat," zazubil se. A Pam se jen rozplývala nad jeho krásnými slovy.

A teď zpátky ke mně a Chrisovi.

Disco, stejně jako bál, skončilo a všichni studenti se rozmístili do svých tříd. Já tam šla za Chrisova doprovodu. Vždyť jsme spolužáci, tak proč ne...?

Učitelka už tam čekala, ale nebyli jsme poslední. Hned za námi přišla Mia se svým závistivým pohledem, který po mně šlehla. Pak ještě přišlo pár lidí.

,,Tak, už jsme všichni?" Zeptala se třídní a pokračovala, když zkontrolovala docházku. ,,Teď tady budeme spolu celé tři hodiny, tak bych vám prvně chtěla říct svůj plán. Chvilku budeme řešit třídní záležitostí, protože jak už všichni dobře víme, blíží se konec školního roku. Pak budete mít prostor na vymýšlení nějakých her. Pár jich taky mám. No, a potom mě napadlo, že bychom mohli zajít do cukrárny," spolužáci začali skandovat na souhlas.
,,Ale musí mít každý dvacet korun," upozornila učitelka.

Po nějakých těch třídních věcech jsme hráli slibované hry. Většina byla na stmelování, protože v našem kolektivu jsou stále trhliny a nejsme úplně dokonalí. Zkrátka máme občas mezi sebou spory a objevují se drobné problémy, které dohromady dávají jeden velký.

Jako první byla hra, která mě absolutně nebavila! Měla několik kol. V prvním jsme se měli bez mluvení, pouze za pomoci řeči těla seřadit do řady podle data narození. Další kola byla podobná, jen jsme se měli řadit např. podle PSČ domu, kde bydlíme, hodin, kdy jsme stávali a šli spát nebo třeba podle počtu kroužků.
Jelikož mě to už zmiňovaně moc nebralo, jen jsem tam postávala a čekala, až si ke mně někdo přijde a zařadí mě.

Následovala kopa dalších her, mezi které patřilo i Dobré ráno. Nebylo to tak strašné, jako ta předchozí, ale i tak. Co to jsou proboha za hry?!

Dobré ráno spočívalo v tom, že vždy jeden člověk byl na řadě a musel jít k nějakému opačnému pohlaví. Tomu řekl 'dobré ráno' a oslovil ho jménem. Ten druhý udělal to samé. Takhle se museli všichni vystřídat a každý mohl být pouze jednou. A když na konci zbylo jen jedno pohlaví, tak už prostě kluk ke klukovi či holka k holce mohla.

Pak tam byla třeba i hra s míčem, u které se opět nemohlo mluvit, ale jako poslední byla hra Molekuly. Tu už jsem znala a asi byla ze všech nejlepší.

Učitelka pokaždé řekla číslo, které bylo jedno z nejdůležitějších. Když třeba vyslovila 'čtyři', tak jsme se museli spojit do molekul, které se budou skládat ze čtyř atomů, tedy lidí. Aby to nebylo tak jednoduché, taky nám vždy řekla kritéria, která musíme splňovat, abychom mohli do té molekuly.
Příklad - 'tři' a 'ten, kdo má jednoho bratra'. Ti, co nemají jednoho bratra, nesmí udělat ani jeden krok. Můžou se otáčet, smát se, cokoliv... Ale nesmí udělat krok a pohnout se z místa.

,,Taak a teď do té cukrárny?" Zeptala se nás naše třídní.
.
.
.
.
.
Další díl zde. :))

Takový kombinovaný a o ničem, mi přijde... Co myslíte?
Velké díky vám za to, že jste 😂

Chtěla bych vám popřát krásný Silvestr a Nový rok, jelikož asi napíšu další díl až v úterý. A ať se vám daří po celý nový rok a ať zvládnete splnit svá předsevzetí, pokud nějaká budou 💜