"Do pr*ele, přesně o tomhle pocitu jsem mluvil" Bez rozmyslu vyběhl z auta a běžel za tím autem které narazilo do jakéhosi plotu.
Nevěděla jsem co dělat a tak šla za ním.
"Halo pane?" Slyšela jsem jak mluví na muže co řídil.
"Thomasi co mám dělat?"
"V první řadě se uklidni a podej mi lékárničku z auta"
Doběhla jsem pro lékárničku a přinesla mu ji.
Mezitím vytáhl z auta toho člověka a položil ho na zem.
"Halo pane!" Poplácal ho po tváři.
Pak přitiskl dva prsty k jeho krku.
Najednou se ozval nějaký křik. "Je tam ještě někdo." Zvedla jsem pohled a podívala se do auta.
Thomas už volal záchranku. Otevřela jsem zadní dveře a naskytl se mi pohled na malou holčičku.
"Ahoj." Rozepla jsem ji pas a vyndala z autosedačky. Všude bylo sklo.
Plakala a měla jsem pocit že to nejde zastavit.
"Za chvíli je tady sanitka."
Holčičku jsem postavila na zem. "Mám ti nějak pomoct?"
"Ne...je v pohodě. Bude dobrej"
"Je v bezvědomí!" Skoro jsem křičela.
"Fakt? To bych bez tebe nevěděl. Hlavně se uklidni"
Upřeně jsem se na něho podívala.
"Promiň" řekl
"Řekneš mi jak se jmenuješ princezno?" Mluvil na holčičku. Ta ale nepřestávala brečet.
Klečela jsem u ní a snažila se ji utišovat.
"Sakra"
"Co je?"
"Kde je ta sanitka?"
Začal s resuscitací. "Co se stalo?"
"Nedychá... nemá tep"
"Mám něco dělat?" Vyjekla jsem s plačícím dítětem na rameni.
"Jděte pryč"
"Jak pryč?"
"Prostě někam pryč"
"Thomasi on to nepřežije?"
"Niky řekl jsem že máš jít pryč. Můžeš mě poslechnout alespoň pro tentokrát?!"
Odešla jsem i s holčičkou za to nabourané auto.
Slyšela jsem jak se k nám blíží sanitka. Po chvíli už tu byla.
"Co tady máme?" Resuscitaci si přebral jeden ze záchranářů.
Vyšla jsem z poza auta. "Niky i tobě se něco stalo?"
"Ne mě nic Nialle" podala jsem mu holčičku. Vzal ji do náruče. "Nebyla jsi v autě?"
"Ne přijela jsem s Thomasem" ukázala jsem na druhé auto.
"Dobře. Kdyby jsi potřebovala něco probrat tak mi dej vědět."
"Děkuju." Rozklepanýma rukama jsem si dala vlasy pryč z obličeje.
"Niky?" Měla jsem pocit jako by na mě někdo mluvil z dálky.
"No?"
"Ahoj"
"Ahoj Nicku... nemáš být doma?"
"Mám službu. Lili je u Louise"
"Byla jsi u toho?" Vložil se do toho druhý policista
"S Thomasem."
"Pak si tedy popovídáme"
"Dobře."
"Kde je Thomas ?" Zeptal se. Začínalo pršet.
"Ještě tam" ukázala jsem směrem.
"Už jsem tady" Akorát přišel.
Policisté se nás ptali na nějaké otázky. Pak si vzali telefonní čísla a my jsme mohli jít.
Beze slov jsme došli do auta.
"Zemřel?" Zeptala jsem se tiše.
"Teď pojedeme ke mě. Nebo chceš pořád na to jídlo?"
"Jak chceš" dívala jsem se z okénka na kapky vody které po nem tekly.
"Takže ke mě."
Mlčky jsme dojeli až k jeho bytu. Zaparkoval na parkovišti. Vyšli jsme do prvního patra kde jsme nastoupili do výtahu.
Jela s námi nějaká starší paní.
"Pane doktore. No to mám radost že vás vidím. Já bych potřebovala jestli by jste mi zase...."
"Nezlobte se momentálně nemám čas."
Řekl chladně a my vystoupili z výtahu.
Zmocňovala se mě úzkost. Věděla jsem že když teď řeknu cokoliv tak to bude špatně. Ale zároveň mlčet nebude taky dobré.
Nějaké nápady ?✨
