Pod hvězdami

17.KAPITOLA

JADE

Druhý den ráno se probudím s úsměvem na tváři. Včerejší večer byl hrozný, stresující a myslela jsem, že se tam snad samou nervozitou pozvracím, ale zvládla jsem to. Zpívala jsem a lidi mi tleskali. Byl to naprosto nepopsatelný pocit.
Uvařím si hrnek čaje a sednu si s ním ke knížce, kterou už chci dneska dočíst. Je sobota, takže mám celý den na její dočtení. Sice se snažím soustředit na tragický příběh Guse a Hazel, ale po každé přečtené větě se myšlenky vracím ke včerejšímu večeru. Nemůžu se zbavit úsměvu. A když se u mě v deset hodin objeví Jeremy, úsměv se mi ještě zvětší.
„Potřeboval bych se tě na něco zeptat, Jade," začne.
„Pane jo, jdeš rovnou k věci. Začínáš mě děsit," přiznám.
„Včera, když jsi odešla po tom vystoupení domů, jsem se dal do řeči s Grace. Povídali jsme si o tobě, o jejím životě před tím, než tě poznala, o zálibách, snech a touhách, znáš to, a docela jsme si sedli."
Srdce mi buší jako o závod.
„Asi dvě hodiny jsme si povídali a zalíbila se mi. Chtěl bych ji pozvat na rande."
A teď se rozdrtilo na dvě části.
„Ty chceš jít na rande s Grace?" zeptám se utlumeným hlasem. Cítím se jako po zásahu bleskem.
„Jsme přátelé a vím, že se přátelíš s Grace, a prostě jsem se na to chtěl nejdřív zeptat tebe."
„Takže ode mě chceš svolení?"
Jeremy přikývne a mně vyschne v krku. Vůbec jsem nic takového nečekala. Nemyslím to, že by mohl chodit s Grace, ale že by mohl chodit s kýmkoli. Zvykla jsem si, že nemá přítelkyni. Nevím proč, ale představa, že chodí s mojí jedinou kamarádkou tady, mě sžírá zaživa.
„Ale jestli ti to vadí..."
„Proč by mělo?" vysoukám ze sebe. „Pozvi ji na rande," pobídnu ho.
„Tak díky, Jade. Jsi skvělá," usměje se, obejme mě a zmizí stejně rychle jako se objevil. Posadím se zpátky na pohovku a je mi jasný, že dneska tu knížku nedočtu. Jestli mě doteď rozptylovalo nadšení ze včerejšího večera, teď mě rozptyluje fakt, že Jeremy hodlá pozvat Grace na rande. Proč mě to ale, do háje, rozptyluje? Jeremy je můj kamarád, který si zaslouží být šťastný. Já mám přítele a přece s ním nic mít nechci, ne? Proč mi to teda tak vadí? Proč mám pocit, že mi jediný přítel tady mizí přímo před očima?

Po obědě mi v kapse zavibruje telefon.
Tyler: Co kdybych tě za dvacet minut vyzvedl a zašli bychom ven?
Odpovím mu okamžitě s úsměvem na tváři.
Jade: Nemůžu se dočkat.
Rychle vběhnu do koupelny, neumyté vlasy stáhnu do culíku, obličej nechám tentokrát nenalíčený a převléknu se do fialového tílka a černé bavlněné sukně. V tom se ozve zvonek, takže už si jen rychle vezmu telefon, peněženku, obuju se a vyběhnu ven. Tyler se opírá o auto a vypadá dokonale. Prohrábne si vlasy a vyjde mi vstříc. Chytne mě jednou rukou kolem pasu a hladově mě políbí.
„Sekne ti to," zalichotí mi.
„Nápodobně."
Tyler se obrátí, aby se posadil za volant, ale já ho zastavím. „Co kdybych řídila já?"
Tyler se upřímně rozesměje, ale když vidí, že já se nesměju, nasadí zpátky vážnou tvář. „To nebyl vtip?"
„Ne," zavrtím hlavou.
„Ty chceš řídit moje auto? Moje milovaný nejmilovanější autíčko?"
„Je to Audi, to je moje nejoblíbenější značka aut."
„Víš kolik Audi stojí?" ptá se dál. Tváří se, jak kdybych spadla z višně, že si vůbec dovolím něco takového po něm žádat.
„Ano, Tylere, vím, kolik stojí. Vím, že je drahý, a taky vím, že je skvělý. A já ho chci řídit."
Tyler na mě chvíli kouká a tajně doufá, že si to rozmyslím, ale když svůj postoj nepřehodnotím, se vzdychnutím mi podá klíčky.
„Jestli ho nabouráš, zaplatíš mi vlastním životem, je ti to jasný?" vyhrožujeme mi se vztyčeným prstem. Nadšeně se posadím za volant a počkám, až se připoutá.
„Můžem?" zeptám se rozzářeně. Jeho zoufalý výraz sice neříká ano, přesto šlápnu na plyn a rozjedu se silnicemi Los Angeles. Navigace mě zavede na opuštěné místo někde u lesa.
Zaparkuju na krajnici a Tyler, který konečně pořádně vydechne, vystoupí.
„Horších dvacet minut jsem už dlouho nezažil," podotkne.
„A přitom jsem to odřídila excelentně," zazubím se. „Tak, Tylere, proč jsme jeli zrovna sem?"
Tyler mě chytne za ruku a vede mě lesem pořád hlouběji a hlouběji.
„Ty mě tu chceš někde pohřbít, že jo?"
Tyler se rozesměje a po pár metrech konečně vyjdeme na písek. Před námi se rozprostírá oceán a žádní lidé.
„To je krása," žasnu. „Jak jsi to tu našel?"
„Chodíval jsem sem jako malej. Miloval jsem to tu."
„Kolik holek jsi sem už vzal?" zeptám se.
„Žádnou," namítne.
Pečlivě si změřím jeho výraz a pak prostě zavrtím hlavou. „Tak kolik."
„Fajn, špiónko," zasměje se. „Dvě jsem sem vzal," přizná.
Posadíme se na vyhřátý písek a hledíme za obzor.
„Proč se mnou vlastně chodíš, Tylere?" zeptám se ho narovinu.
„Co je to za otázku?"
„Všichni o tobě povídají, že nejsi materiál na vztah, a že s žádnou holkou nevydržíš dýl jak týden."
Tyler pokrčí rameny. „Někdy prostě nesmíš dát na to, co se o někom povídá."
„Takže jsi měl někdy vážný vztah?" vyzvídám.
„Jednou," přikývne. „Jmenovala se Charlotte a chodili jsme spolu tři roky na střední škole."
„Proč jste se rozešli?"
„Šla na vysokou v New Yorku a shodli jsme se, že vztah na takovou dálku by nefungoval. Na vysoký jsem si potom dost užíval, to je pravda, ale není pravda, že bych nebyl typ na vztahy. Jen nejsem typ na vztah s holkou, která se umí bavit jen o botách a make-upu," pokrčí rameny.
„Co takhle se vykoupat?" změním téma.
„Cože?" Vyskočím ze země a začnu si svlékat oblečení. Tyler mě lustruje pohledem a zjevně se mu jen v bílém krajkovém prádle líbím.
„Pojď," pobídnu ho s úsměvem. Tyler se taky zbaví oblečení a musím říct, že bez trička vypadá ještě líp než s ním. Chytneme se za ruce a na tři se rozeběhneme do příjemně chladné vody. Cákáme po sobě jako blázni, potápíme se, plaveme daleko od břehu a já mám co dělat, abych mu stačila. Tyler si mě přitáhne k sobě a abych mu byla co nejblíž, obmotám mu nohy kolem pasu. Připadám si jako v romantickém filmu, když mě vášnivě políbí. Líbáme se hladově, ale zároveň něžně a romanticky.
„Moc pro mě znamenáš, Jade."
„Já vím," pousměju se. Odtrhnu se od něj a doplavu zpátky na břeh. Tyler mě napodobí a položíme se vedle sebe na vyhřátý písek. Je nám jedno, že budeme mít záda celá od písku.
„Co kdybys dneska přespal u mě?" navrhnu nečekaně. Tyler se opře o loket a celý se rozzáří.
„Vážně?"
„Jo, vážně," přikývnu.
„Jsi si jistá?"
„Já nejsem panna, Tylere," zasměju se.
„To jsem si nemyslel," zavrtí hlavou. „Jen jsem se prostě chtěl ujistit, že to opravdu chceš."
„Chci," ujistím ho. Tyler mě chytne za ruku a rychlou chůzi se vydáme zpátky k autu. Tyler vyndá z kufru dvě deky, na které si v autě sedneme, abychom nezašpinili sedačky. Tentokrát to domů odřídí Tyler. Zaparkuje před domem a společně vyběhneme do mého bytu.
„Počkej v ložnici," nařídí mi.
„Cože?" nechápu.
„Jestli to uděláme, chci to udělat správně," vysvětlí, i když to stejně moc nechápu. „Převlékni se do něčeho hezčího, za chvíli pro tebe přijdu."
Nechám se zavřít do ložnice bez sebemenším tušením, co se bude dít v obýváku. Podle Tylerových instrukcí se převléknu do černých šatů na tělo s úzkými ramínky a posadím se na postel. Vlasy mám pořád promočené, ale to mi nějak nevadí. Koukám do zdi, z okna a pak zase do zdi a celé to trvá asi půl hodiny. Pak už mi Tyler konečně otevře, chytne mě za ruku a zavede mě do obýváku, ze kterého mi spadne brada. Ve všech koutech jsou zapálené svíčky, na stole leží dvě misky se salátem a celé to doplňuje tiše hrající hudba z reproduktorů, které mám rozmístěné po místnosti.
„To je krása," žasnu.
„Ty jsi krásná." Tyler mě něžně políbí a zase se odvrátí. To mu ale nedovolím. Přitáhnu si ho k sobě zpátky a tentokrát ho políbím vášnivě, s chtíčem. Tyler spolupracuje, zvedne mě ze země a já mu obmotám nohy kolem pasu. Stejně jako před hodinou v moři. Odnese mě do ložnice, kde mě položí na postel. Líbá mě na rty, na krku a nad ňadry. Přetáhnu mu tričko přes hlavu a vyšvihne se nad něj, abych měla navrch já. Líbám ho po klíčních kostech, vypracovaných svalech až k lemu kalhot. Pohladím ho po erekci a už už mu chci stáhnout kalhoty, on si mě přitáhne zpátky k sobě.
„To by skončilo dřív než by to začalo," zazubí se a přisaje se zpátky na můj krk. Stáhne mi ramínka od šatů, obrátí mě na břicho a rozepne zip. Stáhne mi šaty až dolů a odhodí je na zem. Prolíbává si cestičku přes má záda až k zapínaní podprsenky, kterou zručně rozepne a obrátí mě zpátky na záda. Věnuje se mým bradavkám, čímž mě vynáší až do oblak. Ten kluk prostě ví, co s holkou dělat. Jeho vzrušení už nabere nesnesitelných rozměrů, takže mi jen rychle stáhne kalhoty, sám se zbaví kalhot a boxerek a než si nasadí kondom, já se pokochám jeho výstavní chloubou. Tyler se na mě položí a pohlédne mi do očí.
„Můžu?" zeptá se mě naposledy.
„Musíš."
A za zvuků hudby, která hraje v obýváku, do mě pronikne.