Flaška

6.7K 361 15
                                    

Darby

Zrovna když jsem vyletěla z chatky, tak mně někdo chytil za ruku a táhnul někde k lesu. Už jsem chtěla říct něco v tom smyslu 'táhni si šukat medvědy, úchyle', ale zjistila jsem, že to je Sky.

"Taky tě zdravím ,Sky." Řekla jsem s ironií v hlase.

"Jo jasně, promiň, ale když už jsem tě viděla tak jsem si myslela, že by sis šla ráda zahrát flašku."

"A mám snad na výběr?" I když znám Sky krátce stihla jsem si jí oblíbit a to se povede málo komu.

"Správně." Pousmála se.

Teda řekla bych, protože je všude tma jak v prdeli.
A co by si asi čekala ve dvanáct večer. Má inteligence se opět objevila, tleskám si. Sky mne pořád táhla za sebou, jak kdybych byla nějaké její autíčko na provázku. Povzdechla jsem si a zrychlila krok, aby Sky furt něco nemlela o tom, že i na vozíku bych byla rychlejší. Dorazili jsme někde do hlubší části lesa kde už seděli 'děcka' a čekali na nově příchozí. Posadila jsem se po boku Sky a nějakého docela hezky vyhlížejícího blonďáka s zelenýma očima. Když už jsem si myslela, že jsme všichni a konečně se začne hrát tak si naproti mně sedli mí spolubydlící. To není možné, mám snad na sobě GPS nebo oni nějaké hledací zařízení aby mne našli?
Z mého přemýšlení mě vytrhla nějaká bruneta s modrýma očima po mé levici, která se začla ptát na typicke otázky z flašky.

"Annie, pravda nebo úkol." Zeptala se nějaké černovlasé dívky.

"Pravda." Proč si vždycky někdo vybírá pravdu, když to bude nějaká blbá ot-

"Si ještě panna?" A neříkala jsem to?

Na to se Annie zasmála a odpověděla na otázku :

"Ne, nejsem." A přitom 'nenápadně' mrkla po Ericovi, který se nad tím znechuceně ušklíbl a já se musela, sakra držet abych nevyprskla smíchy. Annie točila a padlo to na toho blonďáčka vedle mne. Uf.

"Pravda nebo úkol." Zeptala se ho, Annie.

"Úkol."

"Polib Emily." Blonďáček jen pokrčil rameny a naklonil se k Emilly, které se to očividně líbilo.

Takto to pokračovalo dál, naštěstí se mi flaška celou dobu vyhýb-

"Darby, pravda nebo úkol?" Kurva, drát.

"Úkol." Úkol mi měl vymýšlet ten Blonďáček vedle mě.

Nebezpečně mu zajiskřilo v očích a pomalu sjel pohledem z mé osoby na Daniela. Ani náhodou chlapečku, varovala jsem ho pohledem aby neudělal nějakou blbost, protože vážně nechci-

"Sedni si Danielovi do klína až do konce hry." Tak a teď je definitivně mrtvej. Můj pohled ho musel zavraždit snad stokrát. Otočila jsem hlavou abych se podívala na Daniela, který se culil, jako dítě co má dostat novou hračku, protože věděl že vyhraje tak jako tak. Buď si sundám tílko a bude mi vidět jen podprsenka a nebo si mu sednu na klín. Parchant. Skoro neslyšně jsem zavrčela a sundala si tílko. V tom se ozvalo několik obdivných hvízdnutí od kluků a řekla bych, že jsem slyšela i nějakou dívku, ale to je jedno. To si vypiješ. Vzala jsem flašku a roztočila ji co nejvíc jsem mohla. Zastavila se u Daniela, zlověstně jsem se ušklíbla a jemu hned z tváře zmizel ten jeho arogantní škleb.

"Pravda, nebo úkol?" Optala jsem se ho sladkým hlasem. On se jen zašklebil a odpověděl:

"Pravda." Tohle jsem vůbec nečekala.

Ten hajzl. Věděl, že žádný úkol který bych mu dala já, by se mu nelíbil.

"Líbal ses někdy s klukem?" Bože to je slabá otázka.

Protáhl obličej do zhnuseného výrazu. "Ne."

Vzal flašku a roztočil ji. Kurva do hajzlu bambus drát. Copak jsem nějakej magnet na tu flašku nebo co kurva?

"Pravda nebo úkol, Puso." Podle výrazu v jeho tváří prohraju tak jako tak. Sakra.

"Úkol."

Daniel

"Úkol." Odpověděla se zlostí v hlase.

"Pojď si sednout ke mně na klín, Puso. Do konce hry, samozřejmě." Zářivě jsem se na ni usmál a ona mně jen probodávala pohledem.

Když dosedla na můj klín, objal jsem ji rukama kolem pasu a ona po mě hodila vražedný pohled, který kdyby uměl zabíjet tak už ležím čtyři metry pod zemí. Darby, se trochu nahnula aby mohla zatočit flašku a našpulila na mě ten libovej zadeček. Nešlo odolat. Prostě jsem ji přes něj pleskl. Kolem mně se začli kluci smát, ale Darby sršely z očí blesky. Sedla si na můj klín a pohnula se. A znova. Cítil jsem nepříjemný tlak v kalhotách. Podíval jsem se na Darby, která se jen škodolibě usmála a znovu se zhoupla. Mrcha, mi to dělá schválně. Ani jsem si nevšiml, že má Darby někomu dávat úkol. Když jsem se podíval na koho to padlo, málem jsem se sebou švihl o zem. Prosím všechny svaté, mějte slitování. Flaška dopadla na Elissu. Darby se naposledy zavrtěla, až jsem ji zaryl prsty do pasu.

"Eliss, polib Daniela." Když jsem to slyšel jako by mě někdo polil ledovou vodou. Štípl jsem Darby víc do boku, čímž jsem si vysloužil tiché uchechtnutí určené jen pro mne. Elissa už se zvedala ze svého místa, šlo na ni vidět to nadšení, já jsem ji však zastavil pokynutím ruky a sundal si tričko. Od dívek se ozvaly obdivuhodné vzdychy. Ale Darby byla zticha, jen si mě prohlížela. Líbilo se mi to. Nadhodil jsem uličnický pohled a potichu se zasmál. Tím jsem Darby vytrhl z transu, otočila se zpátky ke hře a něco si potichu zamumlala. Flaška pokračovala dál dokud to nepadlo opět na mě a jelikož točil Scott, blonďák vedle kterého celou dobu Darby seděla a kterému jedinému bylo jasné co jsme v lese dělali. Proč bych mu to vyvracel?  Věděl jsem, že mám vyhráno.

"Úkol nebo pravda?" Zeptal se mě a mrkl na znak, že stojí při mně.

Zajiskřilo mi v očích jako malému klukovi a odpověděl jsem mu:

"Úkol."

"Běžte s Darby do chatky a už tam spolu zůstaňte, ale dejte si tam alespoň jednu pusinku."

Sladce se na nás usmál a nadhodil ten nejvíc roztomilý kukuč. Darby něco zavrčela, zvedla se a šla směrem k chatce, čemuž jsem se dost divil. Cestou si ještě zapálila cigaretu, už jsem otvíral pusu, že něco řeknu, ale ona se ani neotočila a procedila skrz zuby "Nic. Neříkej." A tak jsme šli až k chatce. Možná to nebude tak špatné.

CampKde žijí příběhy. Začni objevovat