Marauders [CZ FF, 1]

2. Nová stará studentka

Nebelvírský stůl se pomalu začínal plnit. Vepředu jako vždy zůstalo místo, aby měli první ročníky ulehčené hledání místa.

Sirius, James, Petr a Remus se posadili téměř na konec stolu k ostatním studentům šestého ročníku. Mimoděk se Sirius rozhlédl a zaraženě zůstal zírat na pár míst od nich. Loktem žduchl do Jamese vedle sebe a kývl hlavou směrem, kterým se díval.

„To je ona?" zašeptal užasle Petr, který si toho taky všiml, a podíval se stejným směrem.

„Proč ale sedí u nebelvírského stolu a má náš kolejní hábit?" zamračil se Sirius a podíval se na Remuse. „Neříkala něco Evansová o nějaké nové studentce?"

„Vůbec," zavrtěl Remus hlavou, zatímco si ji prohlížel. Byla mu povědomá, jako by ji znal.

James se nadechoval, aby vykřikl na Lily, která seděla vedle neznámé, ale byl přerušen otevřením dveří do Velké síně. Dovnitř vešla profesorka McGonagallová a za ní prváci. Ti se rozhlíželi kolem sebe v užaslém údivu.

Sirius tleskal pokaždé, když se při zařazování dostal někdo k nim a hlasitě povykoval s ostatními Poberty. Neustále pohledem bloudil k neznámé dívce, jejíž jméno by se měl brzy dozvědět.

Jakmile byli všichni studenti zařazeni, profesorka McGonagallová odnesla bokem stoličku i s pergamenem a posadila se na své místo u profesorského stolu. Místo ní povstal Albus Brumbál a všechny hovory rázem utichly.

„Vítejte všichni v novém školním roce," usmál se laskavě a rozpřáhl ruce, jako by všechny chtěl obejmout. „Nechci vás zdržovat od jídla, a tak jen přivítám někoho, kdo mezi vámi již byl, ale na nějakou dobu odešel.

Vítám zpět mezi námi Nicole Aveline, která se k nám po třech letech znovu připojila a bude studovat ve své původní koleji, Nebelvíru."

Nicole se na krátkou chvíli postavila, aby na ni všichni viděli, a poté se zase posadila na své místo vedle Lily. Usmívala se od ucha k uchu, stejně jako její kamarádky.

Sirius otočil hlavu k Jamesovi, Remusovi a Petrovi, kteří se tvářili stejně překvapeně, jako on. Samozřejmě, že mu byla povědomá.

„To si děláš srandu," zamumlal Sirius. Kluci se na něj otočili. Slyšel, jak Brumbál ještě něco říká, ale nevnímal to.

„Člověk by řekl, že poznáš někoho, do koho jsi byl zamilovaný," podotkl James s úšklebkem. Sirius po něm střelil varovným pohledem.

„Vždyť vypadá úplně jinak, než jak si ji pamatuju," namítl tiše Sirius na svou obranu.

„Jo, je ještě hezčí," přitakal Petr a vyžádal si tak od Siriuse nabručený pohled. „Co je?"

V tu chvíli se před nimi objevilo jídlo. Ani jeden na nic nečekal a pustili se do večeře.

-------------------------

Cítila, jak na ní visí pohledy několika studentů. Snažila se je nevnímat, ale nešlo to tak lehce. Holky to na ní poznaly a snažily se ji zaměstnat hovorem. Ačkoliv se na všechno vyptávaly už ve vlaku, vždy se něco našlo.

Po hostině se zvedla a v doprovodu Sáry, Hany a Alice zamířila na kolej. Nemohla se dočkat, až znovu uvidí útulnou společenskou místnost Nebelvíru a ložnici, kterou dva roky obývala.

„Tak se mějte, zítra na vyučování!" rozloučila se s nimi Sára, když se ocitly v sedmém patře, a odběhla za dalšími studenty její koleje. Jako jediná v jejich party patřila do Havraspáru.