Neeee. Byla jsem zoufalá. Rozběhla jsem se, ale zakopla.
Tohle je snad mezinárodní nejhorší den v roce rozbrečela jsem se.
Přes ostrá světla auta jsem toho moc neviděla akorát obrys postavy muže. Blížil se ke mě. Měla jsem pocit jako bych ho už někdy viděla.
Moc jsem se bála měl u pasu zbraň a blížil se blíž a blíž.
"Niky jsi to ty?" Seděla jsem na chodníku a z očí mi tekly slzy.
"Niky?" Zopakoval znovu. Měl milý hlas který jsem od někud znala. Kýval jsem na souhlas. Znal moje jméno.
"To jsem já Nick už jsme se potkali"
"Jo už si vzpomínám"
"Tak pojď vstávej" podal mi ruku.
Udělala jsem pár vratkých kroků "au" asi jsem si udělala něco s kotníkem.
"V pořádku?" Zeptal se
"Snad to bude"
"Co tady děláš vůbec?" Zeptal se
"Těžkej den" pokusila jsem se o úsměv.
"Jestli máš zájem tak si o tom můžeme promluvit"
"Spíš ne, děkuju" otřela jsem si slzy. Nick mi podal papírový kapesník. Poděkovala jsem
"Pojď odvezu tě domů" usmál se
"Děkuju" sedli jsme si k němu do policejního auta.
"Jinak byl bych radši kdyby jsi mi tykala" usmál se
"To mi moc nejde" taky jsem se usmála.
"Jak jsi mě poznal?"
"Jak jsem tě poznal?"
"Ano"
"Dobře si pamatuju jak kdo vypadá víš?"
"To je...fascinující"
Nick se zasmál. Bylo to pro mě něco zvláštního.
"Kolik ti je?" Zeptala jsem se jen tak
"Existuje tolik otázek a ty se zeptáš zrovna na tuhle" zasmál se
"Promiň nemusíš odpovídat"
"Jsem o dost starší víc než ty" usmál se.
Celou dobu než jsme dojeli před máš dům jsme si povídali. Nakonec jsem mu řekla to o Jamesovi a že jsem neměla peníze na autobus.
Přiznal se mi že byl jeden čas blázen do psychologie. Naučil se snad vsvšechno co šlo. Teda alespoň mě to tak přišlo.
Řekl mi že kdybych někdy potřebovala pomoct nebo tak tak že mu mám napsat.
Když zastavil před naším domem tak obešel auto a pomohl mi ven. Kotník mě pořád bolel.
"Teď nech mluvit mě" mrkl na mě a já mlčky přikývla.
Nick zaklepal na dveře. Po chvíli je Harry otevřel.
"Dobrý den pane Stylesy"
"Dobrý den?" Řekl trochu nechápavě. "Stalo se něco...doufám že Niky nic neprovedla nebo tak" bylo na něm vidět jak je nervózní.
"Vaše dcera se dopustila vážného přestupku pane" odkašlal si
"Niky?" Podíval se na mě a pak zpět na Nicka
"Stala se strašná věc..." odmlčel se.
"Tak co se stalo?!" Harry už začal naléhat a mě ho bylo líto.
"To stačí" vyjekla jsem po chvíli a obejmula ho
"Co ze?" Zeptal se
"Nic se nestalo Nick si dělá srandu"
"To jsou ale blbý vtipy tohle to" řekl Harry a obejmula mě nazpět.
"Nebude lepší si tykat?"
"J-jo jasně já jsem Harry"
"Nick" podali si ruce.
"Co se teda vlastně stalo?" Zeptal se Harry
"Nechcete si to říct uvnitř u čaje?" Zeptala jsem se
"To by jsme mohli" usmál se Harry
Nick taky souhlasil. Trochu jsem kulhala, ale zase tolik to nebolelo.
Začala jsem vysvětlovat všechno okolo Jamese a May...Nick se toho ujal až u části kdy jsem ležela na chodníku.
"Udělala jsi si něco s kotníkem?" Vyjekl Harry
"To je to jediný co jsi si zapamatoval?" Zasmál se Nick
"Já jsem si říkal že divně chodíš"
~~~~~~
PŘEČÍST!
--> Dostala jsem takový nápad. Harry začal pracovat na novém místě - pohotovost a chtěla bych to nějak oživit i dalšíma postavama.
Kdyby jste měl někdo zájem tak si můžete vymyslet postavu s diagnózou co se hodí na pohotovost a já to pak třeba s vaším vymyšleným jménem, věkem, (můžete si říct i šťastný/špatný konec atd.) napíšu do příběhu.
Tak jestli máte někdo zájem tak budu ráda když mi to napíšete sem do komentáře a nebo do zpráv :)
(Ps. Nemusí to být jen k Harrymu :))
