Z pohledu Michel*
Když jsme se blížili tak jsem ho začala navigovat kudy má jet. Bylo to naštěstí kousíček od Lucy. To byla jediná výhoda. Nevýhodu to mělo v tom, že mám daleko město, obchody a nákupní centra. Alespoň tu byl klid, žádný provoz, žádný hluk.
Zaparkoval před mým autem. Vystoupili jsme a jeli jsme výtahem k mému bytu. Odemkla jsem a měla jsem tam naštěstí uklizeno, uf. Namířila jsem si to rovnou do ložnice, vyndala jsem z pod postele kufr a balila jsem si věci. Sbalila jsem si tam všechnu hygienu, věci na spaní a oblečení. Vešlo se mi to přesně do dvou kufrů. Do kabelky jsem si dala prášky, injekce, mobil, peněženku a klíče. Zítra si vezmu zbytek. Justin mi pomohl s kufry do výtahu. Dole mi zase pomohl s nimi do auta. Nasedli jsme a jeli k němu. První noc po té dlouhé době budu usínat s ním v jedné posteli.
Po příjezdu k němu jsem si vybalila léky a injekce jsem si dala do lednice. Justin na mě koukal, jo taky jsem se tak tvářila když jsem to viděla kolik toho budu brát. Potom přišlo na řadu ostatní, Justin byl ochotný a pomohl mi. Hygienu jsem si naskládala do poliček v koupelně a oblečení jsem si naskládala a pověsila do skříně. Po vybalování jsem byla vyčerpaná jako nikdy. Nepamatuju si kdy naposled to takhle bylo. Oba jsme se tedy šli vysprchovat. Zamotala jsem si vlasy do drdolu, odlíčila jsem se a svlíkla ze sebe všechno oblečení které jsem hodila na zem na jednu hromadu. Vlezla jsem si pod sprchu a nechala na sebe téct horkou vodu. Umyla jsem si tělo i vlasy. Vylezla jsem ven a obmotala jsem si kolem těla ručník. Druhým ručníkem jsem si trochu osušila vlasy a následně jsem si je rozčesala. Sundala jsem ze sebe ručník a oblíkla jsem si triko co nosím na spaní, sahá mi podzadek, a oblíkla jsem si čisté kalhotky. Ještě jsem si vyfénovala vlasy a bylo hotovo. Vyšla jsem z koupelny, lehla jsem si do postele k Justinovi,políbil mě na čelo a jako za starých časů jsme usínali v objetí. To budou krásný sladký sny, když je tu u mě, nebudu se muset ničeho bát.
Jelikož jsem úplně zapomněla že mám nastavený budík na vstávání a že půjdu do nadace,vzbudilo to i Justina. Sedla jsem si a vypnula jsem budík. Postavila jsem se na nohy, protáhla jsem se a odpochodovala do koupelny. Opláchla jsem si obličej vodou a utřela si ho do ručníku. Vytáhla jsem si taštičku se šminkami ale ještě před tím než jsem se začala malovat jsem si vlasy zamotala do drdolu. Pak jsem se tedy pustila do malování, na víčka jsem si nanesla tmavě modré stíny, na řasy nanesla vrstvu řasenky, na obličej pudr a na konec tvářenku.
„Kam jsi mi utekla?“
„Víš já už od čtvrtka chodím do nadace kde mají malé děti rakovinu. Pomáhám jim tam s nimi, s Luc jsme je vzaly na hřiště, předčítám jim z knih a podobně. Jestli chceš můžeš jít se mnou. Oblíbila jsem si tam jednu holčičku ta má rakovinu už šest let jmenuje se Madison.“
„To půjdu rád.“
Ani nevíte jak mě to potěšilo co řekl. Myslela jsem si kolik otázek na mě vychrlí a ono nic. Jak já ho miluju. Přešla jsem do ložnice ke skříni a vyndala jsem si z ní volné modro -černé pruhované tričko a černé džíny. Oblíkla jsem si to na sebe, na krk jsem si dala řetízek s přívěškem srdce a obula jsem si černé boty na klínku. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a upravila jsem se. Sešla jsem po schodech dolů do kuchyně kde už Justin snídal, vyndala jsem si injekci z lednice a do ruky jsem si dala prášky, ty jsem hned spolkla a zapila vodou. Sedla jsem si na barovou židličku a píchla jsem si injekci. Justin sedící vedle mě, mě sledoval. Bylo mi to takový divný když mě u toho sledoval. Připadala jsem si divně. Pak odešel,tak jsem si vzala jablko, moje každodenní snídaně, a šla si ještě pro kabelku.Seběhla jsem opatrně schody abych nespadla, což by u mě nebylo nic nového, a šla si sednout k Justinovi do auta. Než vyjel jsem mu nadiktovala adresu kam má jet a vyjeli jsme. Bylo puštěné rádio, tak jsem si pobrukovala písničku kterou právě hráli.
Jako každé ráno jsme se první domluvili s paní vedoucí co budeme dělat a pak jsem si Justina odtáhla ke dveřím, za kterými jsou děti.
„Počkej tady, já jim jen něco povím a pak pro tebe doběhnu.“
Usmála jsem se na něho a vešla dovnitř. Všichni jak mě spatřili se ke mně rozeběhly a objali mě, objetí jsem jim vrátila. Hrozně jsem si je za tu chvilku oblíbila, nejsou jako děti ve školce, že jen pořád brečí, křičí a bijí se. Oni jsou pravý opak. Jsou hodní, hezky si spolu hrají,nehádají se o hračku, nekřičí na sebe, neperou se, normálně se spolu baví jako pravý přátele. To se mi na nich nejvíce líbí.
„Já mám pro vás jedno překvapení, snad se vám bude líbit. Je to jedna osoba, kterou jistě všichni poznáte. Mám pro ní dojít?“
„Anooo.“ Všichni naráz zakřičeli.
„Tak dobře.“
Popošla jsem ke dveřím a otevřela je. Nechala jsem aby Justin vešel dovnitř a zavřela jsem za ním dveře. Kdyby jste to viděli, jak naráz vykulili oči a koukali na Justina jestli to opravdu je on. Některé holčičky zapištěly a skákaly radostí. V místnosti planula tak hezká nálada že bý jí jen blbec chtěl překazit.
„Ahoj děti, jak se máte? Asi zřejmě budete vědět kdo já jsem?“
Všichni křičeli JUSTIN BIEBER, usmála jsem se a na rameno mi položil někdo ruku. Trochu jsem sebou cukla od leknutí a otočila jsem se na dotyčnou osobu. Byla to paní vedoucí. Usmála jsem se na ní. Přinesla foťák a poprosila mě jestli bych je mohla fotit. Souhlasila jsem. Všem jsem řekla aby se shlukli do jednoho hloučku a vyfotila jsem je. Po té Justina poprosili jestli by jim zazpíval, samozřejmě že souhlasil. Po dobu co jim zpíval jsem si povídala s tou paní. Děkovala mi že jsem s sebou vzala i Justina, že je to pro ně čest, když se na ně přijde podívat taková známá osobnost. Když jsem jí řekla že to žádný problém nebyl že spolu žijeme tak nám popřála hodně štěstí do života a ať nám to co nejdéle vydrží. Při tom jsem je taky fotila. Po chvíli jsem předala foťák té paní a došla jsem si pro Madison, která prý byla celý den na pokoji a je nějaká smutná.
Zaklepala jsem jí na dveře a vstoupila do místnosti. Ležela v posteli a vypadalo to jako kdyby brečela. Měla zavřené oči, takže nevidělo kdo je s ní v místnosti. Sedla jsem si k ní na kraj postele, pohladila jí pozádech a dala pusu na čelo. Otevřela oči a pověsila se mi na krk. Silně jsem jíobjala a zeptala jsem se jí proč plakala. Odpověděla mi že se jí po mně stýskalo. Usmála jsem se nad tím, nenapadlo by mě že zrovna kvůli mně bude brečet. Pošeptala jsem jí že tu se mnou někdo je, někdo významný, pomohla jsem jí upravit aby nevypadala jako strašidýlko a vzala jsem jí za ruku za ostatníma. Když jsme tam přišli a spatřila kdo tam s ostatními je zmáčklami trochu víc ruku. Bylo mi jasný že je taky jeho fanynka, a ne jen tak ledajaká,má v pokoji vyvěšený plakát.Dokonce tam má i jeho knížku. Popošli jsme k Justinovi a poklepala jsem mu po rameni, otočil se na nás.
„Justine, chtěla bych ti představit Madison. Madison, víš kdo to je?“
„Joo, kdo by to nevěděl. To je přece Justin Bieber.“
Společně s Justinem jsem se zasmála, protože když to povídala měla vykulený oči.Justin si jí pochoval, nedalo mi to a vyfotila jsem si je. Fotku jsem si hned nastavila jako tapetu. Moje nejmilovanější osoby. Justin odešel pryč, nevěděla jsem kam, ale nechala jsem to tak. S dětmi jsem si povídala jestli se jim to překvapení teda líbilo a co mi na to poví. Postupně mi všichni řekli svůj názor. Justin mi pošeptal že jim daroval peníze. Nemohla jsem tomu uvěřit že to opravdu udělal. Objala jsem ho tak silně jako nikdy. Rozloučili jsme se s nimi a Justin šel vyřídit papírování.
Jeli jsme se najíst a pak rovnou domů. Doma jsem mu pořád vyprávěla jak jsem šťastná co pro ně udělal a že tam se mnou jel. Ani jsem to nestačila všechno doříct a on mě začal líbat. Usmál se mi na rtech na co jsem se taky usmála. Potom jsme se šli každý zvlášť vykoupat a po koupeli hezky do postýlky.
