Marauders [CZ FF, 1]

58. Léčitelka a ochránkyně

,,Hodnotila bych ji jinak," zavrtěla hlavou a usmála se. ,,Jste výborná. Pacienti i lékouzelníci vás naopak chválí."

,,Opravdu?"

,,Ano," přitakala ředitelka. ,,Jistě víte, jak to teď je. Ubývá lékouzelníků, naopak pacientů přibývá a my potřebujeme nutně každou hůlku. Proto jsem se rozhodla, že od dnešního dne jste oficiálně lékouzelnice."

Nicole se nezmohla ani na slovo a sledovala, jak si ředitelka stoupla a přešla k věšáku. Vzala jeden plášť, přešla stůl a podala jí ho.

,,Gratuluji vám," dodala žena a šla si zase sednout zpět za stůl.

,,Já-" zadrhla se Nicole a do očí se jí vlily slzy. ,,Hrozně moc děkuji."

,,Nemáte vůbec za co," zavrtěla hlavou ředitelka. ,,Zasloužíte si to."

Nicole váhavě přikývla a stoupla si. Sundala si bílý plášť a nahradila ho zeleným. Pocítila hřejivý pocit, který se jí rozlil po celém těle.

,,Ten bílý nechte tady, už ho nebudete potřebovat," promluvila žena. ,,Odteď si věci budete nechávat v místnosti číslo osmdesát devět a budete pracovat hlavně na Oddělení trvalých poškození způsobených zaklínadly."

,,Dobře," přikývla Nicole.

,,Hodně štěstí," popřála ji ředitelka a tím jí dala jasně najevo, že může odejít. Na nic nečekala, přehodila bílý plášť přes opěrku židle a vyšla z kanceláře.

Jakmile za ní klaply dveře, jedna slza jí vytekla z oka. Nechala ji, aby jí stekla po tváři a když se dostala až k bradě, setřela ji hřbetem ruky. Šťastně se usmála a zamířila zase do spodních pater nemocnice.

--------------------------

,,Přebíráte pacienty po panu Lockwoodovi. Tady jsou jejich složky a vše potřebné."

Převzala si od čarohostesky složky s pergameny, vděčně se na ni usmála a rozešla se směrem ke schodišti. Vyšla do čtvrtého patra a zaplula do místnosti, kterou sdílela s Jade Shermanovou. Byla to postarší čarodějka, která tu pracovala již dlouho. Nebyla nijak zvlášť výřečná, ale popovídat se s ní dalo.

Teď však byla místnost prázdná. Posadila se za svůj stůl a rozložila si složky před sebe. Jednu po druhé si začala pročítat a odkládat na kraj stolu, kde se po přečtení všech utvořily dvě hromádky.

Jedna byla o těch, kteří neprojevili žádné známky zlepšení, zatímco ta druhá vykazovala mírné nebo i velké pokroky v léčbě.

Věděla, že lékouzelník, který je měl původně na starosti, musel zmizet kvůli nečistému původu a to trvalo již několik dnů.

Proto se rozhodla je jít ihned zkontrolovat. Nechala složky na stole a zamířila na samotné oddělení.

----------------------------

Od doby, co Jamesovi oznámila, že je těhotná, se začal chovat více opatrovnicky, než kdy jindy. Jednou dokonce navrhl, že ji bude do schodů nosit, ale když viděl její nesouhlasný výraz, dál už to nevytahoval.

Snažila se být opatrná a zbytečně se nehrnout do akce, jak jí doporučil lékouzelník, ale rozhodně nehodlala sedět na zadku celý den a  nic nedělat.

Vedoucímu to zatím neřekla, ale věděla, že brzy bude muset. Byla ve druhém měsíci a zatím to přes uniformu nebylo vidět.

,,Potterová!" Zvedla poplašeně hlavu a podívala se směrem, kterým se hlas ozval. Šéf jejich oddělení stál ve dveřích své kanceláře a očividně ji hledal.

Zvedla se ze židle a rychlím krokem k němu došla.

,,Ano, šéfe?" zeptala se. Nic jí neřekl, jen vešel zpět do své kanceláře a pokynul jí, aby šla za ním.

,,Mám pro vás jeden úkol," přešel rovnou k věci muž a posadil se do křesla za stolem. ,,Jak jistě víte, dnes se koná tisková konference, na které má veřejně promluvit Ministryně kouzel. Naneštěstí dnes do práce nedošel Parker, který měl být Millicent po ruce a stát hned za ní. Ostatní bystrozoři, kteří tam budou, mají svá stanoviště a na poslední chvíli se mi to nechce měnit. Proto za Parkera zastoupíte."

Lily bezděčně napadlo, že Parker, stejně jako mnoho dalších, utekl nebo byl zabit kvůli své krvi.

,,Dobře," souhlasila ihned.

,,Konference se koná za hodinu," pokračoval vedoucí, jako by nic neřekla. ,,Za půl hodiny budete u Ministryně v kanceláři a budete se mi tam hlásit."

,,Ano, šéfe," přitakala.

,,Můžete jít." Lily spěšně opustila místnost a zavřela za sebou dveře. Rozhodně to bude zajímavější den, než si myslela, že bude.

---------------------

Atrium bylo plné lidí. Nebylo by to nic neobvyklého, kdyby kus za kašnou nestálo malé podium a schůdky. Kolem se to hemžilo reportéry z Denního věštce i obyčejnými lidmi, kteří chtěli prohlášení slyšet na vlastní uši.

Na svých stanovištích stáli v pozoru bystrozoři a očima skenovali místnost, zda nenarazí na něco neobvyklého nebo podezřelého.

Lily stála na podiu hned za Millicent Bagnoldovou. Měla co dělat, aby udržela kamennou tvář. Blesk z fotoaparátů jí nedělal dobře a místy měla před očima černé tečky.

,,Prosím, utište se!" vyzvala je zesíleným hlasem Ministryně kouzel a jako na povel všichni utichli. ,,Děkuji," usmála se na ně všechny, ale ihned jí zase úsměv zmizel z tváře.

Rusovláska slyšela, že ačkoli ještě neřekla nic, co by za to stálo, bleskobrky již škrábaly první slova do zápisníků.

,,Kouzelnický svět je válce. Stojíme proti velkému zlu, které chce převzít nad námi všemi kontrolu a nikdy neodstoupit. Stejně jako předchozí ministr, i já vám slibuji, že budu dělat vše, co je v mých silách, abych zastavila Toho, jehož jméno nesmíme vyslovit!"

Fotoaparáty udělaly několik fotek, při čemž Atrium osvítily blesky.

,,Paní Ministryně, jak je na tom Oddělení bystrozorů s hledáním Smrtijedů?" vykřikl někdo z davu. Bylo téměř nemožné určit, kdo tu otázku vypustil. Zajímala však všechny.

,,Vedoucí bystrozorů, pan Jankins, mi denně podává hlášení o probíhajícím vyšetřování," odvětila Bagnoldová. ,,Od té doby, kdy byl zabit jeden ze Smrtijedů, když utíkal spravedlnosti, se nepodařilo žádného dalšího dopadnout.

Prověřuje se mnoho jmen, o kterých si myslíme, že by mohli mezi jeho přívržence patřit. Jsou to ale jen domněnky, spekulace a pochybná svědectví, na základně kterých nemůžeme vznést obvinění."

,,Je pravda, že zmizelo několik zaměstnanců ministerstva, včetně těch na vysokých pozicích?"

,,Ano," souhlasila žena. ,,U většiny nevíme, co se s nimi stalo. Byla však nalezena slečna Higginsová, bohužel mrtvá. Po její rodině stále pátráme."

Lily dál neposlouchala. Všechno, co tady slyšela, už dávno věděla. Podobizny těch, kteří beze stopy zmizeli, byly vyvěšené kousek od mapy Londýna a ke všem bylo přidáno několik málo informací.

A nebyli to jen zaměstnanci Ministerstva kouzel. Mizeli lékouzelníci, obchodníci i obyčejní lidé. Některé se již podařilo najít, avšak mrtvé.

Rozhlédla se a hledala potenciální nebezpečí. Nikde ho však neviděla. Všichni, kdo tady stáli, byli buď zvědavci a novináři, nebo bystrozoři. V dálce si všimla vedoucího bystrozorů a Zacha, kteří hlídali u krbů.

Upřímně se nemohla dočkat, až tohle skončí. Až někdo konečně porazí Voldemorta a oni budou moct žít poklidně a beze strachu, že se nedožijí dalšího dne.

Když po tři čtvrtě hodině tisková konference skončila a ona odvedla Millicent Bagnoldovou zpět do její kanceláře, ulevilo se jí.

Teď jí vidina sezení na zadku nepřipadala tak špatná.