Z pohledu Michel*
Doma jsem si šla lehnout neměla jsem vůbec na nic jinýho chuť dělat. Přece jenom mě to ješě bolelo. Proč se to muselo překazit? Takovou chvíli kdy jsem byla schopna všeho. Že jsem ho radši nenechala a nepřetáčela jsem nás. Pěkně mě to štvalo. Justin po chvilce přišel za mnou do ložnice se sklenicí vodou a práškamy. Hned jsem si je vzala a pokračovala jsem v ležení a Justin se ke mně přidal. Hrál si mi s vlasamy, bylo to příjemné. Bylo mezi námi ticho tak jse to přerušila.
„V tom nejlepším se to muselo překazit.“ prohlásila.
„Neboj, těch příležitostí bude ještě dost. A navíc jsem si vzpomněl že ještě něco dluíš Jerrymu když minule měla Jerrynka tu dovolenou.“ mrknul jsem na ní.
„ No jo, kdyby si mě nechal tak by se nic nestalo a pokračovali by jsme.“
„ Tak teď mě z toho budeš ještě obviňovat?“
„Jo protože za to můžeš.“
„Nemůžu za to že si se tak těšila na Jerryho a nevydržela si to.“
„ Hele jo, nevim kdo mě tak vzrušoval a nemůžu za to. Nevěř si moc.“
„ Bylo to na tobě vidět. Tak co ty sis se mnou pohrála dole tak já s tebou tady. Chtěl jsem ti ukázat že si se mnou nemůžeš tak zahrávat. Teď se radši prospi.“
Unavená jsem už v celku byla, tak jsem zavřela oči a zanedlouho jsem usnula. Po dlouhé době se mi nezdál sen to se mi mockrát nestalo.
Probrala jsem se s divnou myšlenkou v hlavě ale nechala jsem to tak být a nevšímala jsem si toho. Rozhlídla jsem se po místnosti a oči mi zůstali na roztomilém spícím Justinovi. Jak sladce se usmíval, určitě se mu zdá nějaký hezký sen. Nechtěla jsem ho budit, přehodila jsem nohy přes okraj postele na ze a postavila se. Zamotala se mi hlava že jsem si sedla zpátky na postel. Tím jsem probudila Justina.
„Dobré ráno“ zachraptěl rozespalým hláskem.
„Dobré, promiň že jsem tě probudila.“ pohlédla jsem na něj s omluvným pohledem.
„To nevadí.“ za ruku si mě stáhnul, takže jsem ležela hlavou na jeho břiše. Nahnul se nade mě a políbil mě. Věnovala jsem mu jen úsměv. Mám v plánu nám vynahradit ten včerejšek když jsme nemohli pokračovat tak to doděláme dnes. Ten až uvidí co mám pro něj přichystanýho.
Došla jsem do koupelny, opláchla jsem si obličej, spletla jsem si vlasy do copu a lehce se namalovala- řasenka, pudr a tvářenka. Hodila jsem na sebe kraťasi a černý tílko. Sešla jsem do kuchyně a sednula jsem si na barovou židli. Sledovala jsem Justina co kuchtí ale krásně to vonělo. Chvilku jsem čekala a už seděl naproti mně a oba dva jsme měli před sebou jídlo. Mm, omeleta, tu už jsem taky nějakej ten čas neměla. Musím uznat že je profík ve vaření omelet a špaget.
„Mohl bys takhle vařit častěji, máš to výborný.“ usmála jsem se na něho.
„To zas ne, ještě by sis moc zvykla.“ ušklíbnul se na mě hravě.
„Fajn, to si budu pamatovat.“ dojedla jsem, zvedla jsem se ze židle a uklidila po sobě nádobí. Hrála jsem uraženou.
„Nebuď naštvaná.“ nijak jsem nereagovala.
„Odmítáš se mnou mluvit?“ byla jsem ticho. Stála jsem u umyvadla a umývala jsem po sobě talíř.
„Odpověz.“ chytil mě kolem pasu a pošeptal mi to do ucha, lekla jsem se ho.
