Pro svůj sen udělám vše

Není to tak lehké II

Vyndala jsem svůj BJ a podívala se na ten nekončící seznam a pak můj pohled smutně sjel na pěkně ustlanou postel, následně na kafe ze kterého se ještě kouřilo. Otevřela jsem okno, abych se alespoň trochu probrala. A začala.

Projela jsem stránky akademie věd a nejvíc mě zaujalo měření reliktního záření.  Vypsala jsem si důležité pojmy a následně jsem si začala hledat něco o reliktním záření. Na novou stránku svého BJ jsem si začala vypisovat věci o reliktním záření. Pak jsem to projela a zjistila jsem, že by to mohlo být zajímavé. Úplně si sice nejsem jistá, jestli půjde o analýzu dat z nějaké družice, a nebo z nějakého detektoru na zemi, ale to je jedno. Navíc to zavání plazmatem a to mě láká. A obecně jde o výzkum Vesmíru, toho raného. 

Začala jsem si hledat požadavky pro žádost o projekt a hodila jsem to do Wordu. Ihned jsem začala pod jednotlivé body psát proč to chci dělat. Sice jsem se nikde nezmínila o tom, že chci do NASA, protože mi připadá, že alespoň tady v Česku se na to všichni dívají skrz prsty. Je to jako kdybych řekla, že chci být dánskou princeznou. Jaká je šance, že by si mě dánský princ vybral? Ale nebála jsem se rozvášnit ohledně fyziky. 

Po dopsání posledního bodu jsem byla rozprouděná, ale věděla jsem že si musím dát pauzu, než to začnu opravovat. A tak jsem si mezi tím projela kartičky na dějepis. Při druhém projíždění jsem bohužel zjistila, že je jich vážně moc  a že nic neumím. Vzhledem k tomu, že další dějepis máme už ve čtvrtek, tak jsem rozdělila kartičky na půl a začala projíždět jenom tu první půlku (tu druhou jsem si plánovala naučit se ve středu). Projela jsem si ty kartičky ještě jednou a něco v té hlavě uvízlo, tak jsem to ještě rozdělila na menší hromádky a projížděla dokud jsem je neuměla všechny, pak jsem šla na další. Mezitím jsem dopila kafe, ale jedna hromádka stále zbývala. Musím se to naučit. Musím mít skvělé známky a být prostě dobrá. Do projela jsem kartičky a druhou půlku dala do tašky. 

Pak jsem si šla udělat další kafe a jela jsem dál. Na nástěnku před sebe jsem si hodila logo NASA. A tak jsem se jala čtení té žádosti. Poupravila jsem pár krkolomných vět. Pak jsem si to ještě dvakrát pročetla a znovu zkontrolovala, že tam je vše.

Dokument jsem uložila a nastavila si budík o hodinu dřív, což znamená za 4.5 hodiny, jak hrdě hlásal mobil. Vyčistila si zuby a usnula. 

Ráno jsem byla úplně mrtvá. Tak jsem se šla probrat sprchou. Vytiskla jsem tu žádost a projela jí v papírové podobě (přeci jenom v papírové podobě člověk občas najde víc chyb než na monitoru). Poznamenala jsem si změny (u toho jsem snídala) a šla to znovu vytisknout. Pak jsem si ještě projela data ze včera a šla do školy. 

Ve škole jsem hrdě odevzdala projekt o velké přestávce, a hlavně jsem to nikomu neříkala, chci vidět Martinův pohled, až zjistí, že jsem se taky přihlásila. 

V pátek prý píšeme z matiky a další týden máme naplánované testy snad ze všeho. Nejhorší je že za týden píšeme v jeden den z angličtiny a němčiny. Nesnáším když jsou testy z různých jazyků po sobě. A ještě jsem se chtěla podívat na astronomickou olympiádu.

Ve škole jsme měli naštěstí jenom sedm hodin a díky termohrnku plném kávy jsem ho přežila.