Láska Na Hranici Šílenství

Láska Na Hranici Šílenství - 79. část

Usmál jsem se a políbil ho. Pak jsem si olízl sperma z ruky a zas mu zapnul poklopec, když jsem jeho penis schoval tam, kam patří. "Dobrý?"

,,Jooo," vydechl jsem. ,,Díky Masao," broukl jsem. Pak přišel Sato, trošku rudej a zadýchanej. Nám oběma bylo jasný, co dělal.

Usmál jsem se, posadil Mariho na svou židli a šel si umýt ruce. "Co by jste chtěli dělat kluci? Nebudeme přece Sata vyslýchat jak policajti."

,,No . . mně je to celkem jedno," usmál jsem se. ,,Co bys chtěl dělat ty Sato?"

Sato se zamyslel a pak trochu zrudnul. "Nemohli.. by.. jsme si hrát?" Šeptl tichounce.

,,A jak by sis chtěl hrát?" zeptal jsem se a potlačoval úsměv.

"No.. třeba.. s provázkem.." Koukl jinam. Bylo dobré vědět, že úplně nepotlačil svou přirozenost. "Za to se nemusíš stydět." Přišel jsem k němu a dal mu ruku na rameno.

Usmál jsem se a v nečekané chvíli jsem po něm skočil a povalil o na zem. Zaprskal jsem a chytil mu ruce nad hlavou a kousl ho jemně do krku. Když si chce hrát . . .

Sato se lekl a zúžili se mu zorničky. Vycenil se zaprskáním zuby, naježil se a Mariho bez jakýchkoliv problémů shodil prudce pod sebe. Přiběhl jsem k nim a odstrčil Sata. "Sato dost! Mari ti nechtěl ublížit! Klid." Křikl jsem rázně, aby mi i přes roztěkanost věnoval pozornost. Chvíli na to se uklidnil a sklopil pohled, když mu došlo, co málem udělal. "Já.. omlouvám se.." Šeptl a hluboce se nadechl.

Trošku jsem se vylekal, ale byl jsem v pořádku. ,,Masao, nech toho, je to moje vina, Promiň Sato, nedošlo mi, že takhle budeš reagovat. Chtěl jsem vyhovět tvému přání a hrát si, ale chápu jestli ti to takhle vadí."

"Já.. promiň. Mám špatné zkušenosti s.." nedořekl to a dal si ruku na pravý bok. Posadil jsem Mariho a přišel k Satovi. "Někdo ti ublížil, že jo?" Na to mi kývl. "Můžu se podívat?" Zeptal jsem se. Bylo vidět, že má dost špatnou zkušenost.

,,Hej, Masao, neodstrkuj mě," broukl jsem, když mě posadil. Vstal jsem a sedl si k Satovi. ,,Neboj, už to neudělám, pokud ti to vadí."

"Promiň Mari, tak jsem to nemyslel." Pak mi Sato dovolil podívat se. Opatrně jsem mu vyhrnul triko a tak odhalil velkou, ošklivou jizvu na boku. "Nikdy na mě nikdo neskočil. aby si hrál.." šeptl a Koukl na Mariho.

,,Ou. Promiň Sato, nedošlo mi to. Slibuju, že nic takového dělat nebudu," broukl jsem a zhrozeně sledoval tu jizvu. Fuj.

"Teď už to bude dobrý Sato. Zařídím, aby jsi u nás byl na delší dobu a budeš si hrát s Marim. Ten ti nic neudělá. A když tě bude něco trápit, neboj se to říct." Vrátil jsem mu tričko na původní místo a dal mu ruku kolem ramen a Mariho přisunul. Sato ho po chvilce objal a zeptal se, jestli si můžou teda hrát.

,,No to víš že si můžeme hrát," usmál jsem se a sedl si mu na klín. Pak jsem ho položil a chytil mu ruce nad hlavou. A kousl jsem ho do krku.

Sato přivřel oči a trochu nejistě se na něj podíval. "A.. co mám dělat.. já? Takhle jsem.. si s nikým jiným hrát nemohl.." broukl tiše. Já se rozhodl nechat jim prostor. Pro Sata to bude lepší. "Půjdu zkontrolovat Karu, kdyby jste něco potřebovali." Usmál jsem se a odešel.

,,Představ si, že se pereš s kamarádem anebo že jsi kočka a lovíš myš. A pokus se mě nesežrat," usmál jsem se a mrkl na Masaa. ,,Jen běž."

Když jsem vycházel do pokoje, kde spala Kara, už jsem slyšel od kluků smích. Posadil jsem se k ní a odhrnul jí vlasy z tváře.

Sato mě rychle dostal pod sebe, jednou rukou mi držel ruce nad hlavou a druhou mě lechtal.