122. Silent household

156 17 9
                                    

"Co bych měl podle tebe asi jako vědět?!"

"Řekni mi to!"

"A co? Když nic nevím"

Pořád jsem ho držela za zápěstí.

"Tak takhle nemluv"

"Nechápu k čemu ti to bude"

"Prostě mě to zajímá"

"Nemůžeš si najít nějakej jinej...normalní koníček jako holky v tvém věku a ne si tady hrát na nějakýho detektiva? Nikomu tím nepomůžeš! Je to od tebe fakt hnusný a mám toho dost! " Zvýšil hlas.

"Prosím?" Tohle byla poslední kapka

"Ne.. promiň já..."

Stála jsem tam a dívala se na něj. "Dobře...." Pustila jsem jeho zápěstí.

"Niky... promiň" snažil se mě chytit za ruku.

"Nech mě! Můžeš odejít!"

"Niky...no tak.. promiň"

"Jacku odejdi!"

"Ne to neudělám...nechci o tebe přijít"

"Fajn tak to udělám já! Nazdar!"

Sebrala jsem se. V chodbě jsem si vzala bundu a boty. Jack šel zamnou.

Otevřela jsem dveře a vyšla ven.

"Niky no tak...promiň" Doběhl zamnou.

"Nech mě být!!" Z očí mi tekly proudy slz.

"No tak... nechtěl jsem ti ublížit"

"Už se stalo!"

Jack se zastavil.

Šla jsem pořád dopředu. Nevěděla jsem ke komu jít.
Mobil jsem nejspíš nechala doma.

Po chvíli jsem si sedla na lavičku a opřela se.

"Niky...no tak prosimtě" vrátil se Jack.

"Ty jsi neodešel" chytil mě za zápěstí.

"Moc se ti omlouvám"

"Pusť mě"

"Niky pochop to!"

"Já?! Snad ty!" Snažila jsem se uvolnit si svojí ruku, ale držel mě příliš pevně.

"Niky"

"To bolí Jacku!" Vyjekla jsem a dala mu ránu pěstí. "Au, sakra!"

"Co je? Jseš v pohodě?" Zeptal se jako by ho to vůbec nebolelo

"Nestarej se" konečně mě pustil

Chytla jsem se za pravé zápěstí. Tohle jsem asi přehnala. S pláčem jsem se rozeběhla domů.

~~~
Otevřela jsem dveře a zamkla zasebou. Šla jsem ke svému pokoji. Harry právě přicházel z ordinace.

"Niky?"

"Jsem v pohodě!" Vyjekla jsem a praštila za sebou dveřma.

Harry ani nezaklepal a vešel dovnitř.

"Co se stalo? Pohádali jste se?" Začal se vyptávat a sedl si ke mě na postel.

"To už je teď jedno" brečela jsem a přitom měla hlavu schovanou v polštáři.

"Ale...no taak" začal mě hladit po hlavě.

"Chtěla bych najít svýho pravýho tátu...a řekla jsem mu o tom...a prostě jemu se to nelíbilo"

"Tak mě se to taky nelíbí. Budeš se kvůli tomu trápit a tak, ale zakazovat ti to nemůžu"

"Kdyby mi řekl tohle tak by to bylo v pohodě, ale on hned začal být proti a tak"

"Netrap se tím už"

"Ale chápeš jaký to je? Chtěla bych prostě vědět kdo to je.. stejně jako ty víš kdo jsou tvoji rodiče"

Po chvíli jsem se otočila. Harry mi setřel slzy z tváří. "Vždyť já to chápu"

"Opravdu?"

"To víš že jo"

Přišoupla jsem se blíž k němu. Obejmuli jsme se a ještě si chvíli povídali.

~~~
"A teď už pojď... za chvíli se vrátí Nick s Lili... chtěl jsem něco uvařit, ale tak mi alespoň pomůžeš" usmál se.

"Jo... já určitě" zápěstí mě pořád bolelo, ale rozhodla jsem se to ignorovat.


Myslíte si že bude chtít Niky Jacka zpět?🤔

Dr. Styles IIIOn viuen les histories. Descobreix ara