Láska Na Hranici Šílenství - 91. část

510 54 38
                                    

Když vrzly dveře, otočil jsem se a hned jak jsem ho spatřil, zamilovaně jsem se usmál a obdivoval jeho krásu. Satovi a Kaře to taky moc slušelo.

Kara šla před námi a stoupla si za mého Masaa. Masao vypadal nádherně. Sato mě k němu dovedl a postavil se za mě.

Koukl jsem na Mariho a lehce zčervenal. Byl naprosto úžasný. "Jsi nádherný." Pochválil jsem ho tiše, ale aby mě slyšel. Oddávající se usmál a započal proslov.

,,Děkuji," šeptl jsem a poslouchal proslov oddávajícího.

Vnímal jsem proslov a skoro přestal dýchat, když došlo na to nejdůležitější. "Pane Masao Chisako, berete si zde přítomného Marita Yagamiho i jeho příjmení za své?" Zeptal se. Já se usmál a hluboce nadechl. "Ano." Byla moje jasná odpověď.

Usmál jsem se a pak došlo i na mě. ,,Pane Marite Yagami, berete si zde přítomného Masaa Chisaku za svého?" zeptal se. ,,Ano," vyslovil jsem nahlas a hrdě a slyšel jsem z prvních řad, jak tam kdosi pláče. Určitě Saki a Masaova maminka.

Oddávající zavřel svou knihu a usmál se na nás. "Nyní se můžete políbit." Oznámil a já se šťastně podíval na Mariho. Chytil jsem ho jemně za ruce a naklonil se k němu pro polibek.

Usmál jsem se na Masaa a něžně a dlouze ho políbil.

Zavřel jsem oči a do polibku se zapojil. Hosté začali tleskat a slyšel jsem až moc dobře, jak moje mamka brečí. Nešlo se neusmát. Pohladil jsem Mariho po tváři a pomalu se odtáhl od jeho rtů. "Právě se mi splnil další sen. Moc děkuji za všechno lásko."

,,Mně se taky splnil sen," usmál jsem se. V tu chvíli si před nás stoupl Sato s prstýnky.

"Děkuju Sato." Usmál jsem se na něj, vzal prstýnek určený Marimu a nasadil mu ho na prsteníček. Moc mu slušel. Musel jsem se uculit.

Usmál jsem se, vzal prstýnek a nasadil ho Masaovi. Pak jsem ho objal a něžně políbil.

Taky jsem ho objal a polibek mu oplatil. Zadíval jsem se mu do očí a dal mu ještě jednu pusu na čelo. "Vždy se o tebe budu starat a chránit tě. Stejně tak i naše děti. Přísahám." Prohlásil jsem hrdě a nahlas.

,,Já budu vždycky stát při tobě, v dobrém i ve zlém, budu se o tebe starat, budu chránit děti a starat se o ně, jako vzorná milující matka. Přísahám," pronesl jsem po něm a chytil ho za ruku.

Od hostů se ozvalo dojaté "ooohh~" a potlesk. Pak dovezli náš velký svatební dort. "Čas na oslavu." Broukl jsem a uculil se.

Usmál jsem se a čekal, co teď. Přeci jenom to měl Masao asi nějak naplánované.

Přišel jsem s Marim k dortu, dostali jsme do ruky nůž a já mrknul na Mariho. "Spolu lásko." Vložil jsem mu nůž opatrně do ruky a sám jsem chytil jeho ruku. Společně jsme začali krájet dort pro všechny a všichni si nás s úsměvem fotili. Naschvál jsem pořídil vanilkovo jahodový dort. Pak už stačilo ukrojit jen nám. "Teď bude něco jako hostina a pak začne oslava. Budeme mít novomanželský tanec." Broukl jsem aby věděl, co asi tak má čekat.

Nic jsem při krájení nemusel dělat, akorát jsem podával talířky všem hostům. Pak jsem se musel usmát. Těším se na tanec.

Sedli jsme si oba ke stolu s jedním talířkem a kouskem dortu. První společné jídlo. Na stole jsme měli i připravené, speciálně pro nás, dětské jahodové šampaňské. Moje mamka pronesla krásnou řeč na přípitek. Dojetím mi tekly slzy. Vzal jsem svou sklenici a usmál se na Mariho.

Láska Na Hranici ŠílenstvíWhere stories live. Discover now