Léčba láskou

18 - Dáreček

*klep, klep, klep*

Tenhle zvuk poslední dobou slýchám čím dál častěji, ale právě teď jsem to nečekala. Ve středu odpoledne většinou moc nemívám návštěvy (spíš si jen píšu s nejbližšími), ale tato středa je jiná:
                           1) někdo klepe
                           2) mám narozeniny

,,Ahoj, Chrisi!" vpadla jsem mu radostně do náručí. Dnes by to byl čtvrtý den, co jsem ho neviděla, a chyběl mi tak, jako bych ho neviděla měsíc. Vyklopila jsem všechno, co jsem zažila v neděli. Překvapivě jsem mu to nepsala a dozvěděl se to až teď.
Nejste jediní, kdo to nechápe. Já sama to nemůžu pochopit, jak jsem se o tak báječné věci mohla nezmínit svému nejmilejšímu klukovi.

,,Takže se ti líbil dárek k narozeninám od tvých rodičů?"
,,Jsem úplně nadšená," v očích se mi zablesklo.
,,Tak já asi nebudu mít tak super dárek, ale snad se ti bude líbit," a začal něco vytahovat z vaku, který mu po celou dobu visel na zádech. V tu chvíli jsem si vzpomněla na tu minulou "oslavu", kdy mi přinesl květiny.

,,Tady," byl hodně nervózní, dokonce se mu i trochu třepaly ruce, ,,všechno nejlepší k narozeninám. Ať máš ty nervy a vydržíš to se mnou co nejdýl." Nedaroval mi jen tajemný dárek, ale i vášnivou pusu a dlouhé objetí.
Jak já ho žeru!

Naschvál jsem dárek od Chrise rozbalovala pomalu, hodně pomalu, aby byl ještě víc nervózní. Teď už si i hrál s prsty. Slušelo mu to tak, ale co by mu neslušelo? Nic.

Když jsem uviděla to, co se skrývalo pod papírem, zastavil se mi dech. Po chvilce jsem si uvědomila situaci a musela jsem dusit smích, ale...nešlo to. Přes celou místnost se teď ozýval můj hlasitý smích, ke kterému se po pár vteřinách přidal i druhý. Ale normálnější, než byl ten můj.

,,To jak? Já tě zabiju! Teda...chci říct. Super dárek," pípla jsem mezi smíchem. Chris to naštěstí taky bral s humorem.
,,Děkuju moc! Až budu doma, tak si to vystavím vedle postele, abych tě měla stále u sebe. A tady si to taky dám vedle lůžka," to už jsem vyslovila zklidněně.

Určitě chcete vědět, co jsem dostala.

Fotku v bílém rámečku s barevnými srdíčky. Ale ne jen tak obyčejnou fotku. Samozřejmě jsem na ní byla já s Chrisem, ale... Zkrátka když mě Chris tehdy navštívil a já spala...
udělal si se mnou selfíčko, kde spím!
Vypadám tam příšerně, ale Chris je tam roztomilý, takže celé foto působí roztomile. Sice to trošku kazí můj zombie výraz, slina u pusy a vlasy všude kolem, ale vážím si tohoto dárků ještě víc než letu balónem.

,,Ale fakt skvělej nápad," uchechtla jsem se. ,,To by mě ani ve snu nenapadlo." Pevně jsem ho stiskla a přála si, abych ho už nikdy nemusela pustit. ,, Nikomu tě nedám, nikdy!"

,,Nápodobně," vlepil mi sladkou pusu do vlasů.
.
.
.
.
.
Další díl je tady. Trošku kratší, tak snad nevadí.
Jinak líbí? Co říkáte na ten originální dárek? Chtěli byste taky takový?
Já je miluju. Takové moje děti 😂 ❤
Díky za hlasy, komentáře a přečtení