92. Broken Lift

225 11 2
                                    

"Tak pojď" Chytil mě Harry kolem ramen a vedl mě ven ze dveří. Byla jsem pořád smutná z Jacka...Nešlo tomu zabránit

Louis se k nám připojil až na konci chodby.

"Promiňte že to tak trvalo...dočasně zavřeli porodnici ve vedlejším městě tak jsem jim ještě pomáhal" vysvětlil, ale já to moc nevnímala "Jacku?!" Vyjekla jsem...na konci chodby šel blonďatý kluk měl na sobě šedou mikinu a dlouhé černé kalhoty. V uších měl sluchátka.

"Jacku?!" Vyjekla jsem znovu

"To není Jack" Odfrknul si Harry

"To je Jack!" Vymotala jsem se z Harryho obětí a rozběhla se za ním. On mezitím stihl zajít za roh chodby.

Běžela jsem, ale v tom se mi do cesty připletlo cosi a já letěla k zemi. "au" dopadla jsem na tvrdou podlahu.

"Niky? To snad není možný...Já už chci domu a vyspat se" Složil si Harry obličej do dlaní

Já jsem si sedla a všimla si žlutočerné pásky. Kdo by sakra dával schod doprostřed chodby.

"Myslíš že můžeme domů bez toho aby jsi si ublížila?"

"To byl Jack" z očí mi začali téct proud slz. Už zase. Mírně jsem k němu zvedla hlavu.

"Pojď si sednout tady na židli"

"N-ne já....Jack je tady někde v nemocnici musím za ním"

"Krvácíš z nosu pojď si sednout"

Jemně jsem si otřela nos rukou a podívala se na ní. "To je k-krev"

"Opravdu?"

"J-je mi nějak di....." dál už jsem viděla jen černou tmu

--
"Niky?!"

"Hmm" Procitla jsem. Seděli jsme nejspíš v Harryho ordinaci.

"Už bych opravdu rád domů"

"Já taky" řekli jsme nastejno s Louisem

"Jak ti je?"

"Jo asi lepší" Ještě mi otřel nos sterilním čtvercem.

"Že to byl Jack?" opřela jsem si hlavu o zeď

"Já nevím Niky" Mezitím vyhodil všechny věci do koše

"Takže přiznáváš že to mohl být?"

"Říkám ti že nevím" zasmál se a pomohl mi dolů.

Pak už jsme s všichni opustili nemocnici a žádného Jacka bohužel Nepotkali.

----------
O nějakou dobu později.

"Ale Harry"

"Žádné odbmlouvání prostě si pro ty výsledky skočíš k Jamseovi."

"Může jít Jimmy semnou?"

"Nemůže budu ho tady potřebovat"

"Ale prosím já nechci sama"

"Ni za chvílí nám přivezou případ...musíš se osamostatnit taky trochu"

"To bych ráda, ale ne u Jamese"

"Neodmlouvej ty kecko" Spěšně mě obejmul a pak už se museli jít věnovat svojí práci

Musela jsem si jít vyzvednout výsledky těch hloupých testů k Jamesovi jako by to nemohl dát Harrymu.

Došla jsem dlouhou chodbou dozadu a zavolala si výtah. Když konečně přijel tak se za velikého šramotu otevřeli dveře. Nastoupila jsem dovnitž. Byla tam těhotná paní a kluk v kapuce. Super.

Stoupla jsem si mezi ně a počkala až někdo z nich zmáčklne číslo do kterého pojedeme. Celá tahle situace byla dost zvláštní.

Pomalu jsme se rozjeli směrem nahoru. Sama jsem nevěděla jaké patro vlastně potřebuju

Výtah se po chvíli zastavil ale dveře se neotevřeli. Rozhlédla jsem se. Paní začala něco říkat když v tom se zhasli světla. "Co to sakra je?" Slyšela jsem Jackův hlas. Cože?!

"Jacku?"

"Niky?"

"Co tady sakra děláš?!"

"Potřeboval jsem ještě nějaké věci si tady zařídit, ale nechtěl jsem aby jsme se potkali a nebolelo to ještě víc. "Víš jak moc to bolelo?" Tak nějak jsem k němu došla a snažila se ho obejmout.

Najednou jsme uslyšeli jakýsi zvuk.

"J-Já asi začínám rodit" Povzdychla si paní......



Právě vyšla i nová jednodílovka u mě na profilu. Budu ráda pokud mi napíšete nějaké vaše přání o čem bych měla napsat :)

Dr. Styles IIINơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ