Schválnost

6.1K 353 5
                                    

Darby

Daniel jen naklonil hlavu na stranu a na jeho tváří se začal tvořit ten jeho typický šibalský úsměv. Kurva, já jsem v lese s psychopatem! Nehysterči! Od Daniela mě dělil už pouze jeden metr. Jeden metr! Svůj pohled jsem sklopila k zemi, protože pohled na hlínu s listím a jehličím mi přišel víc uklidňující než ty jeho hnědé kukadla. Krásná kukadla. Sakra, na to nemám čas, on mě tady zabije! Z mého uvažování o brzké smrti mě vyrušily Danielovy boty, které se začaly posouvat blíž ke mně, až je dělilo jen pár centimetrů od těch mých.
Hlavně se na něj nesmíš podívat.

Můj plán zničila, úplně rozmetala na prach, Danielova ruka, která mě chytla za bradu a zvedla ji tak, aby jsme si viděli z očí do očí, což znamenalo, že já jsem měla hlavu jemně zakloněnou, protože byl asi o půl hlavy vyšší než já. Chvíli jsem se dívala do jeho očí ve kterých jsem se úplně ztrácela, miluju hnědé oči.
Proč musí mít takový parchant tak skvělý oči.
V duchu jsem si povzdechla, ale hned se vrátila do přítomnosti, protože se začal pomalu naklánět, což mi rapidně zrychlilo dech a podle jeho stále zvětšujícího se úšklebku to poznal. Debil.

Byl už tak blízko, že se naše nosy téměř dotýkali, ale my si stále zírali do očí. Když už jsem si myslela, že mě políbí tak svou tvář natočil k mému uchu a tiše zašeptal:

"Řekl bych, že ten kdo vyhrává jsem já. A víš proč? Protože já dostanu vždy co chci, ať už to je cokoliv, prdelko." Cože?

Aniž bych stihla jakkoliv zareagovat nebo se vzpírat stočil svůj pohled opět na můj obličej, ale aniž by na cokoliv čekal opřel ruce po obou stranách mé hlavy abych neměla kam utéct a přitiskl své rty na ty mé. A dnes už po druhé. Cože?! Chtěla jsem překvapením vypísknout, ale Daniel toho využil ve svůj prospěch a strčil mi svůj jazyk do pusy. Ty vole. Člověk by čekal, že když už se s ním líbá po druhé, nebude už to tak skvělé a vy budete víceméně vědět jaké to je, ale tohle se mu musí nechat, líbá jako Bůh. Ne. Líbá jako ďábel. Ignorovala jsem své křičí svědomí, že toho budu později litovat a začala mu polibky oplácet a to Daniela viditelně potěšilo, jelikož se začal strašně culit, ale s líbáním nepřestal.
Neprovokuj chlapečku. Za trest jsem ho kousla do spodního rtu, což mělo trošku jinačí účinek než jsem prve zvažovala. Daniel mě chytl za boky a svým tělem mě tvrdě přirazil na strom, až jsem zavzdychala.
Kurva, já zavzdychala! Srát. Svému svědomí s mým ovládáním jsem rovnou zamávala na rozloučenou a rozhodla jsem se alespoň na chvíli chovat jako normální puberťačka bez všech svých sraček. Daniel mi začal přejíždět po bocích, na to jsem mu vložila své ruce do jeho černých vlasů a začala za ně tahat a to ho ještě víc povzbudilo, až jsem mu skoro vytrhla všechny vlasy když mi silně zmáčkl zadek, instinktivně jsem mu omotala nohy kolem jeho pasu a jazykem mu přejížděla po zubech a znova ho kousla, tentokrát do horního rtu a hned na to, mi tiše zasténal do polibku. Bože, ten zvuk. Pomalu jsme se od sebe odtáhli abychom jsme se mohli nadechnout toho zasraně potřebného kyslíku, kterého mi tady přijde nějak méně než obvykle. Podívám se na Daniela, kterému hraje na tváři vítězoslavný úsměv a moje touha je rázem pryč, ten parchant věděl, že ho od sebe neodstrčím jako poprvé, udělal to schválně na znak, že on vyhrál a ne já. Udělal to schválně.

Nasadila jsem opět svou kamennou masku a sundala Danielovy ruce, které byli pořád na mém zadku, Daniel na mě zíral nechápavým pohledem, ale ten jsem já jen ignorovala a rozešla se na druhou stranu potůčku hned v závěsu s Danielem. Položila jsem se do trávy a ignorovala Daniela, který na mě neustále zíral.
Prostě ho budeš ignorovat. To se líp řekne než udělá, protože se od sebe nemůžem kurva hnout! Doslova. Pod hlavu jsem si podložila ruce a zadívala se na nebe na kterém se začali tvořit první hvězdy.
Hvězdy, alespoň něco vydrží, když už nic jiného.

"Darby?" Zeptal se opatrně.

Už jsem se chystala k odpovědi, když mě mé svědomí zase zachránilo. Nezapomeň, ignorace. Bože, proč já ho neposlouchala předtím.
Protože si blbá. Beru zpět, seru na svědomí.

"Bože, to zas bude noc." Zamumlal si vedle mě tiše Daniel tak abych to neslyšela což se mu absolutně nepovedlo, a tak jsem si jen v duchu odfrkla a zavřela oči, alespoň pro malé uklidnění. Jo, to ti určitě pomůže. Arghg, debilní hlas. Takže malá rekapitulace. Daniel se choval jako debil tak jsem mu chrstla do obličeje bláto, a pak mě začal vášnivě líbat. Ale jaký je problém? Já spolupracovala a líbilo se mi to. Tohle bych nikdy nevyřkla nahlas ani kdyby mi hrozilo upálení, protože už se to nikdy nebude opakovat a nikdo se to ani nedozví, a tak jsem za tenhle večer řekla poslední větu:

"Jestli se to někdo dozví, zabiju tě." Řekla jsem to tak chladným hlasem, že jsem se i já sama sebe lekla, ale alespoň jedna věc vyřešena.

CampWhere stories live. Discover now