All I ask for is a little bit of pain

43

Vracel jsem se od Tylera totálně na sráč. Nesnášel jsem ho za to. A sebe taky. A pak taky ten fakt, že jsem musel volat Troyeovi, aby mi zavolal taxi, protože jsem si nebyl schopný najít v mobilu znovu jeho adresu. Vlastně jsem si ani nedokázal vzpomenout, co všechno jsem Tylerovi řekl. Všechno? Ne, to nejspíš ne. A taky byl opilej, což bylo vlastně dobrý, svým způsobem, protože by si pak nemusel nic pamatovat. Ani to, jak jsem pak s Troye volal. Určitě jsem ho oslovil jménem. Mockrát. Kurva.

Nemotorně jsem Tylerovi zamával a zapadl do auta před domem. Bylo mi zatraceně mizerně. Z toho všeho. Z alkoholu. Z toho, že jsem si nedokázal vzpomenout na naši konverzaci s Tylerem. A pak taky hlavně a především z toho, že jsem netušil, jak na tohle celý zareaguje Troye. Neopíjel jsem se často. Vlastně jsem to ani neměl moc rád. Nebo možná vůbec. Jenže teď jsem si připadal až moc uvolněně. Bez Andyho. Bez zákazů. Nedokázal jsem tomu odolat. Možná jsem prostě jen nikam nesměl chodit sám. Bez Pána. Jo. To znělo rozumně. Už nikam bez Troye. Což znamenalo odstěhovat se na druhej konec světa, protože kdyby nás spolu měl někdo vidět, tak by moje ego muselo spáchat sebevraždu. Všechno se to stalo tak sakra moc rychle. Neměl jsem se k němu vůbec stěhovat. Byl to nesmysl. Udělá ze mě teď milion malých Connorů a jistě mě předtím ještě ošuká, abych si i po znovuzrození pamatoval, že tohle se dělat nemá. Zlej alkohol.

Poděkoval jsem taxikáři a zavrávoral hned po tom, co jsem vystoupil z auta. Neměl jsem nejmenší ponětí, kdy se tu Troye objevil, ale dalo mi to ještě větší facku, než ten dokonalej, čerstvej vzduch. Pomalu jsem vydechl a zaklonil hlavu. Tak dobře. Hlavně se nechovat jako král kreténů. Nechtěl jsem si to teď ještě víc pokazit.

„Chceš být ještě venku?" promluvil konečně a já si až v tu chvíli uvědomil, že už tady dávno nebylo žádný auto a že jsem nejspíš musel jen tupě zírat nahoru.

„Možná si tu radši ustelu a ráno se zahanbeně odplížím," zaskučel jsem a dřepnul si na zadek. Kdyby teď pomohlo všechno vyzvracet, tak to udělám. Bez přemýšlení. „Zní ta jako dobrej plán, nemyslíš?"

„Harry měl vlastně pravdu," prohodil tiše a pomalu ke mně došel. Nevnímal už jsem jeho blízkou přítomnost za zlou, ale stejně mě to dost vyděsilo. Nevěděl jsem, jak špatně tohle bude brát. Mohl bych klidně skončit v té místnosti ve sklepě a výjimečně jsem to teď vážně nechtěl.

„Říkal něco?" otočil jsem k němu rychle hlavu a protřel si oči. Bože, světě, svůj chvilku! No jasně. Musel ho na to upozornit. Bylo to jasný jak facka. Žádnej normální Pán by mě nechtěl a Troyeovi to taky konečně došlo. Možná se prostě oběsím na nějaký z těch větví tady.

„Jo," zasmál se a tahal mě na nohy. „Že srnčata nemaj chlastat. Teď pojď," vydechl tiše a táhnul mě pomalu do domu. Neodmlouval jsem. Neměl jsem na to energii. A taky jsem měl pocit, že se pozvracím, jestli ještě otevřu pusu. Za tohle Tylera zabiju, jestli se dožiju rána.

Troye mi pomohl nahoru do mého pokoje a nechal mě si lehnout do postele. Ani mě nenutil se převlékat, což bych od něj nečekal. Možná byl taky opilej. Vtipná představa.

„Donesu ti teď vodu, dobře? Ani se odsud nehneš, jasný?" zadíval se na mě zamračeně a já se musel silně kousnout do rtu, abych se nezačal smát. Všechno teď bylo vtipný. Úplně všechno. I ty jeho kudrliny, který mě dřív štvaly, protože mi připomínaly Andyho. Dneska ale byly fakt legrační.

„Jasný," zamumlal jsem opatrně a začal se svlékat. Vedro. Bylo tam neskutečný vedro. A taky myslím, že nade mnou protočil oči. Nezdvořák. Uchechtl jsem se a zůstal v posteli ležet jen ve spodním prádle. Ani nevím, jestli jsem někdy byl opravdu tolik opilý. Nejspíš ne a bylo to neskutečně děsivý. Bál jsem se, že budu zvracet. Kdyby se mi tohle alespoň stalo jinde. Pozvracet se ve vlastní koupelně? Pohoda. To nebylo tak děsný. To prostě člověk uklidí. Jenže kdyby se mi tohle mělo stát tady? Trapas. Nejhorší ze všech

„Tohle vypij. Pomalu. Opravdu pomalu," upozornil mě a podal mi skleničku plnou vody, ve které plaval zbytek šumivého prášku.

„Rozhodl ses, že mě radši otrávíš?" zasmál jsem se přihlouple a začal pomalu pít. Ve skutečnosti mi bylo spíš trapně. Choval se ke mně hezky, toleroval všechnu tu moji omezenost a já přijel oželej jak doga. „Díky," šeptl jsem nakonec a vrátil mu prázdnou skleničku.

„Nechám otevřený dveře na chodbu," přikývl a vzal si ji ode mě. „Ráno tě z toho nějak dostanu. Kdyby cokoli, tak na mě zavolej."

„Počkej," zarazil jsem ho nejistě a vyhrabal se pomaličku do sedu. „Ty se na mě nezlobíš?" zamrkal jsem zaraženě. Opravdu nepůsobil nasupeně. Vlastně spíš naopak. Divný.

„A za co přesně? Že ses opil?" zasmál se a zavrtěl hlavou.

„No. Jo. S Tylerem. A ráno budu mít kocovinu," zakňučel jsem a přitáhl si kolena k tělu. Mrzelo mě to. Chtěl jsem do herny. Měli jsme mít zítra ještě volný den a já to takhle posral. Nechtěl jsem zpátky do práce. Ne teď, když tam měli být nováčci.

„Tyler? Ten z recepce?"

Jen jsem přikývnul. Neměl jsem odvahu na víc.

„Je to zatracená drbna," uchechtl se a pomohl mi si znovu lehnout. „Ne, Connore. Nezlobím se. Jsi mladej. Není nic špatnýho na tom někam vypadnout a opít se. Vrátil ses zpátky, navíc v rámci možností v pořádku, takže není co řešit. Teď spi, okay? Ráno tě z toho nějak dostanu."

„Jenže svět se točí úplně všema směrama a je to fakt odporný a já moc chtěl, abychom šli zítra do herny, protože v pondělí na to nebude čas," zakňoural jsem a převalil se na bok. „A asi budu zvracet"

„Jasně. Asi," postěžoval si tiše a dotáhnul mě do koupelny. „Je to v pohodě, postarám se o tebe. Jen v klidu," zamručel a hladil moje záda. Nechápal jsem to. Nic z toho. Navíc se mu už nikdy nebudu moct podívat do očí. Zvracet před Pánem bylo trapný. Nejvíc na světě.

„Spíš jsem čekal, že mi za to seřežeš zadek. Seš fakt kámoš," špitl jsem a spláchnul, otíraje si hloupě toaletním papírem rty. Tohle byl jen sen, že ano? Nedělo se to. Nesmělo. Přál jsem si umřít. Opravdu moc.

„Neřekl jsem, že si tě v herně nevychutnám," pousmál se a dal mi mokrý ručník za krk. „Příště si to ale budeš muset vydupat jinak. Dvakrát to fungovat nebude"