Uvědomil jsem si co dělám a zarazil se. "T-to.. Promiň Mari.. už to neudělám." Zrudl jsem a v duchu si vynadal.
Přišlo mi to nechutné a neměl jsem ponětí, proč to dělal. Tázavě jsem se na něj podíval a opatrně se zeptal. ,,M-masao . . . . c-co? p-proč?"
Polkl jsem a posadil se na okraj postele. "J-Já nevím.. Promiň Mari.. Promiň.." opravdu jsem netušil, proč jsem to udělal.. prostě... Jsem to najednou udělal... Nechtěl jsem aby se bál.. jsem takový idiot!!
,,Masao, já . . já o tomhle vůbec nic nevím, nikdy mi nikdo neřekl jak . . . .jak se to dělá nebo . . . .já . . vůbec jsem nečekal, že uděláš něco takového. J-jediné co znám je mazlení se a honění," zašeptal jsem.
Koukl jsem se na něj a jemně ho pohladil po noze. "Měli bychom u toho i zůstat.. aspoň dokud se úplně neuzdravíš." Pousmál jsem se a čekal na odpověď.
,,Dobře," špitl jsem smutně a odvrátil pohled. Bylo mi blbě z toho, že Masaovi přidělávám starosti.
"Mari.." chytil jsem ho za bradu a natočil na sebe. "Usměj se mi. Jsi můj kocourek, který je zlobivý a veselý." Políbil jsem ho.
,,Akorát ti přidělávám zbytečný starosti. Měl jsem tě prostě nechat dělat, co jsi chtěl," zašeptal jsem smutně a povzdychl si.
"Ne Mari. Jsem rád že jsi mě zastavil. Sám nevím co jsem dělal.. a neděláš mi starosti. Jestli takhle budeš pořád mluvit, půjdu spát na gauč."
Když domluvil, chytil jsem ho za rameno a křečovitě ho držel. ,,Ne to nesmíš," zašeptal jsem a oči se mi zalily slzami.
Chytil jsem ho za tváře a dal mu pusu na čelo. "Neboj. Ale neříkej, že mi děláš starosti. Protože neděláš. Ano lásko?" Usmál jsem se a palcem mu setřel slzu, která si už našla cestu.
Přikývl jsem a objal ho. ,,Slibuju," zašeptal jsem a rozbrečel se. Potřeboval jsem ze sebe dostat všechny nashromážděné emoce.
Přitiskl jsem jeho nahé a vyhublé tělíčko na sebe a obalil nás peřinou. "To je dobrý lásko. V klidu. To je dobrý." Utěšoval jsem ho.
Tiskl jsem se k Masaovi a brečel. Bylo mi špatně, zase, ale jeho náruč byla ta teplá a příjemná, že mě to uklidnilo. Takže jsem po pár minutách pláče z vyčerpání usnul.
Když usnul, položil jsem se s ním do postele a nebral ohled na svou erekci. Nějaká erekce mi teď byla úplně jedno. Jen jsem objímal Mariho a pokoušel se usnout.
Prospal jsem celou noc a probudil se až ráno. Otevřel jsem oči a díval se přímo do těch Masaových. Nejdřív jsem myslel, že se probral chvíli přede mnou, ale pak jsem si všiml temných kruhů pod jeho očima. ,,Lásko, spal jsi vůbec?"
Pousmál jsem se a pohladil ho po tváři. "Nemohl jsem, ale aspoň jsem mohl dávat pozor na tebe."
,,Ale lásko, musíš spát. Je to důležité i pro mě. Netrap se prosím tím včerejškem, nemohl jsi za to."
Unaveně jsem se usmál a políbil ho na nos. "Netrápím se.. jen jsem prostě nemohl usnout. Neboj." Zavřel jsem na chvíli oči aby si trochu odpočinuli.
Napadlo mě zabroukat mu melodii, co mě naučil můj bráška. Překvapivě rychle to zabralo a Masao usnul.
Mari mi začal broukat. Ani jsem se nenadál a spal jsem jako dítě... Přitulený k němu.
Pomalu jsem se uvolnil z jeho objetí a sedl si na kraj postele. Přitáhl jsem si berle a šel do kuchyně pro něco na zub.
Nerušeně jsem spal. Nic se mi nezdálo.
Dal jsem si jen jablko a šel jsem nejdřív vykonat potřebu a pak jsem si sedl v obýváku a pustil televizi.
Nevím jak dlouho jsem spal ale když jsem se vzbudil, byl jsem v posteli sám. "Mmh.. Mari?" Promnul jsem si oči.
Uslyšel jsem svoje jméno. Vzal jsem berle a šel rychle do ložnice. ,,Ano lásko? Stalo se něco?" zeptal jsem se starostlivě a sedl si na kraj postele.
Překvapeně jsem zamrkal Ale usmál se. "Ne, v pořádku. Jen jsem byl trochu zmatený. Jak dlouho jsem spal?" Sedl jsem si na kraj postele a natáhl si boxerky.
,,Spal jsi asi čtyři hodiny," usmál jsem se. Pak jsem si uvědomil, že jsem vlastně úplně nahej a rychle se pokusil najít svoje boxerky. Jenže jsem je nemohl najít.
Uchechtl jsem se a podal mu aspoň pro zatím své tepláky a dal mu mikinu. "Neměl by jsi chodit takhle po domě. Nastydneš mi." Usmál jsem se a láskyplně ho objal. Najednou jsem byl nějaký přítulný.
,,Ani jsem si toho nevšiml," broukl jsem a vzal si jeho oblečení. ,,V tomhle teploučku nastydnout nejde," usmál jsem se, když mě objal.
"Ale i tak. Musíš na sebe ještě dávat velký pozor." Podrbal jsem ho na hlavě a dal mu pusu na čelo.
,,Samozřejmě Masao, protože jsem tvůj poklad a tvůj kocourek a miluju tě," usmál jsem se a něžně ho pohladil po tváři a políbil.
"Ty můj poklade." Usmál jsem se a tiskl ho na sebe. "Nemáš hlad?"
,,Moc rád bych si dal něco dobrého," zavrněl jsem a kousl ho z nudy do krku.
"Rád t-mhh.. " přivřel jsem oči a pak ho vzal do náruče. "Zlobíku. Jedl jsi už něco?"
,,Jablíčko miláčku. Hmm . . . jak je možný, že chutnáš tak dobře?" zavrněl jsem a olízl znovu jeho krk.
"Protože zakázané ovoce chutná nejlépe. A já k jídlu nejsem." Uchechtl jsem se a kousl ho do ouška. "Ještě máme to kuře."
,,A můžu tě aspoň oždibovat?" zavrněl jsem a zasténal. ,,My budeme mít kuře?".
"To si ještě rozmyslím." Uchechtl jsem se. "Ještě máme zbytek toho kuřete ze včera. Tak jestli chceš, můžeš si dát."
,,Prosím," usmál jsem se a nasadil ten nejroztomilejší, pod kterým roztál každý. ,,Mmm, kuře bych si dal.".
"Pff.. dobře. Ale kuře první." Odnesl jsem ho do kuchyně, posadil na židli a začal v troubě kuře ohřívat.
,,Nejdřív spapkám kuře a pak budu oždibovat tebe," zazubil jsem se a hladově si olízl rty.
"Ty hladovče jeden." Uchechtl jsem se a opřel se o linku.
,,Já jsem nenažraný kocourek," uculil jsem se. ,,A až tenhle kocourek spapká kuře, tak spapká i tebe."
"Neeeeeeeeeeee" zasmál jsem se a dal si ruce před obličej.
,,Ale jooo," zazubil jsem se a mlsně si olízl rty.
"Nemůžeš mě spapkat." Zasmál jsem se.
,,Ale můžu tě ochutnávat a oždibovat," broukl jsem tiše a nedočkavě se vrtěl.
"No to raději ochutnávej a oždibuj to kuře." Broukl jsem a už mu dal ohřátou porci.
Rozzářily se mi oči a hned jsem se do kuřete pustil. Spapkal jsem ho až na kosti celý. ,,Mmm, bylo to móóóc dobroučké," usmál jsem se a rozvalil se na židli.
Se svou porcí jídla jsem ho pozoroval a usmíval se. "Klidně si můžeš lehnout."
,,No jo, ale myslíš, že se teď zvednu?" špitl jsem a zrudl. Najedl jsem se tak, že se nemůžu ani hnout.
Rychle jsem dojedl, uklidil nádobí a zvedl ho v náruči. "Ty můj poklade." Došel jsem s ním do obýváku a tam nás položil na gauč.
Jak se se mnou v náručí posadil, hnulo mi to s žaludkem a já říhnul. Okamžitě jsem si packou zacpal pusu a zrudl.
Hlasitě jsem se zasmál a pohladil ho po zádech. "Tady je někdo přerostlé miminko."
Hodil jsem na něj nevraživý pohled a naoko se urazil. ,,Jsi zlý.".
"Nejsem zlý." Přitáhl jsem si ho do polibku.
,,Já vím. Ty jsi ten nejhodnější člověk na světě," zazubil jsem se a políbil ho.
Do polibku jsem se zapojil a pohladil ho po tváři. "Moc tě miluju."
,,Já tebe taky," usmál jsem se a zajel mu packou do vlasů. ,,Mrknem na nějakej film?"
"tak tam něco zapni." Zavrněl jsem.
Pustil jsem televizi a našel krásný romantický film. Jenže to už byl konec, ale i tak Masao stihl usnout. Držel mě v náručí, ovladač byl ode mě daleko a já se pro něj nemohl natáhnout. Začal další film. Bohužel pro mě to byl horor. Z prostředí blázince.
Ani nevím jak ale usnul jsem a to dost rychle.
Šíleně jsem se klepal strachy, ale nemohl jsem se dostat z Masaova objetí ani ho probudit. A ani zavřít oči nepomáhalo. Doufal jsem, že se Masao co nejdřív vzbudí.
Začal jsem se pomalu budit, protože se mnou furt něco třáslo. Otevřel jsem oči a zjistil. že to je Mari. "Lásko?" Zívl jsem.
Třásl jsem se strachy a tiskl se k Masaovi. Doufal jsem, že ten film co nejrychleji skončí. Když jsem se viděl, co se tam děje, rozvzlykal jsem. A víc se natiskl na Masaa.
Věnováno tomu fanouškovi, co tady na to čeká. Ty víš :D Ve středu další :3