Marauders [CZ FF, 1]

11. Na ošetřovně

„To jsem byl já s kluky a Evansovou," vysvětlil s mírným úsměvem. „Slyšeli jsme vás, ale než jsme se ven dostali, bylo pozdě."

„Co se dělo potom?" zajímala se Nicole a mírně se natočila, aby na Siriuse lépe viděla.

„Můj bratříček s Macnairem vzali nohy na ramena, stejně jako potom Malfoy," odpověděl Sirius a hlasitě si povzdechl. „Snape tě ale zachránil. Jako jediný věděl, jak ti pomoct. Já tě potom odnesl do hradu, zatímco Remus běžel za holkami, aby jim o tom řekl."

Nicole na něj nevěřícně vykulila oči. Severus Snape ji zachránil?

„Lily s Jamesem byli druhý den zavoláni do ředitelny, aby vylíčili, co se stalo," pokračoval Sirius a do hlasu se mu vkradla zlost. „Malfoy tam byl taky a pokoušel se tvrdit, že jsi za všechno mohla ty a vyprovokovala ho, že jsi vytáhla jako první hůlku a zaútočila.

Brumbál to ale vyřešit chytře. Minulou neděli ještě napsal na ministerstvo, kde dostal povolení použít Veritasérum. Malfoy se vzpouzel, čímž potvrdil svoji vinu, a nakonec ho ani nemusel vypít. Lily to všechno ještě jednou odvykládala pod lektvarem pravdy, čímž ho usvědčila ještě ona."

„Vyhodili ho?"

„Ne," odpověděl rozmrzele Sirius. „Jeho tatíček má velký vliv na ministerstvu, takže se mu podařilo ho ve škole udržet. Nicméně Zmijozel přišel o sto bodů za ohrožení života a Malfoy byl zbaven funkce prefekta."

Nicole si zlostně odfrkla. „Jistě, co se nedá za peníze koupit."

Sirius se nadechoval k větě, když se otevřely dveře na ošetřovnu a dovnitř vešla Lily s Remusem. Oba dva vykulili oči, když se protáhli závěsy a spatřili, že jejich kamarádka je vzhůru.

„Niko!" vyjekla překvapeně Lily a posadila se na postel k Nicole. Natáhla se a jemně ji objala. „Tak strašně jsem se o tebe bála!"

„Já vím, Sirius mi to prozradil," usmála se Nicole.

„Proč jsi nám nedal vědět?" zamračila se na Siriuse zlobně Lily.

„Probudila jsem se teprve před chvílí, neměl příležitost," zastala se ho Nicole a Sirius jí vděčně stiskl ruku, kterou ji stále držel. „Kde máte zbytek?"

„Ošetřovatelka řekla, že tu zároveň můžou být jen tři lidi, tak jsme se střídali," vysvětlil Remus a strčil si ruce do kapes. „James má trénink, Petr to šel sledovat a holky jsou v knihovně a dělají úkoly."

„Musela jsem toho hodně zameškat," uvědomila si zděšeně Nicole.

„Neboj, se vším ti pomůžu," ujistila ji Lily a povzbudivě se na ni usmála. „Jakmile se na to budeš cítit, donesu ti všechno potřebné."

Nicole přikývla a vděčně se usmála. V tu chvíli se dveře ošetřovny znovu otevřely a dovnitř vešel Brumbál, zatímco na druhé straně se otevřely dveře od kabinetu a ven vyšla madame Pomfreyová. Kouzlem nechala závěsy kolem postele odsunout, aby byl dostatek prostoru.

Vůbec ji nepřekvapilo, že už tam není jen Sirius.

„Slečno Aveline, je radost vás vidět vzhůru," usmál se na Nicole laskavě ředitel. „Jak se cítíte?"

„Docela dobře," odpověděla a na jazyku ji pálila slova o Luciusovi, které ovšem spolkla. „Jak dlouho tady budu ještě ležet?"

„No, rány máte zahojené, ale protože jste byla týden v bezvědomí, chci si být jistá, že jste opravdu v pořádku, než vás pustím zpátky do vyučování," odpověděla ošetřovatelka. „Pět dní, dřív ne."

Před očima se jí objevil obraz všech těch úkolů, které bude muset dodělávat za další týden, který tu stráví. Už teď jí z toho šla hlava kolem.

„Stačil vám pan Black říct, co se dělo za vaší nepřítomnosti?" vzal si slovo Brumbál.

Nicole přikývla. „Jo, tedy aspoň to, co se týkalo toho incidentu."

„Dobrá," přitakal ředitel. „Pošlu vašim rodičům dopis, že jste se probrala. Jistě budou chtít přijet se na vás podívat."

Nicole znovu přikývla a sledovala, jak Brumbál odchází.

„Konec návštěv, slečna musí pořádně odpočívat," promluvila ošetřovatelka hlasem, který nepřipouštěl žádné námitky. „Pořád platí jen tři návštěvníci v jednu chvíli."

Trojice zklamaně přikývla. Remus věnoval své kamarádce povzbudivý pohled, Lily ji pohladila po paži. Sirius otálel nejdéle. Stiskl jí ruku a ústy naznačil, že se brzy zase zastaví, než pod přísným pohledem madame Pomfreyové odešel.

„Třeba se konečně vyspí, když jste se vzbudila," prohodila s povzdechem ošetřovatelka, když se za Siriusem zavřely dveře.

„Cože?"

„Pan Black," vysvětlila žena a mírně se na ni usmála. „Byl tady každou volnou chvíli, před vyučováním, po vyučování, někdy během přestávek. Jednou jsem ho odtud vyháněla až v deset večer, protože jsem si nevšimla, že tu ještě někdo kromě vás je. Dal vám i tu růži."

Nicole se zamračila a podívala se na noční stolek. Teprve teď si všimla růže ve váze. V očích ji zaštípaly slzy.

„Sirius tady byl každý den?" ujišťovala se Nicole.

„Proseděl tady víc hodin, než kolik byl za poslední týden ve vlastní posteli."