Dotek smrti [HP FF]✔

67. kapitola - Nejvyšší

Probudila jsem se v nějaké posteli. Nakrčila jsem obočí a rychle vyskočila na nohy. Bolela mě hlava, a proto jsem se musela přichytit čela postele. Celý svět se mi točil, ale já se to pokusila ignorovat. Musím pokračovat dál. Jestli jsem splnila svou zkoušku, znamená to, že jsem se dostala k Nejvyšším. Musím je najít a zjistit, jak porazit smrt. Už není cesty zpět.

Vydala jsem se do slabě osvětlené chodbičky, která vyústila do rozlehlé místnosti se třemi trůny postavenými u protější zdi. Seděli na nich tři postavy, ale nemohla jsem jim vidět do tváře, protože byli zahalení v tmavých kápích. Nahodila jsem neutrální výraz a rozešla se směrem k nim. To oni musí být Nejvyšší. Nechtěla jsem si je znepřátelit, a proto jsem před nimi poklekla.

,,Lior Tauri Peverell, Cadmova dědička," pronesl uštěpačnou poznámku prostřední z nich a já zvedla svůj pohled od země.

,,Pánové," zamumlala jsem. Neměla jsem nejmenší ponětí, jak jinak je mám oslovit.

,,Přišla jsi o radu, jak porazit smrt a prolomit její prokletí," pronesl ten napravo a já jen přikývla k souhlasu.

,,Proč bychom jí to měli říkat? Je to jen malé děcko, které neví nic o životě!" ohradil se ten nalevo a já na sucho polkla. Raději jsem jim do jejich hádky nevstupovala.

,,Protože je první na seznamu obětí smrti. Musíme jí pomoct, jinak to postihne i ostatní naše potomky," poučil ho o vážnosti situace ten napravo. Nyní jsem mu byla velmi vděčná, že se mě zastal.

,,To říkáš jen proto, že je to tvá dědička, Cadmusi," odporoval ten nalevo a já vyvalila oči překvapením. Muži přede mnou si sundali kapuce a já omámeně zírala na původní Tří bratry.

,,Ignotusi, vzpamatuj se. I ty máš venku své potomky. Smrt jde po Lior jen proto, že její otec se jí postavil. Jakmile bude z cesty, pustí se i do tvých potomků. Je to problém nás tří a společně ho také musíme vyřešit," zachovával klid můj předek. Obrátil se na mě s poloúsměvem na rtech. ,,Lior, pověz mi. Co jsi ochotna pro porážku smrti obětovat?"

,,Cokoli," vydechla jsem okamžitě.

,,To není moc rozvážné, děvče. Smrt bývá drahá a její obejití ještě dražší. Važ svá budoucí rozhodnutí dobře. Mohlo by to stát mnoho," varoval mě prostřední. To musel být bratr, který byl hamižný a toužil po moci v podobě bezové hůlky.

,,Ano, ale někdo ji zastavit musí. Nechci, aby dostala i mou sestru," ohradila jsem se. Cadmus se pousmál.

,,Snažíš se bránit svou sestru, přestože ji neznáš. To je ušlechtilý čin," rozšířil svůj úsměv Cadmus.

,,Nebo také bláznivý. Může ji to stát život," zabručel nevzrušeně Ignotus.

,,Je jen na ní, jestli se rozhodne v hledání pokračovat, nebo to zastaví, dokud je ještě čas," utnul jejich slovní přestřelku nejstarší bratr a otočil se zpět na mě. ,,Jak se rozhodneš, děvče? Chceš dát poslední nápovědu, nebo to vzdát?" nadzvedl tázavě obočí.

,,Chci pokračovat!" vykřikla jsem pevným hlasem.

,,Velmi dobře," pokýval hlavou. Cadmus se zvedl ze svého místa a došel až ke mně. Položil mi ruku na rameno.

,,Mnoho štěstí, Lior. Věřím, že to zvládneš. Dávej si pozor, smrt umí být zrádná. Je zvyklá dostat všechno, co si zamane. Natři jí to," pousmál se a opět odstoupil.

,,Budeš přenesena na poslední místo, kde čeká další nápověda. Bude tvá poslední. Víc ti pomoci nemůžeme. Žij blaze, dítě," pokýval Ignotus. Tři bratři se chytili za ruce a ke mně se přiřítil velký náboj energie, který mě do sebe pohltil.

*********************

Aloha, lidi :)

vítám vás u dnešní kapitoly, kde se Lior setkává se Třemi bratry, tedy i zakladatelem rodu, ze kterého pochází :)

Co podle vás bude poslední nápověda, kterou dostane? :c

PS: Zapomněla jsem to zmínit dřív, ale tento příběh končí. Epilog vyjde v neděli a do té doby vyjde každý den jedna kapitola:) abyste s tím počítali

pro dnešek vše, každá odezva potěší :)

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

-Katy