Stála jsem s Jamesem uprostřed kuchyně. Naše rty byly celou dobu spojené. Dokonalý pocit.
Po chvíli jsme se dotáhli protože jsme oba potřebovaly vzduch.
"Páni" pritiskla jsem se k Jamesovy a obejmula ho. On mi objetí oplatil.
"Miluju tě" řekl a mě to vykouzlilo úsměv na tváři. "Já tebe" řekla jsem upřímně
"Vidíš že to funguje"
"Mám pocit že by to ještě trochu potrebovalo" uculila jsem se. James opět spojil naše rty. Začali jsme se líbat. Měla jsem pocit že se mi v břiše rozletělo snad tisíc motýlů.
Nevěděla jsem jakým způsobem jsme se dostali do ložnice, ale prostě jsme tam byly. Měla jsem takový pocit že se brzy začne schylovat k něčemu většímu. Nevěděla jsem jestli to chci.
"J-Jamesi?" Řekla jsem když jsme leželi na posteli v obětí.
"Děje se něco?"
Mimo to ze mi podbříškem projela další vlna bolesti tak nic "n-ne jen že
..." odmlčela jsem se
"Ano?" Řekl vážně a posadil se "co se děje? Bolí tě něco?"
"Ne já jen že..."
"Niky mluv"
"B-bojím se..." bylo to tak těžké říct. Pomalu jsem nevěděla co chci. Leželi jsme jen na posteli. Nechápu proč jsem myslela zrovna na tohle
"Čeho?" Zíral na mě udiveně
"N-něčeho víc"
"Myslíš sexu?"
"N-no" dívala jsem se na něj. "Navíc Harry by mě zabil a..."
"Pss" položil mi prst na pusu "to co ti teď řeknu si dobře zapamatuj ano? Nikdy bych po tobě nechtěl nic co by jsi ty sama nechtěla. Ano? Doufá že to víš"
"Ano já vím, ale stejně"
"Žádné ale"
"Nechci tě zklamat" to neni to správné slovo "ani ztratit"
"Niky, dívej se především na sebe. Nechci aby jsi se kvůli tomu cítila špatně dobře?"
"To je docela sobecký a já nechci být sobecká i když asi někdy jsem já...promiň"
"Neomlouvej se za co se omlouváš. Niky však ty nejsi sobecká" usmál se na mě a já mu věnovala smutný úsměv. Po tvářích mi tekly slzy.
"To nic není neplač" utíral mi slzy
"Děje se něco jiného? Nebo já nevím máš nějaký problém, bolí tě něco?"
"No" vzlykla jsem
"Ano?"
"Vlastně mě docela bolí břicho" brečela jsem dál
"Ehh...mám se na to podívat? Nebo?" Řekl nejiste
"N-ne to je dobrý děkuju" všechno co jsem teď potřebovala bylo objetí.
"Pojď sem" přitáhl si mě k sobě "chceš jet domu?"
"Asi ano" vzlykala jsem dál
"Dobře zavolám Harrymu" zvedl se i semnou a došli jsme pro mobil. Pak jsme si společně sedli na gauč. Ja k Jamesovy na klín
"Promiň" brečela jsem dál
"Neomlouvej se všechno je v pohodě"
James se domluvil s Harrym.
-----------
"Niky?" Cítila jsem jak mě někdo drží za paži
"Hmm" nejspíš jsem usnula u Jamese na gauči
"Nespi přijel jsem si pro tebe"
Až teď jsem si to uvědomila "ahoj Harry" věnovala jsem mu malý rozespalý úsměv
"Jak ti je" pohladil mě po tváři
"Fajn celkem" odkašlala jsem si a chtěla se zvednout do sedu, ale v břiše jsem ucítila hroznou bolest.
"Au" chytila jsem se za podbříšek a z očí mi zase tekly slzy. Tak moc to bolelo.
"Ukaž mi kde tě to bolí" řekl Harry a jednu ruku měl na mém koleni
"Bude to dobrý" řekla jsem mu
"Zatím to tak nevypadá" zamyslel se
"Opravdu bude"
"Bez odmlouvání" řekl a pomohl mi si opět lehnout.
"Takže kde tě to bolí?" Znovu se zeptal
"T-tady"ukázala jsem si na podbříšek.
"Dobře" Harry mI jemně prohmatal břicho
"Nevidím žádný problém...takže jedeme na specializovanou pohotovost"
"Jamesi?"
"Ano připojím se"
"Dobrá"
Nechtělo se mi do nemocnice. Byla jsem unavená a všechny nálady do jedné. Bylo to příšerné.
Harry s Jamesem mi pomohli do auta. Nemohla jsem už skoro chodit.....
