Láska Na Hranici Šílenství

Láska Na Hranici Šílenství - 54. část

Naprosto jsem si to užíval a začal mu přejíždět po ocase. Bylo pro mě tak úžasné sledovat jeho tvář plnou vzrušení.

Hekal jsem dost hlasitě a prohnul se v zádech.

Zkusil jsem trochu zrychlit tempo, ale dával jsem si pozor, aby to nebylo moc.

Sténal jsem hlasitěji a ještě se Masaovi vybízel. ,,Mas - masao .. .j o .. jo ... jo. . aaahhhh."

"Ahh.. M-ari.." usmál jsem se a přirážel ještě víc. Pomalu jsem přicházel o rozum. Bylo to prostě úžasný.

Sténal jsem hlasitěji a hlasitěji. Masao při tom pevně držel můj ocas a honil ho.

Cítil jsem se v něm naprosto úžasně. Přirážel jsem jak jsem mohl a tentokrát mu začal honit jeho erekci. Přeci jen si to taky musí užít.

Hekal jsem na celý dům a zatínal pěsti. Masao mě celého naplňoval a ještě honil. Cítil jsem, že brzo budu.

Sehnul jsem se k jeho uchu a začal ho kousat. Volnou rukou jsem ho pevně objal kolem břicha a vzušením sténal.

Už jsem to nevydržel. Nahlas jsem zakňučel a udělal se. Čímž jsem stáhl všechny svaly.

Mari už byl a já se dík tomu, jak se kolem mého penisu stáhl, udělal se zasténáním taky. Přímo do něj..

Masao vyvrcholil a v zadečku jsem ucítil teplo. Zasténal jsem a prohnul se v zádech. ,,Masao."

"Ahh..." Zapřel jsem se rukou o okraj vany a oddechoval. "P-promiň.. nestihl jsem.. ho vyndat.."

,,Teď budu mít kvůli tobě koťátka," usmál jsem se sladce a opatrně si sedl.

"Uh.. to snad ne." Uchechtl jsem se a láskyplně ho objal. "Moc tě miluju Mari."

,,A proč ne? Ty bys koťátka nechtěl?" broukl jsem docela vážně. Zajímalo by mě jak zareaguje, když si bude myslet, že můžu být těhotný. Hihi.

Překvapeně jsem zamrkal a v hlavě mi vybuchla bomba chaosu. "M-Mari? Ale.. ty přece nemůžeš otěhotnět.. jsi kluk.. n-nebo můžeš? Já.. nejsme na to připravení. Musí se nakoupit postýlka a-a bude to kluk nebo holka? Nebo jich můžeš mít víc jako kočka?! Počkej. To nedává smysl! Nebo? Ah!" Chytil jsem se za hlavu. Logika mi říkala že jako kluk nemůže být těhotný, ale... Přeci jen je Neko... Je to u nich jinak? Nemělo by. Ale co když...?!

Rozhodl jsem se ho ještě chvíli trápit. ,,Ale lásko, já myslel že to víš," broukl jsem vyjeveně. ,,Já mohu mít děti, většinou kluci neka mají tak kolem pěti dětí v jednom vrhu. Děti jsou taky neka. Ty jsi to nevěděl?"

"P-pět..?" Hlesl jsem nevěřícně a zíral na něj. Ne že bych s ním děti teda nechtěl ale.. pět?! Chvilku na to jsem zakroutil hlavou, že jsem to nevěděl. Myslel jsem, že je to u nich stejný jako u lidí!!

Už jsem to nevydržel a vyprskl smíchy. ,,Lásko, dělám si legraci, kluci přece děti nemají."

Strašně moc se mi ulevilo. "Proboha Mari.. já se tak lekl. Už jsem se bál že to neko kluci mají jinak.." objal jsem ho. "Už mě nestraš."

,,Promiň miláčku. Kluci přeci nemůžou mít děti," usmál jsem se a přitulil se k němu.

"Ty malý čertíku." Usmál jsem se a pohladil ho po hlavě. "Pojďme už z vany. Nastydneš mi." Vzal jsem ho do náruče a vylezl s ním ven. Posadil jsem ho na pračku a začal sušit.

,,Já jsem žlobivý kočourek," zašišlal jsem a usmál se. ,,Miilášku? Košišák má hladík."

"A chtěl by si kocourek dát zas pudink nebo něco jiného?" Zabalil jsem ho do svého županu a pak usušil sebe a dal si kolem pasu ručník.

,,Košišák by ši dal pudink," zašišlal jsem a natáhl k němu ruce, abych se k němu přitulil.

"Tak dobře." Zvedl jsem ho v náruči, přitiskl k sobě a došel do kuchyně.

Tulil jsem se k Masaovi a usmíval se. ,,Košišák čišťouští, košišák špokojeňoušký," zašišlal jsem a roztomile se na něj podíval.

Dal jsem mu pusu a usadil ho na židli. "Teď uvidíš tuhý pudink. Jakou příchuť?"

,,Jahůdkový," uculil jsem se. ,,Prosím," broukl jsem.

"Dobře." Vytáhl jsem misku s jahodovým pudinkem z lednice, vyklopil ho na talíř a navrch mu udělal malý kopeček že šlehačky, do toho zapíchl půlku jahody a jen lehce to polil jahodovou polevou. Takhle bych mohl dělat cukráře. Hi hi. Sobě jsem udělal to samé jen s čokoládovým pudinkem. Místo jahody plátek čokolády a čoko poleva. "Tady prosím." Dal jsem před něj tu dobrotu i s lžičkou.

Vyvalil jsem oči a opatrně šťouchl do té hmoty. ,,To je pudink?" zeptal jsem se.. Vypadalo to úplně jinak.

"Ano. Takhle vypadá když ztuhne. Ale neboj. Je to moc dobrý." Nabral jsem na lžíci trochu svého pudinku a dal si ho do pusy. "Mmmmnnn~ Mňamka." Usmál jsem se.

,,To je zvláštní . . .. hmmm .. . vypadá to jako tvoje smetánka," uculil jsem se a nabral trošku na lžičku. Strčil jsem to do pusy. ,,Mmmm, je to dobrý."

Zakuckal jsem se a Koukl na něj. "Moje smetánka? Jak jako?"

,,Tvoje smetánka vypadá a taky chutná podobně. Jen je bez příchuti," uculil jsem se.

"Moje smetánka snad nevypadá jako jahodový pudink.." uchechtl jsem se, nahnul se k němu a políbil ho.

,,Ale je tomu podobná," broukl jsem a spapkal celý pudink. ,,Mmm, bylo to móóc dobroušké."

Taky jsem dojedl a usmál se. "Jsem rád, že ti to chutnalo." Vzal jsem talíře a uklidil je. "Nelehnem si už?"

,,To bych moc rád lásko," broukl jsem. ,,Chtěl bych spinkat," zavrněl jsem a opřel se o stůl. Okamžitě jsem usnul.

Musel jsem se uchechtnout. Vzal jsem ho do náruče a odnesl si ho do postele. Sundal jsem si ručník, vzal si boxerky a lehl si k němu. Pak, abych opět nezapomněl, jsem si sundal brýle a odložil je na noční stolek. V tomhle ohledu jsem fakt pako.

Podvědomě jsem se přitulil k nejbližšímu objektu a spokojeně chrupkal. Bylo mi krásné teploučko.

Objal jsem ho jednou rukou a zavřel oči. Během chvilky jsem nerušeně spal.

Hihi :D To by bylo, kdyby měl Mari pět malých neko dětí co? XD Doufám že se vám díl líbil a čekejte v pátek snad na další X3