Láska Na Hranici Šílenství

Láska Na Hranici Šílenství - 102. díl

Když jsem dorazil domů, uvítala mě Kara. Pozdravili jsme se a šli za Kamim. ,,Broučku," usmál jsem se. ,,Byl jsem za tvými bratry. Musíme si spolu promluvit zlatíčko."

Nechal jsem si pomoct a s pomocí může poslal Marimu zprávu, že jsem měl nehodu, ale že se co nejdřív dostanu domů a že to nevypadá na nic vážného. Pak už dojela sanitka a policie. Mě naložili do sanitky a jeli se mnou do nemocnice kdyby náhodou.

Dostal jsem zprávu od Masaa. ,,Bože," špitl jsem, ale když dokázal napsat tu zprávu, nebude na tom tak zle. Odepsal jsem mu, že kdyby něco, ať zavolá. Pak jsem se vrátil ke Kamimu.

Dojeli jsme do nemocnice. Udělali pár vyšetření a nakonec jsem skončil jen s ovázanou hlavou a několika pohmožděninami. Pak přišla policie a ptali se mě, co se stalo. Řekl jsem jim to málo, co jsem byl schopný. Asi po dvou hodinách mě z nemocnice vezli domů i s papírem pokynů, co dělat kdybych náhodou omdlel, znovu se praštil do hlavy atd. Zazvonili jsme a počkali až nám Mari nebo někdo jiný otevře.

Vyložil jsem Kamimu, co jsem zjistil. ,,Broučku, já tě netlačím, abys se s nimi setkal, ale jen ti říkám, że je to mrzí. A strašně moc by tě chtěli vidět," broukl jsem a pak někdo zazvonil. Tak jsem šel otevřít.

Mari nám otevřel a já se pousmál. "Ahoj Mari, promiň za ty starosti. Ale neboj, není to vážný." Ujistil jsem ho hned a objal ho. Doktor mu předal papír a pak odjeli.

,,Bože zlato," špitl jsem a přitiskl se k němu. ,,Tak co?"

"Byl jsem v tom sirotčinci a mluvil s mužem, který i s jeho kolegy měl na starosti děti i Kamiho. Něco se mi na tom nezdá. Mám to nahraný." Pousmál jsem se na něj a po chvilce se o něj trochu víc opřel. "Hhh.. pomůžeš mi se posadit? Občas to bolí.." sáhl jsem si na obvaz na hlavě.

,,Pojď zlato," broukl jsem a pomohl mu dojít do obýváku, kde jsem mu pomohl se posadit na gauč. ,,Masao měl nehodu," vysvětlil jsem Kamimu, který se už už chtěl zeptat. Kami kývl a po chvilce něco tiše špitl.

Když už jsem seděl, opřel jsem se o opěradlo a na Kamiho se pousmál. "Kami, broučku pojď ke mě. Nemusíš se bát." Kami přikývl a s berličkama přišel ke mě a pak se vedle mě i šikovně posadil. Jednou rukou jsem ho objal a on mě po chvíli taky. Usmál jsem se na Mariho. "Co že jsi vlastně zjistil ty?" Broukl jsem. Chtěl jsem si to připomenout.

Usmál jsem se a začal povídat. ,,Kamiho bratry vědomí toho, co udělali, úplně zničilo. Uvědomili si, že přišli o bratra a tím nedokázali splnit slib rodičům. Vypadají jako já, když jsem tady byl poprvé. Nejradši by Kamiho měli zpátky, ale i kdyby to nešlo, chtěli by ho aspoň jednou ještě vidět a omluvit se."

"Aha. A Jak to tedy bude?" Broukl jsem a podíval se na Kamiho, který se ke mně tiskl a já ho začal hladit po zádech. Tichounce zavrněl.

,,Chtěl . . . . b-bych je . .. .. .vidět," špitl Kami tiše a oči se mu zalily slzami.

Pondělní díl XD