26

682 14 0
                                    

Z pohledu Michel*

Okolo 2 všichni odešli. Buď jsem byla tak opilá nebo hrozně unavená a nevěděla jsem už co dělám. Spíš to první. Justin nebyla tak opilej ale byla s ním hrozná sranda. Seděli jsme v obýváku na gauči a poslouchali jsme hudbu. Postavil se a vytáhnul mě na nohy. Ale už tak tři hodiny chodim bez bot jinak by mi asi upadly nohy. Přitáhl si mě k sobě co nejblíž a opět mě držel za zadek. Obmotala jsem si ruce kolem jeho krku a políbila ho. Bylo to vášnivý a zároveň krásný. Nepřestávali jsme se líbat, pomalu mi začal docházet dech tak jsem se na chvilku odtáhla a když jsem popadla dech tak jsem hozačala líbat na krku. Zaklonil hlavu takže mi ulehčil práci. Udělala jsem mu tam pěkně velkýho cucáka na památku. Pobídla jsem Justina jestli má u sebe mobila a vyfotila jsem mu to. Odtáhl se ode mě a pořádně se na to podíval.

„ Teď je řada na mně.“ zvedl hlavu a uškrnul se na mě.

Bez odpovědi jsem utekla do ložnice a rychle skočila do postele a dělala jsem jako že spím. Přilítnul a hupsnul na mě, seděl na mě obkročmo.

„ A co uděláš teď? Hmm?“

„ Justine pusť mě, jsem unavená.“

„ Doteď jsi mě tak akorát dráždila a teď jsi unavená? Na mě to jen tak neuhraješ.“

Dořek to a žačal mě lochtat na mojí slabině, pod žebrama.

Justine.... pro... prosím pusť mě.“ nemohla jsem ani mluvit jak jsem se smála.

„ Co z toho budu mí já?“

„ Hmm...“ přemejšlela jsem.

„ Nic vidíš.“ na to mě začal zase lochtat.

Ale po chvíli ze mě konečně slezl. Byla jsem tak unavená že jsem usnula v okamžiku.

Ráno jsem se probudila s neuvěřitelnou bolestí hlavy. Myslela jsem že si jí urazim. Neměla jsem na nic náladu. To je z toho když se někdo opije. Že já blbá jsem to udělala. Vstala jsem z postele a zase rychle jsem si sedla, zamotala se mi hlava. Už vživotě se neopiju. Justin ke mně přiběhl. Ani nevim že tu je.

„ Zlato, jsi v pořádku?“

„ Jen se mi zamotala hlava a pěkně mě bolí.“

Nojo, neměla si to do sebe tak klopit. Já jsem ti říkl ať brzdíš.“

„ Vím, vím. Taky už to nikdy neudělám.“

Zvedla jsem se na podruhýkrát a podařilo se mi to ustát. Něco málo jsem v sobě ještě cejtila. Vykonala jsem rání potřeby, opláchla si obličej, vlasy si dala do culíku a lehce jsem se namalovala. Vyšla jsem z koupelny a zašla si do kuchyně pro jabko. Neměla jsem chuť vůbec jíst. Justin byl tak hodný a položil přede mě skleničku s tabletkou. Jak to že jemu zle není? Vždyť taky pil a to nemálo.

To je jedno.

Odpoledne jsme proleželi u televize. Bylo mi už dobře teda až moc dobře. Skočila jsem na Justina, kterej ležel vedle mě a uškrnula jsem se na něho.

„ Co máš v plánu udělat?“ zeptal se a zvedl obočí.

Neodpověděla jsem mu jen jsem mu začala nasávat kůži na krku. Párktát jsem se mu tam i zahryzla a on mi vrátil je vzdychy. Pomalu se se mnou zvedal a šel do ložnice. Položil mě na postel, líbal mě na krku a vracel mi zahryzování. Svlíknul mi tričko a odhodil ho na druhý konec místnosti. Následně za ním letělo to jeho. Už jsem byla natolik vzrušená že jsem to nevydržela a stáhla mu tepláky s boxerkamy naráz. Převalil se na mě a svlíknul mi všechno sbylé oblečení co mi zůstalo.

Never Say NeverKde žijí příběhy. Začni objevovat