Láska Na Hranici Šílenství

Láska Na Hranici Šílenství - 47. část

,,Teda jestli ti to nebude vadit," zazubil jsem se a sedl si.

"Nebude Mari." Ujistil jsem ho a věnoval mu svůj zamilovaný úsměv.

,,Takže ti nebude vadit, když budu spát na tobě?" usmál jsem se a dal mu pusu na tvář.

"To mi teda rozhodně vadit nebude." Chytil jsem ho za tváře a políbil.

,,To je fajn lásko," uculil jsem se a vylezl na něj. Lehl jsem se, zívl a znovu usnul.

"Dobrou." Šeptl jsem a dal mu ruce na záda.

Spokojeně jsem chrupkal, než jsem se probudil. Venku už byla tma, tak jsem vstal a šel hledat balení vitamínů.

Probudil jsem se, když ze mě zmizelo to teplíčko a tak jsem zjistil, že Mari nespí. "Copak?"

Nadskočil jsem a otočil se na Masaa. ,,Hledám vitamíny," zamumlal jsem. ,,Kdes je nechal lásko?"

" Oh. V kuchyni na stole lásko." Broukl jsem a mrknul na něj.

,,Jasně, díky," usmál jsem se a odběhl. V kuchyni jsem po hmatu našel balení a rychle se vrátil za Masaem. Hodil jsem mu balení, sedl si k němu, zavřel oči a otevřel pusu.

"Tak kocourek by chtěl, abych mu bonbónek vybral? Hmmm.." vzal jsem náhodný vitamín a vložil mu ho do pusy.

Začal jsem vitamín cucat a spokojeně jsem zavrněl. ,,Móc dobroušké," broukl jsem a když se vitamínek rozpustil, lehl jsem si na Masaa a znovu usnul.

Opatrně jsem ho objal a držel u sebe jako ten nejdražší poklad. A stejně jako on, i já za chvíli usnul.

Chrupkal jsem přitulený Masaovi a zdál se mi sen. Ten krásný s naším synem. Už se těším, jak si ho adoptujeme.

Hned, co jsem usnul, se mi začalo zdát o tom, že s Marim hraju na babu. Už nebyl vůbec pohublý a tak krásně se smál.

Náš syn byl úžasný. Ve snu mu bylo asi tak kolem dvanácti a byl nádherný. Dlouhé blond vlasy, takové zvláštně modré oči a ten jeho roztomilý kukuč.

Určitě jsem se ze snu usmíval a občas se tiše zachechtal. Tohle byl rozhodně můj nejlepší sen.

Probudila mě bolest. Trhl jsem sebou, sykl a podíval se co se děje. Zjistil, že mi do ruky Miju zabořila drápky.

Začal jsem se pomalu budit až k ránu, ale i když jsem byl vzhůru, neotevíral jsem oči. Nechtělo se mi od miláčka.

,,Au, Miju," sykl jsem a pokusil se neúspěšně ruku odtáhnout.

"Mmm.." zamručel jsem a otevřel oči když Mari promluvil. "Ale notak.. Miju.." pousmál jsem se a nastavil jí svou ruku místo té jeho. Už jsem byl zvyklý, že takhle ráno občas zlobí. "Dobrý Mari?"

,,Au, docela to bolí," zasténal jsem. Zaťala do mě drápky dost. Ale netekla z toho krev, takže snad dobrý. ,,Máš někde lékárničku, Masao?"

"Jasně. Je v koupelně." Rukou jsem přepral Miju a i s ním se posadil, aby jsme mohli vstát.

Vstal jsem a odběhl do koupelny. Lékárničku jsem našel rychle. Škrábance jsem vydesinfikoval a ovázal obvazem. Nechtěl jsem nic riskovat. Pak jsem se vrátil k Masaovi. ,,Teda Miju, ty jsi ale zlobivá kočička."

"To ona je." Stáhl jsem ho na sebe a políbil na krk. "Bolí to hodně?"

,,Už je to lepší. Ale určitě teď nebudu moct nic, takže se o mě budeš muset starat," zavrněl jsem s úsměvem.