Marauders [CZ FF, 1]

49. Brzké ráno

Jak se zjistilo, pojistil se, aby ti, kteří se nebojí vyslovit jeho jméno, byli co nejrychleji nalezeni a posloužilo k tomu Tabu. Kdokoliv jeho jméno vyslovit, všechna ochranná kouzla byla zrušena a kolem daného se rozsvítil neviditelný alarm, který navedl Smrtijedy přímo k němu.

Výtah několikrát zastavil a pokaždé někdo vyšel ven, až nakonec zůstal sám. I přes to měl pocit, jako by byl v místnosti s tisícovkou lidí a nemohl se pořádně nadechnout. Už od rána pociťoval nervozitu, čím blíže však zkoušce byl, tím více se stupňovala.

,,Druhé patro - Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů, Ústředí bystrozorů, kanceláře Oddělení nepatřičného užívání kouzel, Ústředí administrativních služeb Starostolce, Odbor zneužívání mudlovských výtvorů a Oddělení prosazování magického práva," prohlásil ženský hlas a mříže se znovu otevřely. Vystoupil a rozhlédl se.

Už v tak brzké hodině na ministerstvu bylo hodně lidí, především tady. Bystrozorové přicházeli do budovy mezi prvními, pokud nebyli na noční hlídce nebo nehlídali samotnou budovu.

Prošel kolem kójí, přičemž se pozdravil s pár lidmi, a zamířil ke kanceláři vedoucího oddělení. Přede dveřmi už stáli i jeho přátelé, také značně nervozní.

,,Ahoj," promluvil mírně roztřeseným hlasem a postavil se vedle Siriuse. Po jeho sebevědomí ze školy nebylo ani stopy.

,,Ahoj," zamručeli mu nazpět. Alespoň nejsem jediný, pomyslel si v duchu. Nikdo se očividně neměl k žádnému rozhovoru, všichni byli zahloubaní do svých vlastních myšlenek. Nevěděl, jestli zkusit začít rozhovor nebo raději mlčet. Rozhodl se pro tu druhou volbu.

Postupně, jak se blížila hodina jejich zkoušky, se k nim přidalo několik dalších uchazečů. A když odbila sedmá, dveře kanceláře se otevřely a s úsměvem vyšel jeden z jejich instruktorů.

,,Připraveni?"

---------------------

Drobná blondýnka procházela bílou chodbou, v ruce nesla desky a na prsou měla připevněnou vysačku se jménem a pozicí, kterou v nemocnici u Svatého Munga zastávala.

Zatím zde byla pouze na praxi, podle slov lékouzelníků a spokojenosti pacientů, které měla možnost léčit, to však vypadalo, že tu nebude pouze na praxi.

Vešla do pokoje, kde se měl nacházet jeden z pacientů, který se dostal na řadu. Už od brzkých hodin sem přicházeli čarodějky i kouzelníci, aby byli ošetřeni.

Každý den byla na jiném oddělení, dnes to bylo v přízemí, kde se specializovali na nehody s kouzelnými předměty. Tohle oddělení měla ráda, ale nejraději pracovala na oddělení trvalých poškození způsobená zaklínadly.

Ráda se zabývala lidskou myslí, když byla poškozena a chtěla zkusit najít řešení, jak mysl vrátit do pořádku. Proto si pokaždé zapisovala poznámky o stavu pacientů a brala si je domů, kde se snažila vymyslet lektvar, který by mohl pomoci.

V pokoji se nacházela mladá žena, o něco málo starší než ona sama. Byla potlučená, vlasy měla rozházené na všechny strany a z levého spánku jí stékal pramínek krve.

,,Dobrý den," pozdravila přívětivě a přešla k posteli, na které žena seděla. ,,Mé jméno je Sarah Pondová a dnes vás ošetřím já."

,,Dobrý den," přikývla žena a mírně se pousmála, vzápětí však zkřivila tvář bolestí.

,,Co tu teda máme," zamumlala si pro sebe a nahlédla do papírů. Podle jejích poranění však tušila, co se stalo. A papíry jí to potvrdily. ,,Jak tak čtu, z kolika metrů jste spadla, divím se, že jste při vědomí."