Pod hvězdami

47.KAPITOLA

JADE

Pustit si po rozchodu Titanic asi nebylo nejlepší rozhodnutí. Probrečím prakticky celý film. Připadám si strašně, že jsem tak zoufalá, že jsem přišla o Jeremyho, když Rose o Jacka přišla úplně. Už nikdy nespatří jeho tvář, neuslyší jeho hlas ani neucítí jeho vůni. Oproti ní si vlastně můžu prozpěvovat. Fakt, že milovala Jacka celý svůj život a před svou smrtí mu do oceánu hodila modrý diamant, po kterém všichni toužili, je srdcervoucí. Možná, že to tak moc prožívám, protože jsem teď smutná z vlastních důvodů, a možná je to prostě jen tím, že ten film je nejsmutnější ze všech, které jsem vůbec kdy viděla. Možná ze všech, co byly vůbec kdy natočeny. Vypotřebuju téměř celé balení papírových kapesníčků. Cítím se trapně, že kvůli tomu tak zoufám. Jsem to já, kdo ten rozchod zavinil. Kdybych bývala neodjela, mohla jsem teď být s ním. Mohla jsem být šťastná. Nemusela jsem sama tři hodiny brečet u filmu.

Další den po škole narazím na osobu, na kterou bych chtěla ze všech lidí na světě narazit nejmíň.
„Jade?" zavolá na mě svým jemným hláskem, který mě přivádí k šílenství.
„Naomi," ušklíbnu se.
„Mohly bychom si promluvit?" navrhne.
Pokusím se projevit trochu dobré vůli a přikývnu. Domluvíme se, že zajdeme do kavárny. Objednáme si dvě latté a posadíme se naproti sobě ke krajnímu stolku.
„Tak, o čem chceš mluvit?"
„O Jeremym," odvětí automaticky.
„Předpokládám, že ti řekl, že jsme se rozešli."
Naomi přikývne a ucucne si kávy z čistě bílého hrnku. „Nejsem zrovna typ holky, co by se kamarádil s holkama, ale nechci, aby mezi námi byla zlá krev."
„Takže navrhuješ co?"
„Obě jsme se nechovaly zrovna příkladně a neříkám, že nejsem ráda, jak se věci vyvinuly, protože jsem po tom toužila od prváku, ale nechci, aby mi to kazily tvoje zlé pohledy. Pro Jeremyho hodně znamenáš a Jeremy zase znamená hodně pro mě. Je to nejlepší člověk pod sluncem a já chci, aby byl šťastnej. Vím, že ho dokážu udělat šťastným, ale on nikdy nebude šťastnej, dokud nebude vědět, že na něj nejsi naštvaná."
„Takže za ním mám přijít a říct mu, že nejsem naštvaná?" ušklíbnu se.
„Jen chci, abys mu ukázala, že jsi s tím vaším rozchodem v pohodě. Dlužíš mu to, Jade. Vytrpěl si kvůli tobě hodně a zaslouží si být šťastnej. Vlastně si to zaslouží víc než kdokoli jinej na světě."

Večer mám domluvené vystoupení u Boba. Vybrat písničku bylo složité, ale nakonec jsem s výběrem spokojená. Budu tu dneska zpívat naposledy. Můj vztah s Jeremym vlastně tak nějak začal tím, že jsem mu vyznala svoje city v písničce, kterou jsem zpívala. A teď chci náš vztah písničkou i ukončit. I když Naomi nesnáším a asi na ní svůj názor nezměním, vím, že má pravdu. Jeremy si zaslouží jen to nejlepší. A pokud je pro něj nejlepší ona, tak ať. Vím, že je s ní šťastnej. Vidím mu to na očích.
Přijde na mě řada až na úplném konci. Postavím se k mikrofonu a kývnutím pobídnu kluka s kytarou, že může začít. Začnu zpívat skladbu Time of our lives od Tyrona Wellse. Písnička je o tom, co jsme prožili a jak musíme hledět do budoucnosti. Perfektní pro dnešní večer. Perfektní způsob vyjádření toho, že jsem připravená jít dál.
Po vystoupení si mě Jeremy odchytí. „Můžeš na chvíli ven?"
„Jasně," přikývnu. Posadíme se opodál na lavičku.
„Zpívala jsi krásně," pochválí mě.
„Ta písnička byla vzkaz pro tebe."
Jeremy mi pohlédne do očí a pousměje se. „Doufal jsem v to."
„Mluvila jsem s Naomi," přiznám.
„Já vím," kývne. „Ptal jsem se jí o čem, ale to mi neřekla. Prý to za čas poznám sám."
„Chtěla, abych ti dokázala, že už je po všem."
„A je?"
„Dneska večer jsem tě pozorovala s Naomi. Jak jsi jí objímal, sem tam ji políbil a hladil po vlasech. Vypadal jsi tak šťastně, víš? Ona stejně tak. Ten pohled se mi nelíbil," zasměju se. „Ale víš co? Mně je to jedno. Když ses se mnou rozešel a řekl mi, že jsem sobecká, začala jsem si toho na sobě všímat. Nechci být sobecká, Jeremy... Nechci být člověk, co myslí jen na sebe. Před pár měsíci bych ti dneska asi řekla, že tě miluju a že nechci, abys byl s Naomi."
„Což není pravda?"
„Je to pravda," namítnu. „Ale já to neřeknu. Předsevzala jsem si, že už nebudu sobecká. A když jsem tě viděla, jak se s ní směješ, chci ti dát šanci na štěstí. Mrzí mě, že to nebude se mnou, ale asi máš pravdu. Nejsem teď připravená na vztah, který ty vyžaduješ. Možná, když vám to s Naomi nevyjde, se za pár let setkáme a už budeme mentálně na stejné úrovni. A možná taky ne. Možná si prostě každý půjdeme vlastní cestou."
„Děkuju, Jade," pousměje se.
„A já děkuju tobě, Jeremy Scotte."