Pod hvězdami

24.KAPITOLA

JEREMY

Převléknu se do běhacího oblečení a vyběhnu si před školou trochu zaběhat. Od příjezdu Jade do města se mi celý život převrátil vzhůru nohama. Poprvé od Rose mě nějaká dívka zaujala, což s sebou ale nenese vždycky jen to dobrý. Zahrnuje to bolest, ztrátu, těžká rozhodnutí a smutek. A co se týče Jade, je toho ještě mnohem víc. Díky citům k ní jsem ublížil skvělý holce, která se mi od toho večera u Boba neozvala. Vím, že jsem si s ní ani neměl nic začínat, ale doufal jsem, že se možná díky ní přes Jade přenesu. Ale i když jsme s Jade skoro dva měsíce nemluvili, pořád to tu je. Ty pohledy, úsměvy a pocit, co mám v břiše pokaždé, kdy ji vidím nebo si na ni vzpomenu. Došlo mi, že se můžu snažit jakkoli, ale ty city prostě nepotlačím. Ona ale chodí s Tylerem. Vím to, ale je to něco, na co si nikdy nezvyknu. Její postoj k celé téhle situaci mě ale naprosto odrazuje. Vím, že taky nejsem nejrozhodnější člověk na světě, nebo že nedělám vždycky ta nejlepší rozhodnutí, ale když někoho miluju, umím to vyjádřit. Stojí mi to za tu snahu, i kdybych měl někomu ublížit. Ona Tylera nemiluje a přesto s ním chodí. Cítí něco ke mně, ale nemá odvahu to zkusit. Díky tomu vím, že už se nemá cenu snažit. Proč se snažit měsíce o holku, která o to zjevně nestojí? Kdyby o to totiž stála, dávno by se odhodlala a udělala to, po čem její srdce touží. Ona se ale řídí mozkem. Což mi nezbývá jen respektovat a posunout se dál.
Po jedenácti uběhnutých kilometrech se vrátím zpocený do bytu. Dám si rychlou sprchu, hodím na sebe čisté oblečení a rozjedu se do školy. Po dvou přednáškách zajdeme s Chrisem a Maddie na oběd.
„Prý ses rozešel s Grace," začne Chris, když nám přinesou oběd.
„Je mi to líto," přidá se soucitně Maddie. Těch šest týdnů, co jsme se s Jade nevídali, jsem s těmahle dvěma trávil dost času. Chodili jsme ven, na jídlo, k Bobovi. Hodně jsme toho napovídali a já se s nima dost sblížil. Zezačátku jsem měl pocit, že jsem jen třetí kolo u vozu, ale oni mi dávají dost jasně najevo, že to tak vůbec není. Maddie je skvělá holka a holčičí pohled na věci, kterými si zrovna teď procházím, mi často přijde vhod.
„To je v pohodě," mávnu rukou. „Nešlo o nic vážnýho."
„Upřímně jsem po tom Jadině vystoupení ani nic jinýho nečekal."
„Bylo to fakt tak zjevný?" zeptám se, i když už předem znám odpověď.
„Promiň, kámo, ale nebudu ti lhát. Bylo to klasický veřejný vyznání lásky, který očividně nepochopil jenom Tyler."
„Bylo to od ní krásný," podotkne Maddie. „A taky dost odvážný. Já bych si na to netroufla."
Chris se zamračí. „Takže ty bys mi jako nezazpívala, abys mi tím vyznala lásku?"
„Někde v soukromí možná," zazubí se Maddie a vtiskne mu pusu na rty. Chris se celý rozzáří a mně nezbyde nic než se nad tím jen pousmát. Líbí se mi, jak jsou šťastní.
Odpoledne, když se vrátím domů, narazím před domem na Jade. Vyklízí z auta nákup, tak jí s tím běžím pomoct. Chytnu jednu papírovou tašku a ona se na mě vděčně usměje.
„Akorát na čas," podotkne a pobídne mě, abych ji následoval. Doneseme nákup do jejího bytu a já jí ho pomůžu uklidit.
„Tak já už půjdu."
„Nechoď," zaprosí. „Nedáš si večeři? Jako za starých časů?" pousměje se.
Porozhlédnu se kolem, pohlédnu jí do očí a s výdechem přikývnu. Jade uvaří kuřecí na kari s rýží, na kterém si pochutnáme u stolu. Pak se přesuneme do obýváku, kde si sedneme na pohovku se skleničkou vína.
„Slyšela jsem, že ses rozešel s Grace. Chtěla jsem se ti za to omluvit."
„Proč by ses omlouvala?" nechápu.
„Protože kdybych nezpívala tu blbou písničku, nic z toho by se nestalo."
„Ten rozchod nebyl tvoje chyba, Jade," zavrtím hlavou. „Došlo by k němu tak jako tak. Možná ne tu noc, ale za pár dní určitě."
„Proč?" ptá se.
„Už jsem jí nechtěl dávat falešný naděje, víš?" pokrčím rameny.
Jade se mi podívá do očí a pronese, jako by mezi řečí: „Rozešla jsem se s Tylerem."
„Cože? Kdy?" vykulím oči. Srdce mi buší jako o závod.
„Večer po svatbě mojí sestry. Došlo mi, že ten vztah nemá budoucnost. Už mi není 15, abych byla s někým, koho nemiluju."
„Takže?"
„Takže nic," pokrčí rameny. „Jsem teď svobodná, nezadaná, otevřená všem příležitostem."
Náhle pocítím ten pocit, který mě v posledních dnech úplně opouštěl. Pocítím naději.
„To ale neznamená, že teď hned skočím do vztahu. Chci být chvíli nezadaná, urovnat si, co chci."
„Chápu," přikývnu.
„Víš, řekla jsem Tylerovi, že k tobě něco cítím," přizná.
„Tak to se divím, že mi ještě nerozbil hubu," zasměju se.
„Nechci, abys na něj byl nějak hnusnej. Aby ses vytahoval, že jsem se s ním rozešla kvůli tobě, protože nerozešla. Rozešla jsem se s ním, protože jsem ho nemilovala a protože to není ten pravý. Nebylo to kvůli tobě, měl bys to vědět."
„Beru na vědomí," přikývnu lehce zklamaně. Udělalo by mi větší radost, kdyby se s ním rozešla jen kvůli mně. Ale momentálně jsem vděčný i za tu malou naději, která ve mně svitla.

Tak ještě jedna bonusová, když jsou ty Vánoce <3