Pod hvězdami

39.KAPITOLA

JADE

Být zpátky ve svém rodném městě, vidět Jess každý den a každé odpoledne vídat Liama je jako splněný sen. I když to tu miluju, Los Angeles už mi chybí. Chybí mi lidi v něm. Rozhodla jsem se tu zůstat, dokud Jess neporodí, což by mělo být už za dva týdny. Jeremymu jsem se pořád neozvala a štve mě to, ale nemůžu se do toho dokopat. Vždycky si vzpomenu na Jareda a jak mu o něm musím říct a vycouvám. Proto taky trávím každé odpoledne s Liamem, protože s ním si na Jeremyho ani Jareda ani nevzpomenu. S ním mám pocit, že je mi zase 18 a nemám žádné starosti. Chováme se k sobě čistě kamarádsky a mně to tak vyhovuje. Často vzpomínáme na staré časy, chodíme se koupat, do kina nebo na večeři či na oběd. Máme si pořád o čem povídat a navíc mám pocit, že mu můžu říct cokoli. Možnost svěřit se mu se vším, co mi leží na srdce, je osvěžující.
Taky sem tam zajdu k Jane a Jordanovi, kteří si naplno užívají manželský život. Jsou šťastní a mně nezbývá nic než jim to závidět. Jackie je stejně potrhlá jako v 15ti a jediná její starost je, že jí odrůstá barva na vlasech nebo že má oloupaný lak na nehtech. Přijde mi, že tu čas utíká hrozně rychle a i když už jsem tu dva týdny, přijde mi, že tu jsem jen den. A i když si to tu užívám na 100 %, není večera, kdy bych si nevzpomněla na Jeremyho úsměv, na jeho polibky a pohlazení. Hrozně se mi po něm stýská.

V poledne se Jess vrátí domů s dvěma krabicemi s pizzou. Rychle je od ní převezmu, jelikož jí dělá problém se vůbec udržet na nohou.
„Už se zadýchám i u pomalý cesty z pizzerie," postěžuje si a plácne sebou na pohovku. Otevře jednu krabici a zakousne se do kousku šunkové pizzy. „Už aby se ta malá narodila, protože tohle už dýl nepřežiju."
„Za dva týdny už tu bude s námi," ujistím ji. „Přemýšlela jsem, že bych si koupila pejska."
Jess vytřeští oči. „Ty jsi se snad dočista zbláznila! Co budeš prosím tě dělat se psem?"
„Nechci žádného velkého, jen nějakýho malinkýho, kterýho bych mohla nosit v ruce."
„Jako například?"
„Šedobílého francouzského buldočka," zajásám.
„A jsi si tím jistá? Psi jsou nároční, neustále se dožadují pozornosti."
„Stejně žiju sama. Ve škole jsem jen pár hodin a pak už se můžu věnovat pejskovi. Už jsem si vyhlídla jednoho v nedalekém útulku. Jsou mu tři měsíce a je překrásnej."
„Neříkala jsi, že jsi o tom zatím jen uvažovala?" podotkne.
„No dobře, možná jsem o tom trochu víc než uvažovala," přiznám. „Ale já vždycky pejska chtěla a teď je na to nejlepší doba. Mám v životě takový zmatek, že by se mi v něm líbila jedna stálost, která mě bude milovat z celého srdce. Navíc poskytnu jednomu malému tvorečkovi z útulku milující domov."
Jess pokrčí rameny a sní další kousek pizzy. „Je to nepochybně krásný gesto, ale jsi si tím opravdu jistá? Je to závazek na několik let. Není to něco, co můžeš zahodit, když tě to přestane bavit."
„Jsem si jistá, Jess. Na sto procent."
„No tak jak chceš," svolí nakonec. „Přece jen jsi dospělá holka, tak víš sama nejlíp, co dělat."
„Vadilo by ti, kdybych si ho pořídila už zítra?"
„Pokud po něm budeš uklízet ty, tak ne," odvětí Jess s klidem. Je to úžasná sestra. Vždycky jsem věděla, že poutu mezi sestrami je výjimečné, ale to mezi Jess a mnou je ještě vzácnější.

„Pane jo, tys to fakt udělala," vydechne obdivně Liam, když vyjdeme z útulku s malým sladkým pejskem.
„Tys snad o mě pochyboval?"
„Ne," zavrtí hlavou. „Vždycky jsi dělala spontánní rozhodnutí."
„Ale Ellinka není spontánní," namítnu. „Pečlivě jsem si to rozmyslela."
„Ellinka? Tak se jmenuje?"
„Jo," přikývnu rozněžněle a pohladím ji po hlavičce. Má zavřená očka, takže asi spí. „Jídlo jsem mu pořídila včera a nakoupila jsem toho tolik, že mu to nejspíš vystačí na celej život," zasměju se.
„Jess je fakt dobrá, že jí to nevadí."
„Je to nejlepší ségra pod sluncem," pousměju se, když se posadíme ke stolku na našem oblíbeném hřišti. Položím si Ellinku na klín a hladím ji po hlavičce. Je tak drobounká, že by se mi vešla do dlaně.
„Vždycky jsem ti záviděl váš vztah. Nikdy jsem neviděl, že by se dva lidi tak moc milovali."
„Kdybys měl sourozence, možná bys to cítil taky."
„Ale tohle není jen o sourozenectví," namítne. „S Jane ani s Jackie si tolik nerozumíš."
„Ale to je tím, že Jane je o dost starší a Jackie je úplně jiná než já."
„No a to je ono. Většinou se nestává, že se narodí sourozenci, kteří jsou si tak podobní. Co se týče vlastností, samozřejmě."
„Jsem moc ráda, že mám to štěstí. Je to jedinej člověk v mým životě, na kterýho se můžu vždycky spolehnout. Kterej mi vždycky pomůže a dovolí mi přitáhnout do jejího bytu psa," zasměju se. „Je to nejlepší člověk, kterýho jsem poznala."
„Urazil bych se, ale tentokrát s tebou musím souhlasit. Ani my dva jsme neměli takoví pouto, jako máš s ní."
„Jsi hned po ní, neboj," mrknu na něj.
„Proč jsi vlastně jela za mnou, když jsi se dostala do milostných problémů?" zeptá se nečekaně.
Podívám se mu do očí a pokrčím rameny. „Protože i když mi Jess rozumí tak jako nikdo, nikdy do mě nebyla zamilovaná. Nezná mou duši jako ty."
„A nezklamal jsem tvá očekávání?"
„Ne," zavrtím hlavou s úsměvem. „Vždycky jsi má očekávání předčil."
„Jsem ráda, že jsi přijela, Jade," uculí se.
„Nápodobně."
Pohladím Ellinku po hlavičce a pak se znovu podívám na Liama. „A víš co? Ještě jednu bláznivinu udělám."