Ráno:
Probudila jsem se okolo deváté. I přes to že jsem spala takovou dobu jsem byla unavená a docela i protivná.
Vtala jsem a šla si vyčistit zuby. Udělala jsem si ranní hygienu a došla do kuchyně.
"Dobré ráno jak ti je?" Zeptal se Louis
"Dobré ráno...docela to ujde" usmála jsem se.
"Cítíš se líp?"
"Docela jo...akorát mě bolí hlava" opět mi sáhl na čelo.
"Na horečku to nevypadá"
"Doufejme" zazubila jsem se.
"Co si dáš na snídani?" Zeptal se
"To nevím"
"Můžu ti udělat třeba tousty nebo vejce...pak tady jsou jogurty nebo nějaké pečivo? Stačí si vybrat"
"Myslím že si dám nějaký jogurt"
"Dobře takže....jahoda, borůvka, broskev?"
"Borůvka"
Louis mi podal jogurt. Najedla jsem se a dala si čaj.
Pak mi zase změřil teplotu. Byla zvýšená.
~~~~~
Seděli jsme s Louisem na gauči. Bylo už odpoledne. Pomalu se začínalo stmívat.
Měla jsem pocit že venku prší, ale nebyla jsem si jistá.
"Co kdybych zavolal tvýmu doktorovi aby se tady zastavil" řekl Louis najednou
"Cože?" Vyvalila jsem oči.
"Nechci nic podcenit a tohle se mi opravdu nelíbí"
"Já..to....."
"Co?"
"Ne to nejde...už ho nechci nikdy vidět"
"Koho?"
"Jamese"
"To je ten tvůj kluk....je mi nesympatickej, ale že by byl nějak zlej to se mi nezdá" řekl klidným hlasem.
"Podvedl mě" Louis se na mě podíval. "Skoro jsem se s ním vyspala a on....prostě měl ještě někoho jiného s kým jsem měla řekněme lepší vztah"
"To mě mrzí" řekl litostivně
"To je jedno už...stalo se" snažila jsem se přesvědčit že říkám pravdu...
"Můžu dostat jeho telefonní číslo?"
"Proč?" Zeptala jsem se, ale on nic neřekl.
Po chvíli jsem ho našla a podala mu telefon. On si ho napsal a vratil mi můj zpět. Odešel do kuchyně.
"K čemu to chceš?" Zase neodpověděl.
"Louisi no tak" vstala jsem, ale motala se mi hlava.
Udělala jsem pár vratkých kroků. "Jestli mu jdeš volat tak to pros...." letěla jsem k zemi.
.
.
.
.
"Au" sedla jsem si na podlahu
"Jsi v pohodě?!" Vyjekl
"Asi jo" opřela jsem se zády o zeď
"Co jsi dělala?"
"Zamotala se mi hlava"
Louis mě chytil za paži. "Pojď zpět..celá horší. Ten tvůj James tu bude tak za patnáct minut"
"Já nechci zrovna jeho"
"Niky" nadechl se
"Lou to mi nemuzes udělat"
"Co když ti je něco závažného hmm?"
"Určitě ne" zkoušela jsem psí oči, ale nic nezabíralo.
Po chvíli už někdo zvonil. Louis se zvedl a došel otevřít. Slyšela jsem tak známý hlas. Proč tohle udělal.
"Ahoj Niky" řekl James jako by nic
"Ahoj" řekla jsem spíš smutně. Pořád jsem ho milovala akorát teď mi to opravdu došlo. Proč se tohle děje rekla jsem ssi znovu.
"Tak copak ti je?" Začal používat ty víc zdrobnělá slova.
Podívala jsem se na Louise jestli tohle myslí vážně.
"Niky nech toho" okomentoval můj obličej.
James stál nademnou. Nejraději bych si teď přetáhla deku přes hlavu a dělala že tu nejsem.
"Od včerejška má tak nějak horečku. Motá se ji hlava a je celá taková bledá" přerušil ticho Louis.
"Děkuji" řekl James a já si opravdu přetáhla deku přes hlavu.
