Pardon všem se moc omlouvám přeskočila jsem asi 4 kapitoly takžeto teď budou vycházet zpětně🤦🏻♀️
"Tak jak bylo?" Zeptal se Harry po chvilce
"Dobře" usmála jsem se "a jak u tebe?
"Taky dobře...pustili nás o dva dny dřív domů protože se začala šířit chřipka. Niall a James ji mají tak doufám že jsem to nepřinesl i já"
"A kde je Niall?"
"Zustal u sebe"
"Vy jste se pohádali co?"
"Ne, jen jsme chtěli předejít šíření chřipky"
"Takže pohádali"
"Trochu, ale bude to dobrý"
"To doufám" usmál se
"Co budeme doma dělat?"
"No tak zaprvé si musím přečíst tohle" ukázal na štos papírů na zadní sedačce" a pak už je to jen na tobě"
"No tak to fakt netuším" usmála jsem se
"Tobě je zima že máš ten rolák? Mám snad přidat topení?"
"N-ne je mi takhle akorát"
"Nejsi nemocná?" Sáhl mi rukou na čelo, ale já ucukla. "Ne nejsem" zaprotestovala jsem.
"Jen aby. Co ruka vůbec?"
"Jo asi bude v pohodě"
"No doma ti to zkontroluju ještě"
Protočila jsem oči, ale to už Harry parkoval před domem.
"Tak pojď" usmál se a já vylezla z auta.
Doma jsem šla do pokoje kde jsem si sundala rolák a na košili si vzala mikinu. Pár dní to budu muset vydržet.
Lehla jsem si na postel protože se mi motala hlava. Cítila jsem se docela unaveně.
------
"Niky!" Slišela jsem jak na mě Harry volá a to mě donutilo se probudit.
Okamžitě jsem vstala z postele a rozešla se ke dveřím. Byla to chyba protože se mi zamotala hlava a já se musela chytit o zeď abych nespadla na zem.
"Jsi v pohodě?" Zeptal se Harry když to viděl.
"Jojo jenom se mi zamotala hlava tochu to nic" nevěděla jsem jestli se snažím ujistit sebe nebo jeho, ale udělala jsem pár vratkých kroků abych se dostala ke stolu.
"Ty fakt nejsi v pohodě" stoupnul si a chytil mě podpaží. "Pojď tady si lehneš hezky" doprovodil mě na gauč.
Neprotestovala jsem.
"Pro jistotu ti změřím tlak"
"N-ne myslím si že je to v pohodě" začala jsem se zvedat, ale Harry mě opět postrčil na gauč abych si lehla.
"Chtěl jsem se ti podívat na tu ruku takže to vezmu přijednom"
Skočil si pro svoji tašku a začal z ní vyndavat teploměr.
"Sundej si tu mikinu nemrze tady"
"Je to nutný fakt?" Chtěla jsem nějakou naději, ale Harry mi ji nedal. Rozpustila jsem si vlasy a mikinu si sundala. Ničeho si zatím nevšiml. Ani nevím proč to tajím, ale přijde mi to lepší.
Harry mi obmotal šedou pásku kolem ruky a po chvíli se místností ozvalo tiché mručení.
"90 na 60" zahlásil a já věděla co to znamená.
"Ještě si tě poslechnu" vytáhl stetoskop.
Rozepla jsem si košili. Když si Harry nasadil tu věc do uší a přiložil ten kousek studeného kovu na moji kůži tak jsem se otrásla zimou. Oba dva jsme to ignorovali.
"Nejspíš v pořádku" řekl
"Co to znamená?" Zeptala jsem se
"Nebudu tě teď zatěžovat nejakýma krevníma testama ale,...."
"To se mi fakt ulevilo!" Vyjekla jsem
"Ehm..." vykašlal si
"Promiň"
"Řekni mi...kdy budeš mít svoje dny?"
"Měla jsem mít už dneska, ale furt nic" určitě jsem zrudla.
"Problém vyřešen. Dám ti nějaké vitamíny obsahující železo a mělo by se to spravit" usmál se
