The Maze Demigod // Percy Jackson

Pingpongový stůl

V Táboře polokrevných akorát vycházelo slunce a zdálo se, že začne poklidné ráno. Haha, jestli tomu někdo ale skutečně věřil, tak se šeredně spletl. Většina táborníků by spala až do poledne, jelikož kvůli plánování a inventuře zásob šli spát až ve čtyři ráno, ale odpočinek jim nebyl dopřán.

S východem slunce se v táborem ozval poplašný alarm. Všichni vyběhli z postelí, rozespalí a zmatení, ale pozvedli zbraně a vydali se ještě v pyžamech k Vrchu polokrevných. Cestou si připínali náprsní krunýře a zavazovali tkaničky u bot, jelikož dřív na to nebyl čas. 

Na Vrchu polokrevných se řadilo několik desítek nestvůr a všechny chaoticky mlátily do magické bariéry kolem tábora. Polobohové se zastavili asi čtyři metry od hranice a se zatajeným dechem vyčkávali. Doufali, že to vydrží. Mělo by. Hranice jsou teď posílené zlatým rounem -

Ozval se hlasitý zvuk tříštícího se skla. Bariéra se zachvěla, když se na ní vytvořila prasklina. Někteří táborníci poplašeně vykřikli, jiní úlekem o krok ucouvli. Jen Frank, Clarisse a pár dalších Arésovců a Martovců (tajně přezdíváných Marťanů) nehnuli ani brvou - ostražitě sledovali pohyby nestvůr a s připravenými zbraněmi se chystali kdykoliv vrátit útok.

Frank přimhouřil oči a podíval se za řady nestvůr. To, co tam viděl, ho velmi překvapilo. Byla to dívka, obyčejná dívka, možná by i řekl, že smrtelnice, ale na to měla příliš jasné oči a příliš nebezpečný úšklebek na tváři. Zvedla jednu ruku nad hlavu a Frankovi se zasekl dech v krku - co chce proboha udělat?

Luskla.

Bariéra se roztříštila.

Nestvůry za vítězného pokřiku vyběhly vpřed... A polobohové jim vyrazili vstříc. Jak se nezastavitelně blížili k sobě, začali si táborníci uvědomovat, že nepřátel proti nim stojí víc, než to předtím vypadalo. Přesto se nemůžou vzdát - musí ochránit jediné bezpečné místo (nebo jedno ze dvou), které mají.

Jakmile se střetli, spustila se zuřivá bitva. Ještě před chvílí klidné údolí bylo nyní zahlceno válečnými skřeky. Nestvůry byly postupně jedna po druhé poráženy, ale téměř ve stejném poměru odpadávali i polobohové. Jestli tohle půjde dál -

"Ty malá svině!" rozlehla se po okolí rozzuřená nadávka, která unikla z Percyho úst, když se odrazil od země a přesekl vejpůl empúsu, která se chystala zakousnout Katie Gardnerovou. Hned za ním vyskočil Leo Valdez a napřaženou pěstí obalenou plameny přirazil Laistrygonského obra k zemi.

"LEO VALDEZI!" ozval se hlasitý výkřik. Přímo před Lea dopadl další Laistrygonský obr v bezvědomí. Za ním udýchaně stála ta nejkrásnější a nejúžasnější osoba, jakou Leo kdy viděl. Blaženě se usmál a hloupě na ni zamával.

"To je moje holka!" pochvaloval si Leo, ale jeho dobrá nálada byla zmražena ve chvíli, kdy mu na tváři přistála facka. Než se stačil vzpamatovat ze svého šoku, cítil rty Kalypsó na svých a zavřel oči, nehledě na situaci a místo, aby si užil její přítomnost.

"Omlouvám se, že ruším," ozvala se Reyna netrpělivě a odrazila jednu drakénu, "ale nemohli byste si tohle laskavě nechat na potom?"

Kalypsó se od Lea odtrhla a pozvedla svou dýku. "Do boje, Valdezi. Musím ti pak dát pořádně vynadáno, že si jen tak zmizíš."

Leo se přihlouple pousmál. "Už se těším, sluníčko."

S příchodem polobohů z Labyrintu a nesmrtelné ze ztraceného ostrova získali nad nestvůrami značnou výhodu, takže bitva byla brzy u konce. Dala by se nazvat i úspěchem - kromě několik desítek zranění přišel o život jen jeden táborník.