"Zvládneš to sama?" Zeptal se Nick když zastavil před nemocnicí.
"Uhm.." Vůbec se mi tam nechtělo...o to horší byl pocit že bych tu mohla potkat Jacka.
"Niky?"
"Co?...jo tohle promiň.." otevřela jsem dveře a vystoupila
"Ptám se tě jestli to zvládneš sama?"
"No uvidíme"
"Dobře tak držím palce... měj se"
"Díky...ty taky" Mávla jsem na něj a on odjel... výborně.
Párkrát jsem se nadechla a zopakovala si v hlavě větu 'Dobrý den.. hledám Harryho Stylese'
Po té jsem teprve vstoupila dovnitř. Drobnější blondýnka seděla za pultíkem a něco zapisovala do počítače.
"Dobrý den... potřebujete něco?" Zeptala se mě hned jak si všimla mojí přítomnosti.
"Dobrý den... já tady hledám Harryho Stylese"
"Pan doktor právě vede operaci... mám mu něco vyřídit? Nebo vy jste nemocná?"
"No.."
"Poslouchám"
"Měla jsem jít na rentgen, ale tak raději na něj tady počkám"
"Víte co? Já zajdu na sál zjistit na jak dlouho to ještě bude a vy se tady zatím posaďte" usmála se mile
"Jste hodná...moc děkuju" byla jsem ráda že si můžu sednou. Motala se mi hlava.
Vybrala jsem si místo přesně u zdi a chvíli seděla a dívala se do prázdna. Předemnou byla betonová zíďka tak to možná vypadalo ještě hůř než to ve skutečnosti bylo.
"Slečno jste v pořádku?" Zvedla jsem pohled opět na tu sestru
"Ano... jenom se mi trochu zamotala hlava" snažila jsem se o úsměv.
"Panu Stylesovi to bude ještě chvíli trvat...tak nechcete alespoň zatím vodu?"
"Kdyby jste byla tak hodná" chtěla jsem si stoupnout, ale nevyšlo to...moc se mi motala hlava a já letěla k zemi. Měla jsem snahu se zachytit o tu malou zeď co tu byla, ale marně.
"Sanitáři! Můžete někdo!" Slyšela jsem jak ta žena křičí. Tohle je snad moje noční můra.... víc už jsem nedokázala vnímat.
~~~~
"Uhm" procitla jsem
"Niky?" Slyšela jsem ten povědomý hlas... proč zase já?...
"Ano?" Řekla jsem tiše a rukou si promnula oči
"Výborně" usmál se.
"Co se stalo?" Vydechla jsem
"Omdlela jsi" James si přisedl na lehátko kde jsem ležela. "Bolí tě něco?" Zeptal se.
"A-asi ne"
"Dobře..." Obešel lehátko a vzal si nějaké věci. "Přijde se na tebe podívat náš kardiolog" usmál se.
"To je výhra"
"Je to kapacita"
Nic jsem mu na to neřekla. Jen dále ležela a dívala se do stropu.
"Napij se džusu... potřebuješ to" Podal mi kelímek.
"Děkuju" mírně jsem se usmála a posadila se.
"Opatrně" ruku mi položil na záda.
"To je zase den tohleto!" Otevřeli se dveře a v nich stál ten modrooký doktor. "Zdravim... doufám že neruším pane kolego" spustil na Jamese. Ten si stoupl a udělal krok dozadu.
"Samozřejmě že ne"
"To jsem velmi rád."
Přemýšlela jsem o tom jestli by to opravdu mohl být můj táta.
"Tak co to tady máme?"
"Spíše jen preventivně"
"Dobrá...tedy" Do uší si dal stetoskop a druhý konec mi začal přikládat k hrudníku.
"EKG máme?"
"Tady" James mu podal nějaké desky s papíry
"Myslím si že je všechno v pořádku"
"Dobře... děkuju za konzultaci" James si vzal desky zpět.
"Bez problému...kdyby bylo příště něco zajímavějšího...."
"Dám vědět"
"Nashle" opustil místnost.
"Kapacita" zasmála jsem se. Ale hlavou mi stejně pořád vrtalo jestli by to nemohl být on.
Kdo stále žije? 😏😂 Omlouvám se že strašně dlouho nic nebylo....😅
Někdo nějaké nápady?
