Camp

Umřu ?

Darby

Tohle snad nemyslí ani vážně, já musím jet s tím idiotem v jedné loďce!

Ach Bože, komu jsem zase ublížila, že mě musíš pořád takhle trestat?! Ten chlap s tím divným chmýřím na hlavě, co si říká vedoucí, si to u mě vážně posral!

"Děcka, byl bych rád, kdyby jste už konečně nasedli a my se konečně dostali do tábora!" Já ti dám takový děcka, až se posereš. Kreténe!

"Hni tou tlustou prdelí." Můj zadek není tlustý, je přiměřeně kulatý a vůbec, proč se mi na něj vůbec kouká!

"Aby se neposral, debile." Vydala jsem se blíž k dřevěné lávce, kde byly přivázány poslední dvě lodičky, jedna pro nás a ta druhá nejspíš jen pro případ, že by nás jelo víc. Daniel se ani nezastavil a bez čekání si sedl dovnitř té staré, dřevěné bedny, které ten pošahaný chlap říká lodička.

"Jdeš nebo tu zůstáváš?" Černovlasý kluk se na mě z lodičky koukal, jako kdybych mu zavraždila štěně. Ne, nedělám si prdel, nechápu proč se na mě dívá, jako na nejhorší stvoření na planetě. Asi ještě neměl tu čest podívat se do zrcadla.

"Jak dlouho pojedeme?" Nedůvěřivě jsem se podívala na dřevěná pádla v jeho rukou, to tam chce dopádlovat? On to umí?

Jen pokrčil rameny, odvrátil ode mě pohled a zahleděl se na moře před námi. "Asi tak pět minut. A teď už si pro rány boží sedni na prdel a buď prosím zticha, stačí mi, že s tebou už teď trávím víc času než je zapotřebí."

Kdo sakra ještě říká 'pro rány boží' v našem věku?

Bodejť já s ním chci trávit čas navíc!

Rozhlížela jsem se po okolí a odmítala se podívat na toho idiota, který pádloval za mými zády, a tak jsem natáhla ruku a nechala si studenou vodu protékat mezi prsty.

A najednou jsem nemohla dýchat. Z ničeho nic mě ochromila ledová voda v mých plicích. Ptáte se proč mám do hajzlu vodu v plicích? Protože jsem spadla do vody!

Nemohla jsem se hýbat, ledová voda paralyzovala celé mé tělo, což zapříčinilo, že jsem klesala stále níž a níž. Docházel mi kyslík, který se v téhle chvíli zdál, jako ten nejcennější dar na zemi. Bublinky vycházely z mých úst a já s tím nemohla nic udělat, cítila jsem, jak se mi začaly klížit víčka z nedostatku kyslíku v těle, ale já s tím nic nemohla udělat. Nechtěla. Ať tady klidně omdlím, utopím se a pak budu mít ode všeho pokoj. Milosrdná smrt.

A pak náhle přišly hlasy, jako by mě z dálky volaly, ale co říkaly, to mi bylo záhadou. Až pak slova začaly dávat větší smysl.

"No tak, kurva, kurva, kurva Darby, dýchej!" Někdo na mě začal křičet, ale kdo? "Do hajzlu, dělej! Snaž se kurva!"

Něco teplého se dotklo mých rtů a v ten moment tíha vody, která byla v mých plicích zmizela a já začala konečně vykašlávat slanou, mořskou vodu. Rychle jsem vystřelila do sedu abych mohla do svých plic nabrat co nejvíc kyslíku, který nejspíš začnu i uctívat.

Bože, jak já miluju kyslík.

Daniel

Dotýkala se rukou vody, ale že by mi kurva pomohla s pádlováním to ne. Možná by se měla vykoupat...

Seděla na kraji loďky, tak jsem potichu položil obě pádla a potichu se k ní přiblížil a s né moc velkou silou ji strčil do vody. Nemohl jsem se nesmát, nad představou, že až vyleze bude od hlavy k patě celá mokrá, což se Dereckovi nebude dvakrát líbit. Dvě mouchy jednou ranou.

Zatímco čekám až se vynoří z vody a začne na mě řvát všelijaké nadávky, jako pomatená mezitím co se ji já budu smát do obličeje, to bude pohled k nezaplacení, ale problémem je, že ji nikde nevidím.

Rozhlížím se kolem lodi, ale nic. To není dobré. Ani trochu!

Aniž bych přemýšlel nad tím, že budu zrovna tak mokrý jako ona, skočil jsem do vody a to co jsem viděl mi málem přivodilo zástavu.

Darby měla zavřené oči, ani z úst ji už nevycházely bublinky, její vlasy se vlnily kolem její hlavy, jako černá, děsivá svatozář. Vypadala nadpozemsky, jako anděl zkázy a já budu ten, na koho tu zkázu uvrhne pokud se tu utopí!

Doplaval jsem blíž k jejímu nehybnému tělu a vzal ji do náruče. Co nejrychleji jsem se snažil vyplavat na povrch, kde jsem Darby položil na loďku a sám se na ni vyšvihl. Klekl jsem si k jejímu tělu a přiložil dva prsty ke krku v místě kde se měří tep. Nic. Dech. Nic.

Kurva, Kurva, Kurva.

Začal jsem s masáží srdce a při tom ji nepřestával prosit aby mi tu neumřela a začala dýchat jako poslušná holka, protože pokud ne, tak už bych mohl skočit a rovnou se utopit taky!

"Prosím, prosím otevři oči. Dýchej, dýchej, kurva dýchej, Darby!" Prosím, Bože, jestli jsi mě měl alespoň někdy rád, ať otevře oči a já slibuju, že už budu hodný

Nic.

Tak jako fakt dík!

Začínám být kurva, že frustrovaný!

"No tak, kurva, kurva Darby, dýchej, to chci tak moc?!" Začal jsem na ni křičet, ale ne kvůli ní, ale protože já jsem tady ten debil.

"Do hajzlu, dělej, snaž se kurva." 

Poslední šance! Přitiskl jsem své rty na její a snažil jsem se jí vdechnout život.

Zrovna když jsem si řekl, že jdu vyskočit z lodi...Ona dýchá. Ano, volejte Hallelujah.

Díky Bože, tak přece jen ti nejsem volnej.

Rychle si sedla a začala vykašlávat vodu. Hodně vody.

"Do hajzlu." Lapá po dechu. "Co...to...bylo." Vypadá jako zmatené koťátko. Škoda, že koťátka mají drápky...

"Promiň, já nevěděl, že neumíš plavat." Pomyslná smyčka se utáhla na mém krku.

"Jaktože jsem byla ve vo- počkat cože?" Bum, stolička spadla.

"Ty Zkurvysyne, tys mě tam hodil!" Zařvala na mě ještě pořád ochraplým hlasem.

"Já ne-"

"Co si o sobě do hajzlu myslíš!" Začala po mně, teď už normálním hlasem řvát.

"Mohla by ses proboha uklidnit!? Kdybys viděla jak se nakláním nad vodou neshodila bys mě tam taky?!" Taky jsem na ni začal řvát, protože už mě fakt nasrala. I když jsem ji tu mohl pomalu stavět pomník, ale to je teď vedlejší.

"Ale já se málem utopila!" Frustrovaně rozhodila rukama kolem, až mě málem trefila do nosu.

"Ale neutopila, nemáš zač, děkovat mi nemusíš." Nenávistně na mě zírala, div do mě nevypálila díru. S pohrdavým odfrknutím se ke mně otočila zády, popadla pádla a začala jimi máchat, jako by je poprvé držela v rukou. Nedivil bych se.

"Pohni, chci už být na břehu a od tebe co nejdál." Popadl jsem druhý pár pádel a rychle, jak jen mé ruce stačily začal. Jako bych tu já chtěl být!

"Nápodobně."

Bože, i když je to největší kráva, jakou jsem mohl kdy potkat, děkuji ti, že jsi ji nenechal umřít, pak už bych byl fakt v řiti.