Camp

Prolog - před měsícem

Stojím tady před zdí, v jedné ruce sprej a v druhé cigareta.

Nesuďte mne, mám na to mnoho důvodů a jeden z nich mne zrovna teď tíží nejvíc.

Doma na mě čeká matka se svým přítelem a oba si myslí, že budem šťastná, krásně vyhlížející rodinka, která si půjde dnes večer na společnou večeři, kde chcou oznámit své zásnuby před celou rodinou matčina přítele.

Ale já už takovou rodinu měla, ale ztratila ji a nic ji nenahradí.

A jak nejlépe ukázat svůj nesouhlas? Tak, že tam nepříjdete a to mám v plánu. Natáhnu ruku, ve které svírám sprej a začnu vytvářet umění.

Asi po třiceti minutách se na svůj výtvor podívám a nebudu vám lhát, je tam přesně to co jsem chtěla vystihnout.

Na obrázku je žena tyčící se nad mužem, který jí žádá o ruku a celý obrázek je přepsaný slovem FUCK. Má originalita jde sice do háje, ale zachytilo to hlavní pointu, ne?

"Slečno, tohle je porušování školního majetku!" Zamrzla jsem v pohybu, když jsem za sebou slyšela načuřený křik ředitele.

Kurva. Nějak jsem se vám zapomněla zmínit, že jsem na školním pozemku..,..uprostřed vyučování.

"A co? Přece je to jen vyjádření mého názoru." Snažím se to zahrát do outu, ale vypadá to, že ředitel na mé výstřelky nemá dnes zrovna náladu.

"Darby, do mé kanceláře. HNED!" Zařval na mne, div mu nepraskla pulzující žilka na čele.

Dnes to vypadá na čaj o páté u pana ředitele. Má to alespoň jedno plus, nemusím domů a ani zpět na hodinu chemie.

To jsem ale ještě nevěděla, co se na mě chystá.